Rozhovor: „Funkční medicína zkoumá chronické nemoci do hloubky,“ říká MUDr. Tereza Černá

Rozhovor: „Funkční medicína zkoumá chronické nemoci do hloubky,“ říká MUDr. Tereza Černá
MUDr. Tereza Černá má také svůj vlastní podcast o funkční medicíně Zdroj: užito se svolením MUDr. Terezy Černé

Už jste někdy slyšeli o funkční medicíně? Máte podezření, že se jedná o jakýsi alternativní směr? Pak jste na omylu. Je totiž velmi podobná té klasické, avšak více zkoumá, proč k chronické nemoci došlo. Nevnímá zdravotní obtíže pouze povrchově a neodkazuje se jen na léky. Proč je tento druh léčby považován za medicínu budoucnosti? A jak pohlíží na cukrovku? Nejen o tom jsme si povídali s MUDr. Terezou Černou.

Nahlédněte na léčbu nemocí z jiného úhlu společně s lékařkou Terezou Černou. Tato milá, usměvavá a sympatická dáma se věnuje rehabilitačnímu lékařství a její vášní je právě i funkční medicína, na kterou jsme se ptali zejména v souvislosti s diabetem.

Příběh paní doktorky si můžete přečíst také na stránkách Terezacerna.cz nebo navštívit přímo ordinaci funkční medicíny v centru Be Balanced v Praze. Možná na svou chronickou nemoc začnete nahlížet s její dopomocí zcela jinak.

Paní doktorko, pojďme si přiblížit funkční medicínu. Zkusíte ji, prosím, našim čtenářům ve zkratce definovat?

Funkční medicína je celostní přístup, který vychází z klasické západní medicíny, přistupuje však ke každému člověku individuálně a nahlíží na celý kontext vzniku zdravotních potíží. Vyhodnocuje tedy nejen anamnézu, laboratorní výsledky, ale pracuje také s rizikovými faktory a genetickými predispozicemi. Mimo jiné si uvědomuje i důležitost stavu psychiky člověka a jeho životního stylu.

Je to medicína 21. století a dle mého názoru je to budoucnost v přístupu ke všem chronickým chorobám. Funkční medicína se nezabývá akutními nemocemi, v tom je velmi úspěšná ta klasická, nicméně při řešení chronických zdravotních obtíží je potřeba jít více do hloubky, nejen potlačovat symptomy pomocí léků, ale podívat se na všechny faktory, které s tím souvisí.

Všechny diabetiky i „nediabetiky“ bude jistě velmi zajímat, jak funkční medicína pohlíží obecně na cukrovku I. a II. typu. Prozradíte nám to?

Cukrovka 2. typu je civilizační onemocnění, které je na velkém vzestupu bohužel kvůli špatnému životnímu stylu moderní doby. Je samozřejmě výsledkem souhry více faktorů. Jedním z nich je určitá genetická dispozice, ale mnohem významnější roli hraje to, v jakém prostředí se potom tyto geny vyskytují. Tímto se zabývá obor zvaný epigenetika, čili zjednodušeně řečeno – jedná se nejen o naše každodenní návyky, jako je výživa a spánek, ale i o toxiny z prostředí a stres. To vše určité geny zapíná, nebo vypíná.

Cukrovka 2. typu se vyvíjí postupně od inzulínové rezistence, kdy tělesné orgány přestávají být citlivé na inzulín, pokud přetrvává zvýšená hladina glykémie v krvi. A velká většina populace má již určitý stupeň inzulínové rezistence. Velkou roli hraje nevhodné stravování – přemíra sacharidů ve stravě, časté uzobávání, nedostatek pohybu, obezita, zvýšená zánětlivost organismu.

Na druhou stranu cukrovka 1. typu patří k autoimunitním onemocněním, která jsou celkově bohužel také na vzestupu. Mezi oběma typy jsou ještě další podskupiny diabetu, jako jsou např. LADA a MODY, takže jde spíše o celé spektrum tohoto typu onemocnění, ale to není obsahem tohoto povídání. Autoimunitní poruchy řeší funkční medicína také, vzhledem k tomu, že imunitní systém je velmi propojen s trávicím traktem a hormonálním i centrálním nervovým systémem. Pracuje se komplexně s touto osou neuro-endokrino-imunitní.

Rozhovor s diabetičkou Dorotou: „Nakonec bude všechno v pořádku. Pokud to není v pořádku, ještě není konec.“

Život je někdy dost náročná "praxe", která však nepřináší jen těžkosti, ale i příjemné chvíle! Nechceme vás tedy zahlcovat pouhou teorií, a proto ...

Máte hodně pacientů, kteří sází na funkční medicínu při diabetu? A proč vlastně?

Obecně vzato pacientů se zájmem o funkční medicínu přibývá, začínají si uvědomovat, že zdraví mají ve svých vlastních rukou, a že pro sebe mohou udělat mnohem více, než co nabízí klasická medicína. Tedy pokud mají motivaci měnit životní styl. Funkční medicína se věnuje také prevenci, a proto vycházím mimo jiné i z laboratorních výsledků běžných krevních testů. U svých klientů v nich vidím velmi často právě inzulínovou rezistenci či již nějakým způsobem neoptimální metabolismus sacharidů.

Funkční medicína je zatím relativně novým pojmem, a proto klientů s diabetem zatím není mnoho. Je ale potřeba rozšiřovat povědomí veřejnosti laické i odborné, protože ideální bývá kombinace a spolupráce lékařů, např. endokrinologů, diabetologů, gastroenterologů, neurologů s lékařem z funkční medicíny.

Co byste „cukrovkářům“ doporučila jako lékařka funkční medicíny v rámci léčebného režimu?

Hodně záleží na typu a závažnosti diabetu, určitě není vhodné pouštět se do nějakých náhlých změn, ale postupovat opatrně a pomalu, sledovat svůj zdravotní stav, hladinu glykémie a další podstatné věci. Přístup funkční medicíny je však velmi individuální. Terapie je multioborová, kdy spolupracuje nejen lékař, ale i např. psychoterapeut, kouč, fyzioterapeut, výživový specialista a další odborníci.

Obecně se však diabetikům doporučuje pravidelná strava, tj. 2 až 3 hlavní jídla za den, vyvážená z pohledu obsahu jak sacharidů, tak bílkovin i tuků, a omezení svačinek či uzobávání během dne. Dále je podstatná pravidelná pohybová aktivita. Ideálně denně, např. svižná chůze.

Pozor také na náhražky cukru pro diabetiky v kupovaných produktech – často jsou to velmi průmyslově zpracované potraviny, obsahující umělá sladidla a další přídatné látky, které neprospívají zdravému střevnímu mikrobiomu. Je potřeba číst pečlivě etikety.

V posledních desetiletích je též zkoumán přínos ketogenní diety. A to nejen při hubnutí, podpoře centrálního nervového systému, ale i v rámci pozitivního ovlivnění inzulínové rezistence či zlepšení hladin glykémie u diabetiků 2. typu, takže pacienti často mohou snížit antidiabetickou medikaci nebo zvrátí průběh diabetu jako takového. Ketogenní strava má dle některých studií i pozitivní dopady na hladinu lipidů v krvi.

Problém širšího použití ketogenní stravy je bohužel dán tím, že z dlouhodobého hlediska už může mít i negativní dopady, např. z důvodu vyřazení většího množství určitých skupin potravin, což může vést k nedostatkům některých důležitých nutrientů.

U diabetu 2. typu se také často hovoří o tzv. endokrinních disruptorech, to jsou látky přírodní i umělé, které narušují endokrinní funkce, a je dobré o nich vědět a vyhýbat se jim. Tyto látky se nacházejí v půdě, vodě, ve vzduchu i v produktech naší každodenní spotřeby. Jedním z nich je např. Bisfenol A (BPA), nebo například různé pesticidy.

Principů působení endokrinních disruptorů je mnoho, mohou se navázat na hormonální receptory, snížit uvolňování inzulínu, ovlivnit metylaci DNA nebo zvýšit produkci např. zánětlivých molekul. Endokrinní disruptory ovlivňují celý hormonální systém, čili nejen slinivku břišní jakožto producenta inzulínu, ale také štítnou žlázu nebo pohlavní orgány.

Rozhovor s fytoterapeutkou Monikou Poledníkovou na téma: Byliny a diabetes

Na úvod vám Moniku Poledníkovou trochu představíme. Tato dáma není pouze fytoterapeutkou (pozn. redakce: fytoterapeut = lidově bylinkář), ale ...

Jak se z pohledu funkční medicíny vyvarovat rozvoji diabetu? Tedy jak pojmout prevenci?

Prevence je z mého pohledu extrémně důležitá nejen u diabetu. Pokud bychom to pojali opravdu komplexně, nejprve je ideální zjistit genetické predispozice, čili jaké geny máme v oblasti metabolismu sacharidů, ale třeba i v oblasti zánětlivosti a podobně. S DNA testy funkční medicína pracuje díky poznatkům z epigenetiky.

Dalším faktorem je výživa, a to úplně od narození. Dnes víme, že ideální je kojení. Svou roli hraje také způsob porodu. Co se týká různých výživových směrů, neexistuje jeden jediný ideální pro každého, zde je potřeba individuální přístup a třeba i spolupráce s výživovým terapeutem. Obecně doporučuji vybírat ke konzumaci přirozené potraviny, které neprošly průmyslovým zpracováním a jsou v co nejvyšší kvalitě. Důležité je dbát v jídelníčku na pestrost, lokálnost a sezónnost.

Děti, které jsou narozené císařským řezem a nejsou kojené, mají vyšší riziko rozvoje autoimunitních chorob nebo obezity.

Neméně podstatná je i samotná konzumace, takže jíst v klidu, dostatečně jídlo rozkousat a přes noc mít alespoň 12hodinový půst, aby tělo mohlo ve spánku dobře regenerovat. V prevenci inzulínové rezistence jsou vhodné i přerušované půsty, pokud to umožňuje zdravotní stav, nebo pokud není žena těhotná či kojící. Přerušované půsty mají podobný efekt jako ketogenní dieta.

A co dalšího byste v rámci prevence cukrovky neměli podle paní doktorky opomenout?

  1. Doplňovat chybějící vitaminy a stopové prvky – v zimě zejména vitamin D, dále omega 3 mastné kyseliny a probiotika.
  2. Nechat si jednou za čas nabrat kompletní laboratoř a probrat s lékařem funkční medicíny, zda jsou tyto hodnoty optimální, či směřují k nějaké výchylce.
  3. Klást důraz na udržování optimální tělesné hmotnosti i dostatečný a kvalitní spánek.
  4. Omezit toxiny ve svém prostředí. Tedy používat přírodní a šetrné čisticí prostředky i kosmetiku.
  5. A v neposlední řadě je nasnadě pečovat i o psychickou pohodu a vztahy – odhalit stará traumata a nefunkční vzorce chování, které máte podvědomě zakořeněné. To je možné pomocí nějaké formy sebepoznávání prostřednictvím knih, přednášek a kurzů, či společně s nějakým odborným průvodce. Jednoduše řečeno usilovat o rovnováhu těla, mysli a duše. Zní to trochu jako klišé, ale je to tak. Jedno bez druhého nemůže fungovat.

Máte specifický vzkaz pro naše čtenáře?

Chtěla bych vás všechny moc podpořit! Důvěřujte procesu, ve kterém se nacházíte, protože nemoc z mého pohledu neznamená, že je něco špatně. Vaše tělo totiž v každý okamžik dělá to nejlepší, co dokáže. A také má obrovský sebe-ozdravný potenciál. Berte nemoc jako příležitost k sebereflexi a ke změně. Dokážete mnohem více, než si myslíte.

Zdroj: autentický rozhovor s MUDr. Terezou Černou

9381