Cukrovku synovi diagnostikovali až v nemocnici, říká tanečnice Libuše Rohlíčková

Před nějakou dobou jste se z showbyznysu tak trochu stáhla. Jak se vám vlastně daří?

Daří se mi velmi dobře. Již řadu let jsem spokojená po boku mého partnera Zdeňka Rohlíčka a společně se staráme o šestnáctiletého syna Matyáše a šestiletou dcerku Elu.

Z tanečnice jste se stala kosmetičkou a věnujete se tomu již delší dobu. Nestýská se vám po divadle?

Ano, už deset let se věnuji kosmetice, která mě velmi baví. Ráda se v tomto oboru neustále vzdělávám a snažím se udržet si přehled o různých kosmetických novinkách. Příjemné také je, že si nemusím nosit svou práci domů a mohu se tak doma naplno věnovat dětem a svému manželovi. Navíc má dcera navštěvuje výuku baletu a občas společně tancujeme doma.

Špenát: Lupení nabité draslíkem, folátem a antioxidanty pomáhá s glykémií i hojením diabetických vředů

Špenát má vysokou výživovou hodnotu a je zásobárnou vitaminu C, kyseliny listové, vitaminu A, minerálů (sodík, draslík, vápník, hořčík, rostlinné ...

A jaké jsou aktuální trendy v péči o pleť?

Kosmetika se neustále vyvíjí a novinek je opravdu hodně. Ať už to jsou různé peelingy či lash lifting, což je šetrná metoda, díky které dochází k natočení a vytažení řas k linii obočí.

Co je tedy podle vás nejdůležitější v péči o pleť?

Vedle dostatku kvalitního spánku a jídla je to určitě právě ta každodenní rutina, to vždy říkám i svým klientkám. Tedy pleť dobře odlíčit a vyčistit, ideálně dvoufázově, na to dát kvalitní sérum a vhodně zvolený krém. Pleť se vám časem za vaši péči odvděčí. Krásná zdravá pleť je základem úspěchu a klidně může mít i vrásky, to je přirozené. Osobně nejsem zastáncem botoxu či výplní, jsem spíše pro přirozené stárnutí, které ale můžeme vhodnou péčí výrazně zpomalit.

SITUACE BYLA VÁŽNÁ

Zmínila jste na začátku vaše děti a není náhodou, že jste na úvodní fotce vyfocená právě s vaším synem Matyášem, který má diabetes 1. typu.

Ano, Matyášovi byla cukrovka diagnostikována, když měl čtyři roky. Nyní se léčí za pomoci senzoru a inzulínové pumpy s hybridní uzavřenou smyčkou, což je opravdu skvělá věc. Začátky nemoci ale samozřejmě nebyly jednoduché.

Kdybyste měla vzpomenout na období, kdy mu byla cukrovka diagnostikována. Jaké to tehdy bylo? Byla diagnóza „bleskem z čistého nebe“?

To úplně ne. Jako máma jsem na něm už delší dobu pozorovala, že není ve své kůži. Byl unavenější a hodně jedl, i přesto však nepřibíral a připadal mi spíše hubený. A především, co mě tehdy zarazilo, bylo to, že hodně pil – dnes už samozřejmě vím, že nadměrná žízeň je jedním z hlavních příznaků vysokého krevního cukru. V létě jsme měli jet na dovolenou, před kterou ale onemocněl střevní chřipkou. Pro jistotu jsme tedy šli k pediatričce, která ho zkontrolovala a při té příležitosti mu vyšetřila také moč, ve které se objevil cukr.

Takže vás lékařka ihned poslala do nemocnice?

Ne, naše lékařka s touto diagnózou bohužel neměla velké zkušenosti. Myslela si, že cukr v moči může být náhoda způsobená konzumací něčeho sladkého, a nepřikládala tomu velkou váhu. Na dovolenou jsme tedy odjeli.

Kdy se tedy na diagnózu přišlo?

Po dovolené jsme šli opět za pediatričkou, protože se mi situace nezdála v pořádku. Synovi udělali odběry krve, které opět odhalily zvýšený cukr, ale ani potom nás nikam urgentně neposlala. Nakonec má kamarádka zavolala známému lékaři do Motola, aby se zeptala na jeho názor… Pan doktor nám vzkázal, ať si Maty sbalí věci a ihned přijede do nemocnice. V tu chvíli mi začalo být jasné, že situace je vážnější, než se zdálo.

Za co nám ledviny nepoděkují? Nejvíce problémů mívají diabetici, na oblíbené pivo zapomeňte

„Kromě obecných doporučení se v péči o zdraví ledvin velmi vyplatí pravidelné preventivní prohlídky u praktických lékařů spojené se základním ...

Jak to probíhalo v nemocnici?

Tam už samozřejmě Matymu vlastně zkušená diabetoložka diagnostikovala cukrovku téměř pouhým pohledem a následné vyšetření ji potvrdilo – Maty měl glykemii kolem 30 mmol/l. Ihned nás tedy hospitalizovali, a tím to vlastně všechno začalo.

HLAVNĚ BÝT OPOROU

Věděla jste tehdy něco o cukrovce 1. typu?

Ne, na začátku jsem si myslela, že cukrovka znamená to, že Maty nebude moct jíst cukr. Až během hospitalizace jsem se díky edukacím dozvěděla vše o léčbě této nemoci.

Jak edukace probíhaly?

Edukace byly denně, a to jak s paní doktorkou, tak i s psycholožkou. Zpočátku bylo velmi těžké pro nás všechny srovnat se s tím, že je cukrovka napořád. Tedy že už si Maty bude napořád píchat inzulín a řešit výměnné jednotky či hodnoty glykemie. Já jsem se v nemocnici soustředila především na tu péči o něj, tedy abych mu dokázala inzulínovým perem aplikovat odpovídající dávku inzulínu. A když se mi to povedlo, hodně se mi ulevilo – měla jsem pocit, že mu dokážu sama pomoct. Musela jsem si ale v hlavě srovnat to, že pícháním dítěti neubližuji, nýbrž mu pomáhám.

Jak to celé prožíval Matyáš?

Matyáš byl celou dobu hospitalizace opravdu statečný, což mi samotné velmi pomohlo. Skoro neplakal a byl pozitivní. Nejtěžší pro něj ale bylo pochopit to, že se v nemocnici z cukrovky nevyléčí, i když bude léčbu dodržovat. Občas měl na začátku záchvaty vzteku, kdy byl naštvaný a řešil, proč onemocněl zrovna on – v takových chvílích jsem se mu snažila být oporou a naslouchat mu, dokud se situace neuklidnila.

A jak to bylo po návratu z nemocnice domů?

Od té doby jsme už nikdy z domu nevycházeli bez glukometru, hroznového cukru, váhy, tabulek s výměnnými jednotkami a inzulínu. Pořád jsem se koukala, kolik jednotek mají třeba brambory a tak. Postupně se ale vše zautomatizovalo, Maty si od šesti let zvládal aplikovat inzulín sám a dneska už si celou léčbu řídí samostatně.

Co pro vás bylo nejtěžší?

Nejtěžší byl asi ten neustálý strach o dítě. V noci jsem se už automaticky budila a chodila ho měřit glukometrem. A potom, když začaly senzory, tak to byla velká úleva. Věděla jsem, že kdyby měl hypoglykemii, tak mě v noci probudí alarm.

Smrkové výhonky: Při rýmě, proti kašli i revmatismu. Vyrobit z nich léčivý sirup je velmi snadné

Jehličnany nejsou jen okrasnou součástí našich zahrad a nezbytnou součástí našich lesů. Už staří Řekové, Římané a následně různé kultury během ...

ŠKOLNÍ AKCE SI VNAHRAZUJE TEĎ

Pomohl vám tehdy někdo v péči o něj?

Ano, měla jsem tehdy přítele, který se snažil pomáhat. Největší oporou mi ale byla a je moje maminka, s tou jsem ho mohla nechat i nějakou dobu samotného a věděla jsem, že o něj bude dobře postaráno.

Když Maty onemocněl, byl hodně malý a čekala vás školka. Jak jste ji zvládli?

Maty je od mala velmi disciplinovaný a navíc jsme opravdu měli štěstí na skvělé paní učitelky ze školky, které neměly s ničím problém. Ve školce mu vždy navážili přílohy k obědu, takže mohl být normálně s dětma a necítil se vyřazený z kolektivu. Ve škole už byla situace jiná, tam se paní učitelka třídní bála jej brát na výlety a školní akce, což jej samozřejmě mrzelo. Nyní už je ale na střední škole a zmeškané akce si vynahrazuje. (úsměv)

Jakou střední školu studuje?

Studuje uměleckou školu multimediální a propagační tvorby se zaměřením na art-management a produkci a velmi ho to baví.

Jak léčbu cukrovky zvládáte nyní, když už má Matyáš inzulínovou pumpu?

S pumpou a senzory už je situace o dost lehčí. Navíc, jak jsem zmínila, Maty už si zodpovědně řídí léčbu sám. Dokonce jsou občas dny, kdy si už na cukrovku ani nevzpomenu. Samozřejmě se ho pravidelně ptám, jaké má glykemie, ale na kontroly už třeba jezdí sám.

Je něco, co vám ještě dělá problémy?

Mírně stresující jsou pro mě občas rodinné dovolené, tedy spíše balení na ně. Vždycky několikrát kontroluji, zda máme sbalený inzulín nebo věci na přepich a ve finále třeba člověk až na místě zjistí, že zapomněl baterku do pumpy, která naschvál dojde třeba o půlnoci. Taky vždy dávám pozor na to, aby byla na místě lednice a aby se během přepravy na místo neznehodnotil inzulín.

Zdroj: časopis DIAstyl,

autorizovaný článek použitý se svolením Libuše Rohlíčkové

131059