Gastrointestinální komplikace při diabetu: Které se vyskytují nejčastěji?

Gastrointestinální komplikace při diabetu: Které se vyskytují nejčastěji?
Ve vážnějších případech gastroparézy může jídlo v žaludku stagnovat i několik dní. Zdroj: Shutterstock

Zdravotní potíže spojené s trávicím traktem (tzv. gastrointestinální) jsou v diabetické populaci četnější a představují zásadní komplikaci, která může negativně ovlivnit léčebný proces. Na jejich rozvoji se podílí hned několik faktorů, jako je například délka trvání diabetu, jeho závažnost, míra kompenzace a případně jiná přidružená onemocnění v anamnéze. S čím se tedy diabetici mohou potýkat?

Diabetes mellitus v anamnéze představuje určitá rizika pro rozvoj nejrůznějších patologií v organismu. Má do jisté míry vliv na každou orgánovou soustavu, tudíž trávicí trakt není žádnou výjimkou. Nezřídka kdy se tedy u diabetiků rozvinou obtíže se žaludkem, jícnem, játry nebo střevy. Zdaleka nejběžnější gastrointestinální komplikací u lidí léčících se s diabetem je gastroparéza.

O diabetické gastroparéze: Příčiny vzniku, projevy a léčba

Diabetickou gastroparézu lze definovat jako opožděné či zpomalené vyprazdňování žaludku. Riziky pro její rozvoj jsou: zvýšená hladina glykovaného hemoglobinu (tzv. dlouhý cukr), trvání cukrovky více než deset let a přítomnost jiných mikro- nebo makrovaskulárních komplikací v anamnéze, mezi které lze zařadit například nefropatii, neuropatii, retinopatii, cévní mozkovou příhodu, aterosklerózu či ischemickou chorobu srdeční. Mezi příznaky diabetické gastroparézy lze zařadit:

  • nevolnost nebo zvracení
  • pocit plnosti po jídle
  • časný pocit sytosti
  • nadýmání
  • bolesti břicha
  • kolísající glykémie
  • možné hubnutí

Lékaři nejčastěji provádí u diabetiků s podezřením na gastroparézu neinvazivní scintigrafické vyšetření s kontrastní látkou, které buď diagnózu potvrdí či vyloučí. Pakliže se tato komplikace potvrdí, je léčba specifikována podle stupně postižení žaludku. Mírnější formy diabetické gastroparézy se řeší většinou úpravou jídelníčku, který by měl být pravidelný. Doporučeny jsou menší porce jídel víckrát za den a navýšení příjmu tekutých doplňků výživy. Vyloučeny by měly být potraviny s vysokým obsahem vlákniny. Středně těžká forma gastroparézy bývá řešena nejen změnou stravovacích návyků, ale i specifickými léčivy – jako jsou antiemetika nebo prokinetika.

Nejtěžší stupeň gastroparézy vyžaduje zpravidla hospitalizaci kvůli navrácení rovnováhy vnitřního prostředí – výživa bývá podávána enterálně (přímo do žaludku sondou či popíjením roztoků), nebo nitrožilně prostřednictvím infuzí. V nejzazším případě se přistupuje i k chirurgickému řešení (implantace žaludečního kardiostimulátoru).

Jaké jiné gastrointestinální komplikace mohou diabetika postihnout?

Kromě výše uvedené gastroparézy se mohou potýkat diabetici (obvykle dlouholetí a hůře kompenzovaní) i s jinými komplikacemi týkajícími se gastrointestinálního traktu. Patří mezi ně následující:

  • Dysmotilita jícnu: porucha pohyblivosti jícnu
  • Gatroezofageální refluxní choroba: žaludeční šťávy se vrací v rámci refluxu do jícnu nebo dokonce do ústní dutiny
  • Enteropatie: onemocnění střev nezánětlivého charakteru
  • Nealkoholické ztučnění jater: postihuje spíše lidi s diabetem II. typu, kteří se léčí s hypertenzí a mají nadváhu

„Na zažívací problémy – bez ohledu na diabetes v anamnéze – si stěžují více ženy,“ tvrdí ve své práci „Diabetes mellitus a zažívací potíže“ MUDr. Vladimír Kojecký, Ph.D.

Alzheimerova choroba jako „strašák“ lidí s cukrovkou. Proč si někteří vědci myslí, že by měla být nazývána diabetem III. typu?

Mnoho odborníků se zabývalo především diabetem II. typu a jeho spojitostí se vznikem Alzheimerovy choroby. Má se za to, že především ...

Diabetikům se nevyhýbají ani poměrně „běžné“ zažívací potíže

Lidé léčící se s diabetem se mohou v průběhu svého života setkat samo sebou i s poměrně „běžnými“ zažívacími problémy typu průjem (trápí až pětinu diabetiků I. typu) nebo zácpa (postihuje až dvě třetiny diabetiků II. typu), což zdaleka nemusí přímo souviset s cukrovkou. Průjmy mohou dle lékařů vyvolat zejména u diabetiků II. typu perorální antidiabetika typu Metformin nebo Acarbose.

Kromě průjmu a zácpy se mohou přímo u diabetiků vyskytovat i nevolnosti, nadýmání nebo časná sytost.

Podstatné je průjem řešit co nejdříve specifickými léčivy, které zvýšenou pohyblivost střev utlumí. Ty jsou většinou běžně prodejné, např. Endiaron, Imodium a podobně. Zácpu pak lze ideálně řešit zvýšeným příjmem potravin s vlákninou, nebo projímadly.

Několik slov závěrem: zásadním předpokladem pro prevenci vzniku gastrointestinálních komplikací je opět řádná kompenzace nemoci, která se úzce váže se zodpovědným dodržováním diabetické diety, pravidelným užíváním přepsaných léčiv i monitoringem glykémie.

Zdroj: ncbi.nlm.nih.gov, medicinapropraxi.cz, internimedicina.cz, mojezdravi.cz

1150

Diskuze k článku