Bis Bis

Sladkosti mohou měnit náš mozek, prokázala studie

Sladkosti mohou měnit náš mozek, prokázala studie
Za posledních 25 let počet barviv povolených v potravinářském průmyslu výrazně vzrostl Zdroj: Freepik

Pravidelná konzumace byť i jen malého množství potravin s vysokým obsahem cukru a tuku vede ke změnám mozku – a ten pak touží konzumovat právě tento druh potravin. To je závěr studie, kterou provedli vědci z Institutu Maxe Plancka pro výzkum metabolismu v německém Kolíně nad Rýnem ve spolupráci s univerzitou Yale.

„Babi, nemáš něco sladkého?“ loudí vnučka. „Mám, ale maminka nechce, abych vám dávala sladkosti, protože nejsou zdravé,“ snažím se vykroutit ze situace. „ Ale druhá babička nám dává sladkosti. Minule nám dala čokoládu. Ale maminka nebyla moc ráda, když jsem jí to řekla.“ Podobné chvilky asi zažívá spousta babiček. Některé dětem podstrkují sladkosti tajně, ačkoliv vědí, že maminky v případě odhalení nadšené nebudou. A zdá se, že se závaží vah prokazatelně překlápí na stranu uvědomělých maminek.

Hořká pravda o cukru: Velký přehled přírodních a náhradních sladidel

Sacharidy jsou zdrojem paliva pro naše tělo a je tedy zřejmé, že se většinou bez této makroživiny neobejdeme. Na jednoduché sacharidy by si měl ...

Není to jen historická potřeba

O návykovosti sladkých a tučných jídel se hovoří už dlouho. Některé studie tuto návykovost spojují s historickou potřebou dávných lovců a sběračů najít vysoce hodnotnou potravu, která jim dodávala potřebnou energii a umožnila přežít v prostředí s nestálými potravními stanovišti. Vědci z Institutu Maxe Plancka pro výzkum metabolismu v Kolíně nad Rýnem se na fakt, že mozek preferuje nezdravá, příliš kalorická jídla, podívali ještě z jiné stránky.

Náš sklon k potravinám s vysokým obsahem tuku a cukru, tedy k takzvané západní stravě, může být vrozený, nebo se může vyvinout v důsledku obezity. My se však domníváme, že mozek se tuto preferenci naučí,“ vysvětluje Sharmili Edwin Thanarajah, hlavní autorka studie zaměřené na vliv konzumace sladkých a tučných pokrmů na mozek.

Není pudink jako pudink

Němečtí vědci v rámci studie měřili mozkovou aktivitu dvou skupin. Jedna skupina dobrovolníků dostávala každý den po dobu osmi týdnů kromě běžné stravy pudink s vysokým obsahem tuku a cukru. Naopak druhá, kontrolní skupina dostávala denně dezert, který obsahoval úplně stejné množství kalorií, ale méně cukru a tuku. Mozková aktivita dobrovolníků v obou skupinách byla měřena před zahájením osmitýdenního experimentu a také v jeho průběhu.

Vědci zjistili, že reakce mozku u osob, kterým byl podáván pudink s větším obsahem cukru a tuku, se po osmi týdnech výrazně zvýšily. Aktivovala se zejména oblast v mozku odpovědná za motivaci a odměňování, a v důsledku toho se uvolňoval dopamin – neurotransmiter, který se primárně podílí na pocitu potěšení, pomáhá nám motivovat se a mít zápal pro různé věci jako potrava, voda a sex, tedy vše, co je potřebné pro zachování našeho druhu. Pokaždé, když děláme něco, co nás baví, uvolňuje se do mozku malé množství dopaminu.

Mozek si to pamatuje

Tittgemeyer vysvětlil, že náš mozek se naučí dávat přednost potravinám s vysokým obsahem cukru a tuku právě díky mozkové aktivitě, například uvolňování dopaminu, kterou při jejich konzumaci zažíváme: „Naše měření mozkové aktivity prokázala, že mozek se konzumací chipsů a podobných potravin přenastavuje. Podvědomě se učí preferovat odměňující jídlo. Díky těmto změnám v mozku budeme podvědomě vždy preferovat potraviny, které obsahují hodně tuku a cukru,“ vysvětluje Marc Tittgemeyer, který studii vedl.

Pacienti s celiakií žádají o příspěvek na léčbu. Když je dieta drahá, vede to k jejímu porušování

„Cílem petice je nashromáždit více než 10 000 podpisů a předložit ji petičnímu výboru Poslanecké sněmovny. Zároveň je to také způsob, jak na ...

Za 8 týdnů neztloustli. Ale co po pár letech?

Dobrovolníci, kteří se během studie denně ládovali pudinkem s vysokým obsahem tuku a cukru, nepřibrali na váze více než dobrovolníci z kontrolní skupiny. Nezměnily se ani jejich krevní hodnoty, včetně hladiny cukru a cholesterolu v krvi.

Vědci se však domnívají, že preference sladkých a tučných jídel u testované skupiny bude pokračovat i po skončení studie, protože mozek jednoduše ignoruje, že mu chutnají i zdravá jídla, a bude nadále toužit po tučných a sladkých jídlech, i když je účastníci studie přestanou jíst. „V mozku se vytvářejí nová spojení, která se tak rychle nerozpadají. Koneckonců, smyslem učení je, že když se něco naučíte, tak to jen tak rychle nezapomenete,“ vysvětluje Marc Tittgemeyer.

Omezit nezdravá jídla nestačí

U primátů a následně dávných lovců a sběračů bylo zdravé a smysluplné, když je mozek přiměl, aby se živili vysoce hodnotnou stravou. Ale v naší době, kdy nestrádáme a máme pravidelný přísun potravy, může mít tato adaptace mozku nebezpečný dopad v podobě obezity a dalších zdravotních komplikací. Ale jak na to? Podle závěrů studie nestačí jednoduše přestat sladká a tučná jídla jíst. Mozek nezapomíná. Nejlepší by samozřejmě bylo nikdy s nezdravými pokrmy nezačít, ale to nezní moc reálně, že?

Zdroje: Deutsches Zentrum für Diabetesforschung, Habitual daily intake of a sweet and fatty snack modulates reward processing in humans

13647

Diskuze k článku