DIAmáma Hedvika: Posílit imunitu před zimou u diabetické Aničky je pro nás nezbytné. Využíváme k tomu přírodu

DIAmáma Hedvika: Posílit imunitu před zimou u diabetické Aničky je pro nás nezbytné. Využíváme k tomu přírodu
Domácí mošt je plný vitamínů. Zdroj: Shutterstock

Pro každého rodiče je nepříjemné, když jeho dítě onemocní, ať je to obyčejná rýma, anebo jiné sezónní onemocnění. Rodiče diabetiků bojují nejen s rýmou, kašlem, bolestmi v krku, ale také s rozhozenými hodnotami glykemie, které většinou jdou do vyšších hodnot. Na druhou stranu máme „výhodu“, že poznáváme přicházející nemoc ještě dříve, než přijdou první symptomy. Většinou už pár dní předem je glykemie výše a navyšujeme množství inzulínu.

V každém ročním období se snažím nejvíce využít darů přírody a posílit imunitu. Na jaře sbíráme medvědí česnek a připravujeme z něho mnoho pokrmů, pijeme kopřivový čaj. V létě si užíváme čerstvého ovoce a zeleniny ze zahrady. Tentokrát na podzim sbíráme šípky na čaj a využili jsme přebytku jablek a nakládali zelí.

Bez práce nejsou koláče

Naše ovocné stromy zatím nemají tak velkou úrodu, která by stačila na dostatečné množství moštu – snad za pár let budeme mít vlastní zásobu jablek. Naštěstí u kamarádky na zahradě bylo mnoho přebytků, a tak mi bylo líto nechat je ladem. Proto jsem se s ní domluvila a jablka si posbírala na mošt. Druhou velkou část jablek jsme měli od rodičů a prarodičů. Moštovač vlastní děda, tak o další starost méně. Hurá, vyrážíme do práce.

Ze začátku jsem si říkala, jak to není nic složitého, ale stálo mě to dost času a sil. Výsledek ale stál za to! Hned ráno jsem jela posbírat jablka a dovezla je domů. Doma je ve vaně pořádně umyla, zase naložila do auta a jela k prarodičům, kde jsem je zpracovala.

Zvládnutí glykemie je pro mě důležité

Musím přiznat, že jsem měla obavy, jak zvládneme ukočírovat glykemii. Věděla jsem, že Anička bude chtít být nápomocná a také ochutnávat. Anička nemá problém sníst jakoukoliv zeleninu/ovoce, ale také jsem chtěla, ať si dopřeje tuto chutnou a vitamínovou bombu! Při příjezdu jsem Aničce dala svačinku a podala jsem o trošku více inzulínu, než měla mít. Bylo krásné pozorovat, s jakou chutí si hned nabírá čerstvý mošt, který právě teče. Měla obrovskou radost, že pije něco jiného než vodu/čaj.

Moštování je pro nás podzimní rituál, který mají všichni rádi. | zdroj: užito se svolením autorky Hedviky

Můj strach z vysoké glykemie se nenaplnil, nastal pravý opak v podobě klesání glykemie. Nejednalo se o hypoglykemii, bez zásahu by k ní však došlo. Anička nám chvíli pomáhala, potom ale běhala se sestrou a dalšími dětmi po zahradě, proto asi nastávalo klesání glykemie.

Jak mošt uchovat na zimu?

Vím, že čerstvý mošt obsahuje nejvíce vitamínů, ale také jsme si chtěli nechat nějaké zásoby na zimu. Metody uchovávání moštu jsem znala jen dvě, a to zamrazování a zavařování. Část jsem zamrazila, na druhou polovinu jsem hledala novou možnost, jak lahodnou tekutinu uchovat. Nakoupila jsem speciální sáčky s výpustným ventilem a krabici. Mošt jsem zahřála na 75 °C a plnila. Takto skladovaný mošt by měl vydržet i rok. My to rozhodně nezjistíme, protože tak dlouho u nás nevydrží. Jen musím přiznat, že chuť je trošku jiná a čerstvému se nic nevyrovná.

Kvašení a fermentace zeleniny

O této vitamínové bombě jsem slyšela už dávno, ale nikdy jsem to nezkoušela. Zelí jsme vždy kupovali, ale nijak často jsme jej nepoužívali. Až teď, když jsem si všimla, že lokální farma prodává krouhané zelí, tak jsem neváhala zkusit to. Koupila jsem si nádobu na kvašení a jela pro zelí. Na začátek jsem se pustila jen do obyčejného kysaného zelí. Nádobu jsem si koupila pětilitrovou, takže jsem vše připravila velmi rychle. O tomto víkendu jsme po třech týdnech už zelí zkoušeli a musím přiznat, že je výborné. Zelí jsme jedli jen tak k obědu. Měla jsem obavy, jestli jej naše diabetická Anička bude jíst, ale byly zbytečné, moc jí chutnalo.

Myslím, že brzo budeme mít vše snězené a budu se pouštět do fermentované zeleniny. Máte nějaké oblíbené recepty? Pokud ano, budu ráda, když se o ně se mnou podělíte do komentáře.

Zdroj: vysocina.irozhlas.cz, vlastní zážitky autorky Hedviky

911

Diskuze k článku