-- reklama --

Pohledem diabetologické a edukační sestry: Vybíráme senzor. Na co se zaměřit?

Pohledem diabetologické a edukační sestry: Vybíráme senzor. Na co se zaměřit?
Pokud diabetik zvažuje používání senzoru, je vhodné se poradit s diabetologem či edukační sestrou... Zdroj: Shutterstock

Co je to senzor pro kontinuální monitoraci glykemie (CGM) a jaké výhody svým uživatelům v souvislosti s léčbou diabetu nabízí? Kam se senzor zavádí a jak si pomoci, když nedrží na kůži dostatečně pevně?

Díky zvýšené úhradě senzorů zdravotními pojišťovnami stále více diabetiků využívá při léčbě cukrovky tuto moderní technologii. V České republice je momentálně dostupných několik druhů senzorů, proto by se výběru konkrétního typu měla věnovat dostatečná pozornost a zbytečně tak nic nepodcenit či neuspěchat. Užívání senzoru v rámci léčby diabetu by totiž mělo být pro pacienta jak pohodlné, tak i účinné a přínosné. Proto se teď zaměříme na to, jaká kritéria by neměl samotný pacient či zdravotník při výběru toho správného senzoru opomenout.

Selfmonitoring u diabetu: Edukační sestra Bc. Kateřina Čechová radí, co vše je nutné sledovat

O selfmonitoringu v rámci diabetu mluvíme jako o samostatném sledování vlastních metabolických hodnot a dalších parametrů. Důležité je především ...

Co je to senzor a jak pracuje?

Senzor je v širším slova smyslu technické zařízení, které měří určitou fyzikální veličinu a převádí ji na signál a ten lze dálkově přenášet. Senzor určený pro kontinuální monitoraci glykemie pak představuje malé zařízení, které se zavádí do podkoží, kde měří hladinu glukózy v mezibuněčné tekutině a uživatele pak pravidelně o naměřených hodnotách informuje – na rozdíl od glukometru, který hodnotu glykemie získává z kapilární krve. Glukometr a jím naměřená hodnota je tudíž asi 10 minut v předstihu před naměřenou glykemií ze senzoru. Rozdíl v těchto dvou hodnotách se může mírně lišit. Tolerovaná je odchylka 10–15 %.

Co tato moderní technologie nabízí?

Senzor nabízí možnost sledovat aktuální informace o hladině glykemie a zobrazuje také trend jejího vývoje, což nabízí jeho uživateli možnost včas na vzniklou situaci adekvátně zareagovat. Díky tomu mohou senzory diabetikům pomoci ke zlepšení jejich kompenzace diabetu. Senzor svému nositeli tedy umožňuje snížit průměrné glykemie a strávit tak co nejvíce času v cílovém rozmezí (Time in Range), dále také snížit hodnotu glykovaného hemoglobinu, upravit glykemickou variabilitu i snížit počet těžkých hypoglykemií.

Samotné zlepšení kompenzace lze objektivně posoudit ze stažených dat ze senzoru. Senzor upozorňuje za pomoci alarmů a výstrah v nastavitelné formě zvukového oznámení nebo vibrace na náhlé nežádoucí výkyvy glykemie, na hypoglykemii či hyperglykemii, na ztrátu signálu z vysílače senzoru, na nutnost zadání kalibrační hodnoty, na oznámení o konci životnosti senzoru aj. Je tedy dobré nastavit alarmy rozumně tak, aby nedošlo k tomu, že budou uživatele spíše obtěžovat než smysluplně informovat.

Místa vhodná k zavedení senzoru

Senzor bývá nejčastěji zaváděn do podkoží paže či v oblasti břicha. Tato místa jsou výrobci senzorů doporučena a měla by zaručit správné a přesné měření. Víme ale z praxe, že někteří diabetici využívají i jiná místa aplikace (hýždě, hruď, stehna…). Pokud se pro alternativní místo rozhodnete, doporučujeme pak senzor častěji kalibrovat (i kdyby se jednalo o senzor, který kalibraci normálně nevyžaduje). Při aplikaci senzoru může místo vpichu mírně krvácet. Obvykle to nic neznamená, senzor funguje normálně, pouze ve výjimečných případech může přestat měřit.

Správná fixace senzoru

Každý senzor je opatřen originální náplastí, která by jej měla udržet na místě po celou dobu jeho životnosti. Sport, zvýšené pocení či plavání může (ale nemusí) způsobit odlepení senzoru. Abychom tomuto předešli, lepíme senzory výhradně na čistou, suchou, odmaštěnou a dezinfekcí ošetřenou pokožku. Pro ty, kteří chtějí odlepení senzoru předcházet, doporučujeme senzor navíc zafixovat průhlednou náplastí (např. Tegaderm, Flexifix, Opsite), neprůhlednou náplastí (např. Kinesio Tape, Coban) nebo ochranným návlekem (např. CatCareDia, bavlněnou či neoprenovou bandáží).

Zdravější vaření (nejen) při diabetu. Máme pro vás pár praktických tipů!

Trápí vás nadbytečné kilogramy a chtěli byste je i v rámci léčebného režimu diabetu shodit? Pak se začtěte do našeho dalšího článku: Hubnutí při ...

Kritéria pro výběr vhodného senzoru

  • Věk diabetika a jeho sociální zázemí, mentální i technické možnosti. Ne každý pacient je technicky zdatný a ochotný učit se ovládat nové technologie. Někteří diabetici potřebují pomoc svých blízkých, jiní preferují v léčbě jednoduchost.
  • Finanční možnosti diabetika. U některých senzorů není pojišťovnou hrazeno měření senzorem po celý kalendářní rok a je tedy nutné chybějící část provozu dofinancovat anebo přejít na krátké období na plné užívání glukometru.
  • Jak diabetik vidí a slyší. Při výběru vhodného senzoru je zapotřebí vyzkoušet, jestli pacientovi vyhovuje velikost a podsvícení displeje a zda je pro budoucího uživatele dostatečně čitelný. Stejným způsobem lze otestovat tipy alarmů, které jednotlivé přístroje nabízí, od vibrace přes hlasitá upozornění s nastavitelnou hlasitostí.
  • Co uživatel od senzoru očekává. Očekávání diabetika, budoucího uživatele senzoru, by měla vycházet nejlépe z jeho potřeb. Například: Mám nebo budu chtít v dohledné době inzulinovou pumpu s funkcí senzoru? Chci, aby mě alarm upozorňoval během dne a noci na výkyvy glykemie? Každý má jiná očekávání, proto by měl diabetikovi tyto otázky pomoci zodpovědět jeho lékař nebo edukační sestra.
  • Zda je diabetik ochoten nosit senzor aspoň 70% z času léčby. Toto je podmínka pojišťoven pro hrazení senzorů a jeden z předpokladů zlepšení kompenzace diabetu. Nejlepší je trvalé používání senzorů.
  • Kožní snášenlivost. Alergie, kožní reakce aj.
  • Zda může a chce diabetolog dlouhodobě senzory předepisovat. Každé pracoviště či konkrétní diabetolog nemusí mít podmínky k tomu, aby svým pacientům nabídl celou škálu možností kontinuální monitorace glukózy v podkoží.
  • Zda je či zda bude senzor propojen s inzulinovou pumpou. Výběr senzoru je pak jasně omezen na jednotlivé typy senzorů určených k příslušným inzulinovým pumpám.
  • Zda je pacient schopen kalibrovat senzor. Některé senzory kalibraci vyžadují proto, aby zpřesnily svá měření, jiné zase kalibraci nevyžadují.
  • Zda má mít senzor alarmy. Alarmy mohou být pro diabetika trpícího na nerozpoznané hypoglykemie pomocí, pro jiného mohou být naopak spíše stresovou záležitostí.
  • Zda může být samostatným přijímačem vlastní mobilní telefon. Ne všechny mobilní telefony jsou kompatibilní s potřebnými aplikacemi jednotlivých firem a ne každý diabetik si chce kvůli senzoru pořizovat nový telefon.

Zdroj: časopis DIAstyl, autorizovaný článek užitý v původním znění a se souhlasem autorek Bc. Kateřiny Čechové (edukační sestra v nemocnici IKEM) a Zdeňky Lachmanové (diabetologická setra v nemocnici IKEM) 

2888

Diskuze k článku