Reportáž ze školky: Cvičení s dětmi zábavně? Zapojit se mohou i malí diabetici

Reportáž ze školky: Cvičení s dětmi zábavně? Zapojit se mohou i malí diabetici
Děti si společným cvičením budují sociální vazby a také navazují kontakt s vlastním tělem i myslí. Zdroj: Shutterstock

Je úterý dopoledne a v jedné malé dětské skupince se právě chystáme na pravidelnou lekci dětské jógy. Děti to již poznají podle objemné látkové tašky, která se najednou objeví v herničce. Co v ní tentokrát bude? Radost ze společného pohybu si mohou dopřát i děti s diabetem, které mohou být do skupinky bez obav začleněny. Díky hravosti a pravidelnosti se jóga stává odmalička součástí jejich života, což je obzvláště v dnešní hektické době velmi žádoucí.

V porovnání s jógou pro dospělé je dětská verze jógy náročnější na pomůcky a na přípravu. Odměnou jsou zábavné a přínosné chvíle strávené s dětmi, které si často ani nepovšimnou, že cvičí pozice z jógy.

Děti s diabetem mohou ze společného cvičení mnohé získat

Dia děti se hravého cvičení mohou účastnit také, ze strany lektora je však žádoucí větší obezřetnost a vnímavost k jejich pocitům. V případě vyčerpání se děti mohou stočit do klubíčka nebo si odpočnout v pozici kamínku (jógová pozice dítěte). Ostatní děti potom odpočívající často hladí a konejší, čímž se posiluje dětská vnímavost a empatie. Před lekcí se lektor musí ujistit, zda má s sebou dia dítě veškerou potřebnou medikaci – a zvláště u malých dětí by měl být pro případ jakékoliv komplikace vždy k zastižení rodič na telefonu.

Zimní procházka v lese: Voňavá pryskyřice v sobě skrývá mocnou sílu stromů

Sluneční paprsky hřejí na těle i na duši a zima se najednou tváří vcelku přívětivě. Dopřejte si i v chladných dnech trochu radosti z pobytu ...

Úvodní zvonění, dětí zklidnění

Nejdříve je třeba uklidit hračky, aby byl dostatek prostoru na cvičení. K této ne zrovna populární činnosti děti nenásilně navnadí oblíbená „popelářská“ písnička. Během pár minut, než písnička skončí, se děti snaží vrátit vše na své místo. A já již vyndávám zvonkohru a zvoním na zvonečky, které jsou znamením pro děti, že lekce jógy právě začíná.

Poté, co si každý, kdo měl zájem, vyzkoušel zvonkohru, zahájíme náš úvodní rituál:

  • Chytneme se společně za ruce, což zpočátku může některé menší děti zarazit. Děti s diabetem jsou v tomto kroužku právoplatnou součástí skupiny, což posiluje jejich zdravé sebevědomí a radost ze společné aktivity.
  • Do vzájemného kontaktu se nenutíme. V případě potřeby si vypomůžeme plyšákem, kterého děti chytí mezi sebou za tlapky, a společně vytvoříme velký kruh.
  • Za zvuků veselé melodie se  projdeme po třídě a vrátíme se zase zpět, každý na své původní místo v kruhu.
  • Po doznění hudby se posadíme do zkříženého sedu. Představíme si, že mezi palce a ukazováčky jemně uchopíme dvě zrnka rýže. Ruce dlaněmi vzhůru opřeme o kolena a ponoříme se do mručivého zvuku óóómmm“.

Jako začínající lektorku mě překvapilo, s jakou samozřejmostí a přirozeností provádějí děti toto koncentrační cvičení, se kterým mnozí dospělí obvykle zápasí. Dětská bezstarostnost a sebejistota však svobodnému hlasovému projevu nebrání, což je velice zdravé.

Hrajeme si na zvířátka, kdo dostane dvě kůzlátka?

Otevírám tašku a vyndávám plyšáky všech možných tvarů a barev. Sluníčko, duhu, různé druhy ovoce a zeleniny a samozřejmě zvířátka. Děti se na plyšáky hned seběhnou a rozeberou si je do posledního.

„Podívej, já mám lišku!“

„Hele, kůzlátko, a druhé!“

„Toho ježka chci já!“

To vše se ozývá kolem mě ze všech stran.

Při rozdělování plyšáků panuje značný chaos a nadšení, a snažím se tak více hlídat mé svěřence s diabetem. Přílišné nabuzení jim nemusí dělat dobře, a proto je dobré jejich rozjívení umírnit citlivým moderováním situace. Nabídnutí vhodného atraktivního plyšáka většinou stačí a klid ve skupince je opět navozen.

Kvalitní svačina je základ každého výletu

Abych děti trochu usměrnila, prozradím jim téma dnešní lekce. Vydáme se na společný výšlap na hory, nebo to snad bude výlet k rybníku? Podle našich plyšových společníků se dá lehce uhodnout, že dnes půjdeme na procházku do lesa. K tomu je ale zapotřebí pořádná svačina. Jak si ji připravit i bez maminky?

  • Sedneme si, zvedneme protažené ruce vzhůru a nohy protáhneme do délky – naše těla se změnila v sendvič a každý jej plní tím, co má rád.
  • Posíláme si plyšová rajčata, okurky, salát, rukama naznačujeme pohyby, jako je krájení zeleniny či roztírání másla, a protahujeme nohy.
  • Naplněný sendvič zaklapneme a dáme do batohu.
  • Na řadu přichází výroba domácí limonády. Přitáhneme k sobě ruce i nohy, zmáčkneme se, jako když se lisuje ovoce. Poté šťávu nalejeme do pomyslné lahvičky, uvolněně se natáhneme na zem, a jelikož šťávu ještě promícháváme, zatřepeme ve vzduchu rukama i nohama.
  • Když je v batohu i dalekohled, výlet může začít.

Tato aktivita vede děti k plánování a organizování svých věcí. Přirozeně se učí samostatnosti – a zároveň se náramně baví. Děti s diabetem si velmi často samy vzpomenou, že do batůžku musí přibalit svoji medikaci, kartičku diabetika a zvláště kontakt na rodiče.

Zimní jógová rozcvička pro příjemný start dne: Pro rekonvalescenty je zvláště důležitá

Prastaré jógové sestavy cvičí praktikanti po celém světě již tisíce let. Jóga prospívá zdraví těla i duše a její nesčetné přínosy ohromují lékaře ...

Dneska jdeme do lesa. Jak se tam správně chovat?

Bez hudby bychom daleko nedošli, proto pouštím pro změnu rychlejší písničku s lesní tematikou a společně se rozeběhneme po místnosti. Někdo jde pěšky, jiný jede na kole či letí letadlem. Představivosti se meze nekladou. A jelikož jdeme pozorovat zvířátka, je třeba být potichu, abychom je nevyplašili. Měkce našlapujeme a schováváme se za stromy či skály, které ze sebe pro tuto chvíli děti navzájem vytvořily.

Postupně cvičíme jednotlivé pozice a vše prokládáme příběhem. Měníme se v zajíčky, které honí liška. Děti coby medvíďata měří svoje síly. Houkáme jako sovy a skáčeme po vymyšlených kamenech jako žabky.

Děti se učí pomocí jógových pozic uvědomění, kdy je jejich tělo v napětí, a kdy naopak zažívají pocit uvolnění.

Závěrečná relaxace s aroma olejíčkem provoní dětský svět

A jelikož i zvířátka se po běhání a skákání unaví, přichází na řadu odpočinek. Rozdávám deky na přikrytí a uděláme si pelíšek. Opět pouštím hudbu, tentokrát pomalou, klidnou a uvolňující.

Na každého působí hudba jinak a nezřídka se stane, že si malé děti vzpomenou na maminku, či se přímo rozpláčou.

Není se čemu divit, hudba uvolňuje emoce – stejně jako jóga. Pro ukonejšení si vyprávíme, na co všechno jsme si hráli a co se nám líbilo. Postupně se vracíme myšlenkami z lesa zpět do herničky. Na závěr kapu dětem do otevřených dlaní aroma olejíček, na který zvláště malé slečny netrpělivě čekají. Rozloučíme se u srdce sepjatými dlaněmi a jógovým pozdravem „Namaste“.

Zdroje: freestylelibre, jogasdetmi, osobní lektorská praxe

552

Diskuze k článku