Pohledem nutričního terapeuta: Diabetická gastroparéza a dietní zásady s ní spojené

Gastroparéza se v určité formě vyskytuje až u poloviny pacientů s diabetem, kteří svou nemoc léčí za pomoci inzulinu. Čím delší je trvání diabetu, tím je vyšší riziko rozvoje této komplikace. U špatně kompenzovaných diabetiků navíc procento výskytu výrazně stoupá.

Nejčastější projevy gastroparézy

V případě gastroparézy se jedná o nahodilé vyprazdňování žaludku z důvodu oslabení jeho peristaltiky. Hlavními projevy onemocnění jsou bolesti v oblastí břicha (epigastria), nevolnost, zvracení, návrat spolknuté potravy zpět do úst (regurgitace jídla) a předčasný pocit sytosti (diabetická dyspepsie). V závislosti na míře poškození hlavního nervu trávicího traktu mohou být jak nepatrné, tak i závažné.

Příznaky nemoci se mohou objevovat kdykoli, ale nejčastěji je tomu po požití stravy, která i za normálního stavu z žaludku putuje pomalu. Vzhledem k tomu, že gastroparéza je progresivní onemocnění a některé z jejich příznaků, jako je chronické pálení žáhy nebo nevolnost, jsou v populaci poměrně běžné, si většina pacientů ani neuvědomuje, že tuto poruchu má.

Gastroparéza se může rozvíjet nepozorovaně, a to zejména u pacientů s dlouhodobě vyššími glykemiemi.

Pozor na snížený energetický příjem

V důsledku pomalého nebo nahodilého vyprazdňování žaludku při gastroparéze dochází u diabetiků k nepravidelnému vstřebávání glukózy do krve, což má za následek rozkolísání hladiny glykemie a následné neobjasněné hypoglykemie či hyperglykemie. Častým projevem této zdravotní komplikace je také hubnutí a nechutenství.

Diabetici s gastroparézou mají energetický příjem průměrně o 40 % nižší, než jsou oficiální doporučení. Běžný je také deficit některých vitaminů a minerálů – zejména potom vitaminu B6, A, C a K, dále také železa, draslíku a zinku.

Studie prokazují důležitost individuálních konzultací ohledně dietních opatření, které následně vedou k lepší kompenzaci diabetu a omezení výskytu zmíněných projevů gastroparézy. Pouze přibližně 2 % diabetiků s gastroparézou se však řídí dietními doporučeními.

MUDr. Viktorie Hrádková: Jak správně vyhodnocovat data ze senzoru?

Jednou z výhod senzorů oproti glukometru je, že dokáží odhadnout, jak se bude hladina glukózy vyvíjet v následujících jednotkách až desítkách ...

Dietní zásady při gastroparéze

1. Pravidelná strava o menších porcích. Při silných projevech onemocnění by pacienti měli jíst pravidelně, a to minimálně 6–8x denně. Strava by měla být také co nejvíce pestrá, porce spíše menší.
2. Dostatečný pitný režim. Z nápojů je vhodné vynechat slazené nápoje, a to i z důvodu vyššího obsahu jednoduchých cukrů. Dále je vhodné vyvarovat se všech sycených nápojů. Nevhodný na podrážděnou žaludeční sliznici je také alkohol, zejména tvrdý.
3. Omezit množství vlákniny. Při výběru potravin je rovněž vhodné vyvarovat se konzumace většího množství vlákniny. To v praxi znamená nejíst najednou hodně zeleniny nebo celozrnných výrobků. Luštěniny se doporučují podle individuální tolerance.
4. Omezit potraviny s vyšším obsahem tuku. Tučné potraviny totiž i za normálních okolností zůstávají v žaludku velmi dlouhou dobu. Špatně tolerované bývají zejména smažené pokrmy, tučná masa, fastfoodová jídla či masa grilovaná na větším množství tuku. Pacienti by měli omezit i tučné mléčné výrobky a vejce používat pouze ve vařeném stavu. Máslo je vhodné zařazovat jen ve formě, kdy neprojde tepelnou úpravou. Z ostatních tuků je vhodné zvolit spíše kvalitní jednodruhové a znovu nepřepalované oleje.
5. Preference tepelně upravené stravy. Syrová strava se u pacientů s gastroparézou nejeví jako příliš vhodná. Je proto lepší snažit se do jídelníčku zařazovat spíše tepelně upravená jídla. Je důležité uvědomit si, že zmíněná výživová doporučení mají spíše obecnou platnost. U pacienta se musí vždy pečlivě zvážit jeho anamnéza a stravovací návyky a podle cílů léčby následně zvolit správný individuální postup. Jiný výběr potravin bude například doporučen obéznímu pacientovi s lehkými příznaky gastroparézy, jiný naopak pacientovi s podváhu. Gastroparéza je velmi rozšířená komplikace diabetu a měl by se na ni brát dostatečný zřetel jak ze strany lékařů, tak i diabetologických sester či nutričních terapeutů.

Kdo je autor článku, Marek Hanza? Pracuje na oddělení klinické dietologie ve Fakultní nemocnici v Plzni jako nutriční terapeut. Věnuje se zejména pacientům s diabetem. Zajímá ho nejen příprava jídla, ale i jeho původ. Na České zemědělské univerzitě vystudoval obor ekologické
zemědělství.

Zdroj: časopis DIAstyl, autorizovaný článek užitý v původním znění a se souhlasem autora Marka Hanzy

13477