Proč nám zvýšený cholesterol škodí?

U zdravého člověka se v krvi vždy vyskytuje určitá koncentrace cholesterolu, kterou si tělo vyrábí. Dříve se ale předpokládalo, že se tato koncentrace navyšuje příjmem tuků z potravy. Podle novějších studií má však cholesterol v potravě spíše menší vliv na hladinu cholesterolu v krvi. Neznamená to ovšem, že se můžeme vzdát zdravé diety, protože většina potravin s vysokým obsahem cholesterolu obsahuje i zvýšené množství tzv. nasycených tuků, které už kardiovaskulární riziko i hladinu cholesterolu v krvi značně navyšují.

Cílové hodnoty cholesterolu

Na zvýšený cholesterol v krvi ale dlouho nic neupozorňuje. Proto je důležité využívat možnost preventivních prohlídek u svého praktického lékaře, které by měly proběhnout jednou za dva roky. Při nich se hladina krevních tuků hodnotí v několika parametrech: celkový cholesterol, HDL-cholesterol (lidově „hodný cholesterol“, jelikož napomáhá odstraňovat přebytečný cholesterol z krve) a non-HDL-cholesterol (lidově „zlý cholesterol“, kam patří LDL cholesterol, který naopak transportuje cholesterol z jater do ostatních tkání i cév).

Normální hladiny lipidů u zdravých osob

Tabulka normální hladiny lipidů | zdroj: použito se svolením autorky Lucie

Hodnocení cílových hodnot u diabetických pacientů se odlišuje v několika aspektech. Zejména je důležité zmínit, že se nyní diabetes mellitus 2. typu nehodnotí jako rizikový faktor kardiovaskulárních onemocnění (KVO), ale jako tzv. ekvivalent KVO. To znamená, že pacienti s diabetem jsou automaticky zařazení do skupiny s vysokým nebo velice vysokým rizikem KVO (podle hodnocení SCORE). Podle tohoto rozdělení se následně odvíjí doporučované cílové hodnoty LDL-cholesterolu.

Okruh pacientů s vysokým rizikem musí mít hodnotu této látky nižší než 2,5 mmol/l, skupina s velmi vysokým rizikem pak menší než 1,8 mmol/l (případně alespoň výchozí hodnotu LDL- -cholesterolu zredukovanou o 50 procent). Druhým aspektem je způsob hodnocení diabetické dyslipidemie. Nestačí zhodnocení frakcí cholesterolu (HDL-C a LDL-C), je důležité změřit i non-HDL-C, poměr TC a HDL-C (který vystihuje rovnováhu mezi „zlými“ a „hodnými“ částicemi v  krvi, které transportují cholesterol) a apolipoprotein B (s nejpřesnějšími výsledky udávajícími koncentraci „zlých“ lipoproteinových částic).

Zahoďte váhu, zbavíte se tak zbytečného stresu. Úspěšné hubnutí totiž není o kilech

U diabetiků není až tak důležité, kolik váží, ale to, zda hmotnost reprezentuje tuk, nebo naopak svaly. Pokud se úspěšně podaří nabrat svalovou ...

Hypercholesterolemie a její následky

Proč je tedy cholesterol tak často spojován s negativním účinkem na lidské tělo? Pokud jeho koncentrace přesáhne rizikovou hodnotu, vzniká hypercholesterolemie a cholesterol se může ukládat do cévní stěny a vytvářet podélné útvary, které mohou cévu postupně ucpat. Toto onemocnění se nazývá ateroskleróza. Nepříjemné je to, že na aterosklerózu dlouho nic neupozorňuje, a tak se bohužel často projeví až svými komplikacemi, jako je například infarkt myokardu, mozková mrtvice nebo ischemická choroba dolních končetin. Dojde k nim ve chvíli, kdy ateroskleróza zúží cévu a tou nemůže protékat tolik krve, kolik by bylo třeba. Snížený průtok krve vede i ke snížené dodávce kyslíku danému orgánu, který bez kyslíku nemůže dále správně fungovat.

V případě srdce se porucha jeho funkce může začít nejprve projevovat jako tzv. angina pectoris – bolest na hrudi různého charakteru, nejčastěji ve formě tlakové až svíravé bolesti, a různé závažnosti podle vyvolávajícího faktoru, kterým bývá nejčastěji zátěž. Čím menší zátěž již způsobuje bolest, tím závažnější je zúžení cév, a tím více hrozí rozvoj infarktu myokardu. U mozku obdobně může proběhnout cévní mozková příhoda projevující se např. náhlou poruchou řeči, hybnosti, zraku, celkovou slabostí nebo ztrátou vědomí. Aterosklerotické postižení cév dolních končetin se může podílet na tzv. syndromu diabetické nohy s defekty a rizikem amputace končetiny.

Možnosti terapie

Jakým způsobem lze tedy tyto statistiky změnit? Základem je vždy změna životního stylu, a to snížení tělesné hmotnosti, zanechání kouření, začlenění pravidelné fyzické aktivity do svého rozvrhu a pokud možno vyvarování se nadměrnému stresu. V případě diabetických pacientů to zde ale nekončí a je požadována i farmakologická léčba. Základem farmakologické léčby jsou tzv. statiny, jejichž hlavní úlohou je snížení LDL- -C. Ze studií je prokázané jasné spojení mezi užíváním statinů, snížením LDL-C minimálně o 1 mmol/l a současným snížením rizika nemocí kardiovaskulárního systému až o 21 %. Snižování LDL-C vede tedy ke snížení rizika onemocnění srdce a cév.

V případě, že se podaří snížit koncentraci LDL-C, je důležité obrátit pozornost i na další faktory dyslipidemie, a to zvýšené TAG a snížený HDL-C. Pokud se nepodaří vyrovnat hladiny pomocí režimových opatření a změn životního stylu, přichází na řadu tzv. kombinační (hypolipidemická) léčba s užitím dalších léků. Jedním z nich jsou fibráty (nejpoužívanější fenofibrát), které se užívají zejména u pacientů s vysokou hladinou TAG (nad 4 mmol/l) a nízkou hladinou HDL-C. Je u nich pozorován příznivý efekt na mikrovaskulární komplikace (například rozvoj diabetické retinopatie nebo nefropatie). Dalším užívaným lékem je ezetimib, který intenzivně snižuje hladinu LDL-C (TAG a HDL-C ponechává bez rozdílu). Ze studií byl prokázán účinný efekt zejména u diabetických pacientů, u nichž je kromě nižšího LDL-C pozorována i nižší incidence kardiovaskulárních příhod a poskytuje tak efektivní kontrolu rizika těchto onemocnění.

Stav po cévní mozkové příhodě a důležitost rodinné podpory

Z lidského hlediska všichni víme, že těžká životní období se zvládají daleko lépe, když máme kolem sebe ty, které milujeme. Podpora partnera a ...

Nepodceňujte pravidelné kontroly i prevenci

Je tedy jasné, že brzká diagnóza hypercholesterolemie a následná intervence jsou v případě diabetických pacientů v prevenci kardiovaskulárních onemocnění klíčové. Pravidelné prohlídky u praktického lékaře s vyšetřením krevních tuků zajistí včasné upozornění na zvýšený cholesterol a umožní tak okamžitou intervenci jak farmakologickou, tak i nefarmakologickou. Základem jsou vždy režimová opatření a změny životního stylu zahrnující nejčastěji snížení tělesné váhy, zanechání kouření, alkoholu a začlenění denních aktivit. U diabetických pacientů jsou tyto opatření podpořeny farmakologickou léčbou, a to nejčastěji statiny. To vše slouží jako prevence rozvoje kardiovaskulárního onemocnění a zlepšení kvality života.

Česká studie EHES: Kontrola cholesterolu je nedostatečná

V roce 2014 proběhla celorepubliková studie s náhodně vybranými respondenty ve věkové kategorii 25–65 let, která měla za cíl zjistit prevalenci rizikových faktorů ve společnosti, mezi které mimo jiné patří hypertenze, nadváha, vysoká hladina krevních cukrů a tuků. Zkoumala se hladina celkového cholesterolu a ukázalo se, že normálních hodnot dosáhla pouze polovina mladších (25–44 let) a dokonce pouze třetina starších (45–64 let) respondentů. Z toho téměř 5 % žen a mužů ve věku 45–65 přesáhlo hodnoty 7,5 mmol/l, čímž se zařadilo do skupiny s vysokým rizikem kardiovaskulárního onemocnění. V této skupině se vyskytlo i 12 % pacientů s cukrovkou v anamnéze.

Zdroj: časopis DIAstyl, autorizovaný článek užitý v původním znění a se souhlasem autorky Lucie Reynoldsové

1956