Nadaný student a nevidomý diabetik 1. typu Benjamin Levíček: „Showdown mě dokáže naplnit“

Nadaný student a nevidomý diabetik 1. typu Benjamin Levíček: „Showdown mě dokáže naplnit“
Benjamin Levíček je diabetik I. typu a nevidomý, a přesto žije naplno Zdroj: se souhlasem autora Benjamina Levíčka

Ať už si pro vás život nachystá cokoli, důležité je se nevzdat. Přestože má Benjamin cukrovku a je zrakově postižený, sportu se nevyhýbá a užívá si každý pohyb. Právě teď se snaží prosadit v poměrně náročném sportu, kde mají všichni zrakově znevýhodnění rovné podmínky. Jak takový sport vypadá a jak moc negativně ho může ovlivňovat právě cukrovka?

Benjamin se narodil v Brně a stále v moravské metropoli žije. Cukrovka mu byla diagnostikována v roce 2019.  K léčbě diabetu používá senzorinzulínovou pumpu. Aktuálně studuje na osmiletém Cyrilometodějském gymnáziu v Brně. Mezi jeho záliby patří hraní na hudební nástroje, aktivně hraje na příčnou flétnu a housle, dokáže hrát i na violu a klavír. Velice rád také zpívá a v poslední době začal hudbu také sám komponovat. Rád sportuje, rekreačně jezdí na sjezdových lyžích, běžkuje a relativně často jezdí na kole. Chtěl by studovat žurnalistiku a být novinářem.

Bene, závodně hraješ showdown, tedy stolní tenis pro zrakově postižené. Jak takový sport vypadá?

Showdown je hra, kde proti sobě nastupují dva hráči. Samotný zápas probíhá na stole o délce 360 cm a šířce 120 cm. Stůl má mantinely a středovou desku, kterou míček nesmí ani přeletět, ani ji při hře trefit, oproti klasickému stolnímu tenisu se tedy showdown hraje na povrchu stolu.

Jak se vlastně při hře orientují zrakově postižení?

Míček je ozvučený, aby jej hráči dobře slyšeli. Všichni hráči, i úplně nevidomí, musí mít na očích černé brýle, přes které nesmějí nic vidět. Je to z důvodu rovných podmínek, zrakových vad je totiž několik. A zatímco například já vidím trochu světla, jiné osoby nevidí vůbec nic nebo se naopak pomocí zraku dokáží i orientovat.

Diabetes mellitus u seniorů: Podpora společnosti je zásadní

Existuje přibližně tři sta teorií stárnutí a minimálně tolik individuálních rozdílů v projevech stárnutí. Stárnutí mění postoj ke světu i k sobě ...

A co je cílem hry?

Hráči se snaží vstřelit gól. Zároveň je nutné, aby každý hráč bránil i svoji branku. Jakmile někdo gól vstřelí, získává dva body, při chybě soupeře, například po vyhození míčku ze stolu, trefení středové desky nebo kontaktu s míčkem nepovolenou částí těla, získává protihráč jeden bod. Hraje se na dva či tři vítězné sety. Set získává ten hráč, který dosáhne minimálně 11 bodů a zároveň má alespoň dvoubodový náskok před soupeřem.

Za jaký sportovní klub hraješ?

Aktuálně působím v klubu Tandem Brno. Většinu turnajů absolvuji za kategorii dospělých, jen zřídka nastupuji na těch juniorských.

Jak jsi se vlastně k takovému sportu dostal?

Když jsem chodil do 2. třídy, byl jsem na soustředění pro zrakově znevýhodněné a na něm jsme si zkoušeli mnoho různých sportů. Nejvíce mne zaujal showdown, tak mi rodiče pořídili starý stůl, který stál ve skautské klubovně. Již tehdy jsem relativně často chodil trénovat s rodiči i kamarády, takže jsem se postupně zlepšoval.

Byl jsi talentem od začátku?

Začátky v žákovských kategoriích byly spíše lepší. Nastupoval jsem za oddíl SK Orbita Brno, koncem 4. třídy se mi podařilo vypracovat se na úroveň žáků, co byly klidně o 5 let starší. Asi v 6. třídě jsem byl přijat právě do Tandemu, kde jsem pomalu začínal nakukovat i mezi dospělé.

Takže už jsi skoro profesionál. Jak dlouho vlastně hraješ?

Nyní to bude asi 10 let.

Alternativní mouky obohatí jídelníček. Objevte při diabetu ty s nízkým glykemickým indexem, budete z nich profitovat zdravotně

Alternativní mouky otevírají diabetikovi svět plný vitamínů a minerálů, které jsou potřebné pro dobré fungování lidského organismu. Pokud vás ...

Jde o časově náročný sport?

Trénink trvá asi 3,5 hodiny. Spíše než čas jsou velkým problémem prostory. Stůl je opravdu objemný a možnosti omezené. Naštěstí ale pořád máme starý stůl i v naší skautské klubovně. I když jsem časově dosti vytížený, snažím se právě tam dostat alespoň třikrát za týden. Pokud zrovna trénuji s taťkou, vždy hraje s otevřenýma očima, díky tomu je pro mě utkání daleko těžší a on mi může říkat moje chyby.

Jsi diabetik, a proto se musím zeptat, je tento sport fyzicky náročný?

Jak délka samotného zápasu, tak i náročnost se odvíjí podle herní vybavenosti soupeřů. Pokud jsou hráči spíše útoční nebo je jeden výrazně lepší než druhý, může utkání na dva vítězné sety trvat klidně jen 15 minut, zápas na tři vítězné je pak dvacetiminutová záležitost.  Jakmile ale oba mají dobrou defenzivu a zároveň jsou herně na podobné úrovni, zejména utkání hraná na tři vítězné sety mohou přesáhnout klidně hodinu. Kratší utkání fyzicky náročná nebývají hlavně tehdy, pokud jsou soupeři herně na jiné úrovni. Při delších už problémy sem tam pociťuji.

A co tvoje psychika?

U psychiky extrémně záleží na tom, jak je zápas důležitý. Vzhledem k tomu, že je ale gól počítán za dva body, tak i při vedení 10:4 se pořád může cokoli stát, a musím říct, že je někdy opravdu těžké se i za takového stavu koncentrovat.

Dá se při takové hře vůbec taktizovat?

Přemýšlení je dle mého názoru u showdownu daleko důležitější, než by se mohlo na první pohled zdát. Některým soupeřům sedí rychlá hra, špatně se jim ale hraje proti techničtějším hráčům, jiní se zase rychlejší hře nepřizpůsobí a je na ně potřeba trochu vlétnout. Záleží také na tom, jestli míček odehraji rovně, odrazím jej o mantinely, nutné je také být přesný, branky jsou totiž relativně malé, a prostor, kde se soupeř nepohybuje, ještě menší.

Může showdown hrát kdokoli se zrakovým postižením? 

Hrát mohou všichni zrakově znevýhodnění. Na mezinárodních turnajích a mistrovství republiky je však umožněn start pouze těm, kteří splňují určitá kritéria. V těch se upřímně moc nevyznám, ve zkratce jde o to, že nemohou nastupovat osoby bez zrakového znevýhodnění, kritéria jsou ale přísná, a několik mých kamarádů, kteří vidí opravdu špatně, přes ně málem neprošla.

Kromě zrakového postižení řešíš i léčbu cukrovky. Jak zvládáš během tréninku korigovat glykemie?

Většinou relativně dobře. Jen málokdy se mi stává, že bych měl problémy s hypoglykemií. Vzhledem k tomu, že ke měření používám senzor, glykemii kontroluji klidně i jednou za 30 minut. Pokud vidím, že šipka ve grafu klesá, preventivně se najím a pokračuji v tréninku. Pokud je to jen trochu možné, snažím se mít glykemii kolem 8,0 – 8,5 mmol/l, pakliže ji mám nižší, těsně před výkonem sním něco sladkého.

Víme, na co máte nárok: Diabetické pomůcky hrazené zdravotní pojišťovnou a další

Mezi pomůcky hrazené zdravotní pojišťovnou nepatří samozřejmě jen perorální antidiabetika nebo inzulín, ale například i očkování proti chřipce, ...

Už se ti někdy stalo, že bys měl hypoglykemi?

Myslím, že se mi nikdy nestalo, že bych měl před tréninkem hypoglykemii. Již s dostatečným předstihem se nasvačím a glykemii dostanu na hodnoty okolo 8,0 mmol/l.

Ale co když přeci jen hypoglykemie nastane?

Pokud se přeci jen stane, že se glykemie dostane moc nízko, trénink na chvíli přeruším. Většinou svačím sójové suky, ty mi takřka celý trénink bez problému pokryjí.

Upravuješ si před tréninkem množství inzulinu?

Hodně záleží na intenzitě tréninku. Pokud trénujeme práci s míčkem a techniku, úprava není příliš potřeba, ale ve chvíli, kdy hrajeme zápasy, si snižuji bazál podávaný pumpou.

Stresu by se diabetici měli vyhýbat. Podepisuje se na tobě při zápasech stres?

Stres je znát zejména na velkých mezinárodních turnajích, kdy letí glykémie prudce nahoru, problémem však je, že při samotném zápase se dostává docela rychle níž, než bych potřeboval. Proto je někdy těžké vyladit bazální inzulín tak, aby glykemie nebyla ani příliš vysoká, ani nízká. Na turnajích v České republice ale moc nervózní nebývám, tam se glykemie pohybuje dost v podobných hodnotách, jako na tréninku, jen před náročnějšími zápasy musím upravit bazál na pumpě.

Už jsi někdy musel hru ze zdravotních důvodů přerušit?

Ano, stalo se mi to na posledním mezinárodním turnaji v Nymburku. V showdownu je pravidlo pětiminutového času na zdravotní problémy (medical timeout), které může využít kdokoli. Já mám ale kvůli diabetu vyjednanou výjimku a čas mám do té doby, než se cukr ustálí. Naštěstí se mi tehdy problém podařilo během 15 minut vyřešit, takže jsem mohl pokračovat v zápase.

Mluvili jsme hlavně o hypoglykemiích, ale co takové hyperglykemie?

Když jsem byl na svém prvním turnaji od doby, co mám cukrovku, snažil jsem se glykémii dostat výš, než bylo potřeba, třeba kolem 12,0 mmol/l. Byl jsem ale kvůli tomu hodně ve stresu a hrálo se mi hodně špatně.  Mívám občas problém s tím, že k hyperglykemii dojde těsně před zápasem kvůli nervozitě.

Ohrozily někdy tyto problémy start nějakého zápasu?

Nikdy se mi ještě nestalo, že bych kvůli ní nemohl nastoupit, myslím si však, že v určitých situacích ovlivnila můj výkon.

Vím, že používáš inzulinovou pumpu, nepřekáží ti při hře?

Pumpa mi rozhodně nepřekáží, problém je s ní jen v některých případech, kdy se zpotím a odlepí se kanyla. Většinou jen snižuji bazál, vypnutá pumpa totiž neustále vibruje, což mě při hře dost znervózňuje.

Čínský horoskop 2023 podle Jaroslava Vydržela: Kozy tento rok projeví svůj potenciál

Pro znamení Kozy je rok 2023 mixem pozitivních a negativních Hvězd a bude hodně záležet, jakou toto znamení hraje roli ve vašem horoskopu 4 ...

Ke sportu patří také sportovní soustředění? Jak zvládáš boj s cukrovkou právě tam hlavně co se jídla týče?

Jak na turnaj, tak i na soustředění si pro jistotu beru sladkosti pro případ hypoglykémie. Jinak jím prakticky to, co ostatní, na hotelech máme k výběru spoustu jídel a obecně se snažím jíst zdravé pokrmy i mimo showdownové turnaje.

Jak tvoji nemoc vnímá trenér nebo spoluhráči?

Jak trenér, tak i spoluhráči či soupeři jsou v tomto ohledu velice tolerantní, pokud potřebuji odpočinek, umožní mi jej. Zejména kamarádi z oddílu či trenér si ode mě dokonce vzali údaje ze senzoru, a v průběhu mých zápasů mne upozorňují, pokud se něco děje. Jsou prostě skvělí.

Jak se ti na závodní úrovni daří?

V 8. třídě jsem se poprvé kvalifikoval na mistrovství republiky mezi 12 nejlepších Čechů. Tam jsem sice skončil až na 10. místě, nabral jsem ale spoustu zkušeností a začal jsem jezdit na juniorské, a později i dospělácké mezinárodní turnaje. Na mistrovství České republiky jsem poslední dva ročníky figuroval v první pětce, loňský rok se mi dokonce podařilo urvat 3. místo, letos tedy budu mít co obhajovat.

Prosadil ses i mezi dospěláky na mezinárodní úrovni?

Mým maximem sice bylo 12. místo na turnaji BSC Cup 2021, tam ale byla o dost menší konkurence než na jiných soutěžích, a to z důvodu omezeného cestování v pandemii Covid-19. Juniorských mezinárodních klání jsem se příliš neúčastnil, naposledy se mi na evropském paralympijském turnaji ve Finsku podařilo získat 4. místo, to bylo však už v roce 2019.

Máš nějaké plány nebo sny do budoucna, které by sis chtěl splnit?

U mých plánů je to složité, nejsem totiž úplně ambiciózní typ člověka, spíše mi jde o to jít od turnaje k turnaji, a uvidíme, kam se se showdownem dostanu. Velikým problémem ale jsou finance, většinu turnajů si totiž hráči musí hradit ze svého a honorář bývá jen za umístění mezi prvními osmi nejlepšími. Tím nechci říci, že bych se showdownu věnovat nechtěl, tento sport mne opravdu naplňuje. Není to však aktivita, kterou bych se mohl živit a uživit jí sebe a třeba budoucí rodinu, což je pro mne prioritou. Uvidím, jak bude čas plynout, osobně jsem moc rád za každou příležitost si zahrát, třeba se mi podaří úspěchy i na mezinárodním poli.

Když se na chvíli vrátíme ještě k cukrovce, máš pocit, že už ses s ní naučil dobře fungovat?

Často říkám, že se člověk pořád učí a že nikdy nemůže být stoprocentně připravený, a to platí i o cukrovce. Jasně, většinu situací zvládnu bez problému, někdy si ale třeba nevšimnu odlepení pumpy, zapomenu glukometr a zrovna neměří senzor, glykemie se chová nestandardně… Naštěstí mám kolem sebe ale skvělé lidi, ať už rodiče, sourozence, kamarády či přítelkyni, kteří mi vždy se vším pomohou. A právě ten pocit toho, že na věci nejsem sám, mi vždy dodává takovou energii všechna různá úskalí zvládat. Samozřejmě je nutné, aby člověk uměl potíže nejen s cukrovkou vyřešit sám, jsou ale situace, kdy se nelze spoléhat jen sám na sebe. Díky lidem kolem mě však bývají mnohem jednodušší.

Zdroj: časopis DIAstyl, autorizovaný článek užitý v původním znění a se souhlasem autora Benjamina Levíčka

2250

Diskuze k článku