Kickboxerka Anja: “Diabetes je pro mě samozřejmost.”

Krátce před diagnózou si rodiče všimli, že s malou Anjou není něco v pořádku. Její kůže vypadala vysušeně, měla silné kruhy pod očima, byla neklidná a hodně křičela. Poté, co lékaři odhalili příčinu jejích potíží, vzali rodiče léčbu velmi zodpovědně a stejný přístup předali později i své dceři. Položili tak důležitý základ pro Anjiny budoucí sportovní výkony.

Musela si všechno tvrdě vydřít

S bojovým uměním se Anja setkala poprvé v deseti letech, kdy začala chodit do oddílu Taekwon-Do. Rodiče ji ve sportování vždy podporovali a na tréninky ji pravidelně vozili do sousedního města autem. Kromě bojového sportu se Anja věnovala také jezdectví a chodila do hudební školy.
Pro studium si zvolila střední školu s obchodním zaměřením, v této profesi však nikdy nepracovala. Zjistila, že v práci potřebuje mnohem více pohybu, a rozhodla se dostudovat obor fyzioterapie. „Vždy jsem se zajímala o tělo a jeho funkce, a to nejen proto, že jsem diabetik,“ prozradila na sebe.
Její trenér bojových umění ji v té době navedl na moderní kickbox a ostatní koníčky postupně odpadávaly. „Nejdříve jsem na turnajích pravidelně prohrávala. Bylo to pro mě velmi kruté. Nikdy jsem nebyla sportovní fanoušek. Musela jsem si všechno tvrdě vydřít,“ vzpomíná Anja. První úspěchy v Německu ji však postrčily k účasti v mezinárodní lize a ve 22 letech už slavila první velké vítězství – vezla domů zlatou medaili z mistrovství Evropy.

Díky diabetu dosahuje svých cílů

Stále však nebyla spokojená se svým povoláním a tak zvolila do třetice – stala se osobní trenérkou. Doplnit si potřebné vzdělání pro ni nebyl velký problém. Anja je odmala zvyklá na přísnou disciplínu, což jí umožňuje snadněji dosahovat vytyčených cílů ve sportu i osobním životě. „Zatím jsem dosáhla všeho, co jsem si vzala do hlavy. Našla jsem si svoji vlastní cestu, která mě vede k cíli,“usmívá se Anja. A nenechává diabetes, aby jí přitom stál v cestě. Přistupuje prý k němu jako ke „zvláštní okolnosti“, která do jejího života patří. „Diabetes je pro mě stejně samozřejmý jako mytí rukou. Je jasné, že bych byla raději zdravá. Ale nikde není psáno, že každý má právo zemřít zdravý. Mohla bych se trápit a stěžovat si, ale to stojí dost energie, kterou raději využiji jinde,“ tvrdí Anja.
Dobře si však uvědomuje, že se svému stylu života může věnovat hlavně díky velkým technologickým pokrokům v diabetologii. „První čtyři roky mé nemoci neměli rodiče doma žádný přístroj, který by mi změřil glykemii. První jsem dostala, až když jsemšla do školy. Byl obrovský. Převážela jsem ho ve velkém bílém kufru a trvalo dvě minuty, než ukázal výsledek,“ vzpomíná. Od roku 2006 nosí většinu času inzulinovou pumpu a dokonce si i během zápasů ponechává v noze kanylu. Nikdy se prý nic nestalo. V době, kdy pumpu nenosí, spoléhá na kontinuální měření glykemie pomocí senzorů.

Zkušenosti předává dál

V roce 2005, po získání pěti světových titulů, oznámila ukončení své závodní kariéry, v roce 2011 se však rozhodla pro návrat do ringu. „Teď již nebojuji o titul mistra světa, ale za víru, že každý by měl ve svém životě dělat to, co ho činí šťastným,“ říká Anja.
Intenzivně se věnuje také dětem a mladým lidem s diabetem, kterým bez zábran předává své osobní zkušenosti. „Diabetici mohou být za určitých podmínek stejně silní jako zdraví atleti,“ tvrdí a jde hrdě příkladem. Snaží se ukázat, že je možné se zodpovědným přístupem k diabetu zvládnout profesní kariéru i závodní sport. „Chcete-li být úspěšní ve sportu i při kompenzaci diabetu, budete potřebovat hodně motivace a disciplíny,“ přiznává a pravidelně navštěvuje nejrůznější veřejné akce i školy, kde dodává diabetikům odvahu k boji v ringu i mimo něj. „Mým cílem je, aby se kickbox stal populárním sportem bez stereotypů a aby zejména mladí lidé věřili, že člověk se může dát na dráhu závodního sportovce i s diabetem, “ píše Anja na svých osobních stránkách www.anja-renfordt.cz.

Čtyřnohý glukometr poctivě hlídá

V poslední době je o Anje Rendfordt slyšet nejvíce ve spojení s její speciálně vycvičenou fenkou, kterou vtipně pojmenovala Candy (v překladu sladkost, bonbón). Fenka Candy je plemenem bavorský barvář a její dvouletý výcvik pod hlavičkou organizace „Diabdogs“ jí naučil rozpoznávat hypo- a hyperglykemie své majitelky. V případě, že Candy vychýlení hladiny cukru rozpozná, Anju okamžitě upozorní, a pokud se nedočká žádné reakce, doběhne ještě pro glukometr a podá ho Anje do ruky. Té pak nezbývá než se „povinně“ změřit.

329

Zdroj fotografie: Shutterstock, není-li uvedeno

Zdroj informací: archivní číslo časopisu DIAstyl, není-li uveden jiný