Jak infekce zhoršují průběh diabetu?

Infekční onemocnění je častou příčinou náhlého zhoršení kompenzace diabetu, u diabetiků 2. typu s rizikem extrémních hyperglykemií a u diabetiků 1. typu s rozvojem ketoacidózy. Při těžším průběhu může dojít až k metabolickému rozvratu.

Jak infekce zhoršují průběh diabetu?

Infekční onemocnění představuje pro organizmus stresovou zátěž a stresové hormony spolu se zánětlivými látkami, které vytváří imunitní buňky, snižují účinek inzulinu a zvyšují jeho potřebu. Zdravá slinivka si s touto situací snadno poradí a vyrábí více inzulinu pro zvládnutí metabolické zátěže při infekci. Slinivka diabetika však více inzulinu neumí vyrobit, proto infekce způsobí vzestup glykemie. Diabetici léčení inzulinem proto musí v době infekčního onemocnění zvýšit dávky inzulinu a u diabetiků dosud neléčených inzulinem je při závažnějším průběhu infekčního onemocnění někdy nezbytná přechodná léčba inzulinem do doby, než infekce odezní.

Nejčastější infekční onemocnění u diabetiků

Diabetici jsou ohroženi zejména bakteriálními a plísňovými (hlavně kvasinkovými) infekcemi.

Záněty močových cest a genitálu

Velmi časté jsou záněty močových cest a genitálu. Močové cesty postihují především bakteriální infekce, zatímco v oblasti genitálu jsou častější kvasinkové infekce spojené se svědivým výtokem. Opakované močové či pohlavní infekce jsou typické také pro nerozpoznaný diabetes a měly by být důvodem k vyšetření hladiny krevního cukru. Diabetiky ale provázejí i nadále, pokud není diabetes plně pod kontrolou. Infekce močové trubice a močového měchýře se u diabetiků snadno šíří směrem vzhůru a mohou vést k hnisavému zánětu ledvin (pyelonefritis) s komplikovaným průběhem. U pacientů s diabetickým postižením ledvin vede zánět ledvin k prudkému zhoršení jejich funkce.

Kožní infekce

U diabetiků jsou velmi časté také kožní infekce – povrchové v oblasti kožních záhybů (erythrasma) i hlubší zasahující do podkoží (furunkly, karbunkly, kožní abscesy), mykózy v oblasti chodidel, meziprstí a na nehtech nebo zánět v okolí nehtu (panaricium). Závažnou komplikací kožních infekcí je flegmóna až gangréna měkkých tkání s hrozící celkovou sepsí („otravou krve“) nebo infekční zánět srdečních chlopní (infekční endokarditida). Infekce spojené s aplikací inzulinu po vpichu inzulinovým perem jsou vzácné, protože roztoky inzulinu obsahují látky s antibakteriálními účinky. Problémem bývají spíše kožní infekce v místě zavedení kanyly při léčbě inzulinovou pumpou. Prevencí je důsledná dezinfekce místa před zavedením kanyly a pravidelná výměna infuzního setu po 3 až 4 dnech.

Záněty dásní

Diabetici také častěji trpí záněty dásní (parodontální infekce). Na tuto velmi častou ústní afekci se málo myslí, přitom může sama o sobě zhoršovat kompenzaci diabetu a urychlovat rozvoj jeho chronických komplikací. Důsledná ústní hygiena a stomatologická péče v případě parodontální infekce může vést ke zlepšení kompenzace diabetu.

Infekce dýchacích cest

Mezi časté infekční choroby diabetiků patří také infekce dýchacích cest s vyšším rizikem rozvoje zánětu plic (pneumonie). U diabetiků je také několikanásobně zvýšené riziko tuberkulózy.

Prevence a léčba infekcí

Hlavní příčinou snížené imunity a většího sklonu k infekčním onemocněním u diabetiků je hyperglykemie, proto prevencí infekcí je výborná kompenzace diabetu s dosažením normoglykemie. Na místě je také očkování, zejména proti chřipce a pneumokokovým infekcím. U pacientů s opakovanými stafylokokovými infekcemi může imunolog doporučit stafylokokovou vakcínu. Při rozvoji infekčního onemocnění u diabetika je třeba dbát na následující opatření:

• včasné zahájení léčby infekčního onemocnění včetně antibiotické léčby

• intenzivnější kontroly glykemií pomocí glukometru (alespoň 4x denně), u diabetiků 1. typu také kontroly ketolátek (nejlépe na glukometru pomocí speciálních proužků)

• adekvátní léčba diabetu – prevence hyperglykemií

• dostatečná hydratace a výživa

• včasná hospitalizace, pokud infekční onemocnění nebo kompenzaci diabetu nelze zvládnout v domácích podmínkách

Potřeba inzulinu při infekci se zvyšuje

O léčbě diabetu při infekčních onemocněních se na závěr zmíním o něco podrobněji. Jak již bylo zmíněno, infekce vyžaduje zvýšení dávek inzulinu nebo v některých případech i přechodnou léčbu inzulinu u dříve neléčených pacientů (častěji za hospitalizace). Častou chybou u pacientů léčených inzulinem je snížení nebo vynechání dávek inzulinu, zejména bazálního inzulinu, z obavy před hypoglykemiemi, když pacient nemůže dostatečně jíst. Metabolická zátěž při infekčním onemocnění však zvyšuje potřebu inzulinu (až o třetinu i více), a to bez ohledu na příjem potravy. Dávku bazálního inzulinu je proto nutné zpravidla zvýšit, dávky inzulinu před jídly se stejně jako jindy aplikují podle glykemie a množství sacharidů v jídle. U diabetiků 2. typu léčených metforminem je po dobu trvání závažnější infekce (zejména dýchacího a močového systému) nutné léčbu tímto lékem přerušit z důvodu zvýšeného rizika nežádoucích účinků.

Diskuze k článku

Komentujte

Buďte první kdo bude komentovat!

Upozornit na
avatar
wpDiscuz