-- reklama --

Cyklista a jachtař Karel Smetana (60): Sportovec, kterého ani cukrovka nezastaví od pokořování výzev

Cyklista a jachtař Karel Smetana (60): Sportovec, kterého ani cukrovka nezastaví od pokořování výzev
Ve volném čase pana Smetanu baví jachting, jezdí na horském kole nebo koloběžce, lyžuje a baví ho cestování a fotografování. Zdroj: se svolením autora Karla Smetany

Jedna sportovní výzva za druhou. Cyklistický závod, jachting na moři i místních vodách, nechybí ani záliba v lyžování. Dá se život sportovce skloubit se životem cukrovkáře? Dá. Karla Smetanu žádná překážka při cestě za splněním svého cíle nezastaví. Ani píchlá duše na kole, ani náročný trénink na jachtě, ani hypoglykemie. Jak se to dá skloubit?

Karel se narodil v Plzni a s cukrovkou žije již 43 let. V životě vystřídal různé profese, jak sám říká podle hesla: využij příležitost a nebudeš litovat, že jsi ji propásl. V posledních letech se živí jako technik ve stavebnictví. Ve volném čase ho baví jachting, jezdí na horském kole nebo koloběžce, lyžuje a baví ho cestování a fotografování. Pro léčbu cukrovky používá pera a senzor.

Gratuluji vám ke zvládnutí cyklistické výzvy BIKE HERO o délce trasy 159 km. Jak dlouho už jezdíte na kole?

Před 5 lety jsem byl neplánovaně na operaci kolena a rehabilitoval jsem na rotopedu. V roce 2019 pak syn přišel s nápadem, abych se spolu s ním zúčastnil závodu na horských kolech Aimtec Open Race. Už před startem bylo jasné, že výsledek bude přímo úměrný mému tréninku, velmi výraznému technickému a cenovému rozdílu vybavení a konkurenci asi 260 cyklistů. Na 38kilometrový závod jsem nastoupil s ideou přežít, kochat se a dojet v limitu. Všechno se přes problémy s křečemi v nohou nakonec povedlo.

A jak se vlastně zrodila myšlenka, že tuto akci absolvujete?

Ale pochopil jsem, že by to chtělo do budoucna získat více informací k technice a vybavení. Objevil jsem časopis VELO a v jednom z čísel byla reportáž o výzvě BIKE HERO. A tak mě ta bláznivá myšlenka: Dáš to? I syn zhodnotil, že to zní zajímavě, a proto jsem pro nás oba koupil startovné. Pak už jen zbývalo „to dát“ během jednoho roku.

Proč jste si vybral zrovna tuhle výzvu? A v čem vlastně spočívá?

Nejlépe to čtenáři pochopí asi ze stránek bikehero.cz, kde je to popsáno takto: BIKE HERO je pro někoho zážitek, pro jiného výzva. Není to závod, jen kolo, příroda, 159 km s převýšením 4.139 m hlavně lesních cest, kořenových a kamenných trailů. Na zdolání jsou 1–3 dny. Návrat ke kořenům horské cyklistiky.

Jak u vás probíhala příprava na závod?

Část trasy jsem si projel na podzim 2020, ale pochopil jsem, že s mojí cyklistickou kondicí to bude velmi těžké zvládnout za jeden den. V květnu jsme pak se synem vyrazili znovu, ale po prvním dnu a 90 km jsme ti vzdali, protože lesní cesty byly po deštích velmi rozbahněné. Pak jsem si natrhl lýtkový sval, a tak jsem na svou příležitost čekal až do září.

Tipy na jednoduché a praktické dárky pro diabetiky

Věřte, že existuje několik dárků, které by každý diabetik rád obdržel, a které by mu vykouzlily úsměv na tváři. Proto vám v následujícím ...

Jak to pak probíhalo?

Vyrazil jsem na cestu sám, protože syn jet nemohl. Počítal jsem s přespáním pod širákem a kompletní technickou výbavou i energetickými gely, tyčinkami, nezbytným cukrem, tabletami hořčíku včetně náhradního senzoru. Byla to dřina, ale nakonec to byl velký zážitek.

Jak jste řešil případné hypoglykemie během celé trasy?

Jel jsem s plánem častějšího měření. V tom je FreeStyle opravdu skvělý, žádné dlouhé zdržování. Nakonec to bylo 32 měření během 2 dnů. Je pravda že několikrát jsem se k nízkým hodnotám dostal, takže kromě gelu jsem si dal ještě 2-4 pytlíčky cukru a bylo srovnáno.

Upravoval jste si v průběhu jízdy dávku inzulínu?

Dlouhý večerní Lantus jsem snížil z 20j na 16j, krátkou Apidru hodně výrazně. V batohu jsem si vezl „rychlé cukry“, powergel, prášek Isotonik drink, energetické tyčinky a hořčíkové tablety. Očekával jsem málo možností doplnit tekutiny, takže jsem měl 2 litry v bidonech a průběžně doplňoval. Celkem přes 8 litrů.

Dělával jste si i pravidelné pauzy na jídlo?

Během dne jsem si pauzy vyloženě na jídlo nedělal. Jen na vydýchání po kopcích a pokochání se krajinou. A otevřené bufety s přepálenými hranolky nebo vietnamská bistra jsem vynechal.

Chystáte se na další cyklistické závody nebo výzvy?

Nějaké praštěné nápady mám. Chtěl bych projet trochu jinak Křivoklátsko, možná podél hranice Český les. Třeba na to zlákám i někoho z rodiny. Nebráním se ani nějakému závodu, ale jen v režimu PD (přežít a dojet). Závodní cyklista už asi nebudu.

Jak zvýšit čas v cílovém rozmezí? Praktické tipy a triky od lékařky MUDr. Kláry Sochorové

Čas v cílovém rozmezí 3,9-10 mmol/l je základním měřítkem kvality kompenzace cukrovky u lidí s diabetem 1. typu, kteří používají kontinuální ...

Věnujete se i jachtingu. To u nás není příliš běžný sport.

Je to dokonalý způsob, jak si vyčistit hlavu. Jste v přírodě a loď pohání vítr. Je to ale kondičně i finančně náročný sport. Musíte se naučit číst vodu a vítr, zvládnout techniku jízdy, ovládat plachty a závodní pravidla.

Jak často vyrážíte na takové závody?

V osmdesátých letech jsme jezdili na 18 až 20 závodů za rok. Pak přišly děti, revoluce, podnikání, práce. A před covidem už to bylo je několikrát za rok. Ale o co méně jsem strávil času na tuzemských vodách, o to více se mi podařilo být na moři. A kromě několika regat hlavně sportovní plavby v Chorvatsku.

Jste na plachetnici sám? Nebojíte se například hypoglykemie?

Od začátku jachtění jsem se věnoval sportovním dvouposádkovým lodím, kde posádku tvoří kormidelník a kosatník. Ten pro vyvažování lodi využívá trapéz. Při plném vyvěšení visí nad vodou opřený nohami o bok lodě. Jezdím na obou postech. Naštěstí hypoglykemii poznám dobře, a proto si vozím vždy nějaké energetické tyčinky, cukr a nealko pivo.

Musíte si na závody upravovat dávky inzulínu? Jak dlouho takový závod trvá?

Na malých sportovních lodích se u nás dnes jezdí krátké rozjížďky do 1 hodiny, během závodního dne to je pak 4-5 rozjížděk. Mezi nimi jsou krátké pauzy na vodě. Na vodě to bývá často i 8 hodin. Včetně přípravy na břehu a sbalení po návratu na břeh je to za den i 10 hodin. Inzulin na loď beru, ale spíše pro jistotu, normálně vystačím jen s doplněním energie mezi rozjížďkami.

Co všechno jachting obnáší?

Byla doba, kdy jsme začínali sezonu na vodě v dubnu a končili v říjnu. Kromě tréninku k jachtingu patří také nutné opravy lodí a jejich údržba.  Říkalo se, že 1 hodina na vodě představuje 10 hodin v dílně. Nezbytná je příprava na břehu, tj. Nastrojení plachet, kontrola ovládacích lan a převléknutí do neoprenu a vesty. Závody a vůbec plavby na moři na 10 –15metrových lodích vyžaduje zase jinou přípravu. Nejprve finanční a pak je nezbytné zvládnutí navigace, techniky kormidlování, adrenalin může být i zajíždění a vyplování z marin.

Věnujete se ještě nějakým dalším sportům?

Rodiče nás s bráchou už jako děti postavili na lyže, a to mám rád dodnes. Nejraději jezdím do rakouských Alp, kde si lyžování člověk opravdu dokonale užije. Před lety jsem pak dostal pod stromeček velkou koloběžku a je to zábava nejen na cesty do práce. Občas také hraji společenský kulečník. Snažím se prostě hýbat.

Rozhovor s architektkou a diabetičkou Katkou Průchovou: „Nošení senzoru nemá vliv na krásu ani hodnotu člověka“

Začtěte se do našich dalších skvělých rozhovorů s inspirativními lidmi! Rozhovor s diabetičkou Dorotou: „Nakonec bude všechno v pořádku. Pokud to ...

Vybavíte si ještě den, kdy vám v 17 letech cukrovku diagnostikovali?

Jako student průmyslovky jsem měl odjet se třídou na chmelovou brigádu. Předtím jsem navštívil lékaře, odevzdal jsem moč a druhý den už byl v nemocnici. Pravdou je, že už týden jsem měl větší žízeň. Po diagnóze jsem několik dní docházel na internu na kapačky a hned na inzulín. Dostal jsem také útlou knížku o diabetu, kde hlavní informací byla zpráva, že jsou známy i případy přežití 15, 20 a někdy i více let. A to byl „hezký dárek“ k narozeninám.

Edukovali vás lékaři v nemocnici?

Učili mě píchat si injekce a vyvařovat je. Jednou za měsíc mi v nemocnici změřili ranní glykémie. Psychicky i fyzicky mi pomohlo cvičení u rehabilitační sestry p. Šuchmanové. Dostal jsem do hlavy, že to není nemoc, ale jde o vlastnost. Možná od té doby si vážím každého dne a zapojuji se do všech výzev.

Jste vzorný pacient?

Nikdy jsem svoje onemocnění nepoužil pro získání nějaké výhody. Musím se přiznat, že určitě nejsem vzorný pacient, občas si dám, co bych asi neměl. Ale i díky senzoru s tím umím pracovat.

Jak moc se za celou dobu podle vás změnila léčba cukrovky?

Ještě máme doma nerezový kastrůlek a na památku skleněné injekce a jehly. Časem jsem se dostal k jednorázovým injekcím. Nebyly glukometry, jen kontroly u lékaře a později nepřesné proužky na glykemii. Hodně mi pomohl „přestup“ do ordinace ve Fakultní nemocnici Plzeň k MUDr. Rušavému. Nasadil mi intezifikovaný režim, glukometr, inzulínová pera a absolvoval jsem rekondice. V posledních letech jsem v péči u MUDr. Čechurové a za její přístup jí patří velký dík.

Jaké jsou vaše další sportovní plány?

Příští rok mě čekají 60 narozeniny. Takže mě čeká určitě něco praštěného, aby děti i vnoučata věděla, že ještě nebudu krmit holuby z lavičky.

809

Diskuze k článku