Když rodič trpí diagnózou svého dítěte: Jak se vypořádat se sebeobviňováním?

Jste rodiče a celé to leží na vás. Vy musíte být silní, vy musíte celou situaci řešit. Pokud jde zejména o malé dítě, není ono tím, kdo se k situaci musí primárně postavit. To vy. Dítě jen přijímá, co přichází. Není ale pravda, že změny nevnímá. Jste to však vy, kdo zjišťuje nové informace, vyhledává, ověřuje, vyřizuje, telefonuje. Stává se z vás “diabetický manažer” svého dítěte na plný úvazek. Ale co dělat, když zažíváte pocity viny, které vás sužují celé dny i noci?

Inspirativní podcasty o diabetu: Relax, edukace i pocit, že v tom člověk není sám

U nás se podcasty rozšířily během pandemie koronaviru, kdy přibylo nejvíce nových tvůrců. Dnes je tato forma sdělení atraktivní i pro firmy, a ...

Na chyby není čas, nutná je okamžitá reakce

Když rodiče zjistí, že má jejich dítě chronické onemocnění, často sami procházejí procesem truchlení. Přemýšlí, zda tomu skutečně nešlo nějak předejít, proč se to stalo právě jim. Někteří rodiče mohou být vyděšení, že veškeré úkoly spojené s cukrovkou teď leží na nich. A přijde sebeobviňování. “Je to přeci naše vina, říkají si. To my jsme měli naše dítě ochránit a v tom jsme selhali.”

Ještě těžší to mají ti lidé, kteří jsou hypersenzitivní. Je jich v populaci zhruba 20 % a vnímají vše mnohem intenzivněji než ostatní. Jsou na sebe přísní a neumí se osvobodit od přehnané viny.

Rodič malého diabetika nemá často čas ani prostor pro to, aby se s diagnózou svého dítěte vypořádal. Musí fungovat od začátku, na chyby ani sebelásku není čas. Ta je přitom jedním z nejdůležitějších bodů, jak sebeobviňování vyhnat ze své hlavy a začít přemýšlet racionálně.

Psychohygiena rodiče: Abyste se postarali o své dítě s diabetem, musíte se nejdříve postarat o sebe

Spokojený rodič rovná se spokojené dítě. I s diagnózou diabetu můžete žít plnohodnotný rodinný život. Nedovolte, aby vás diabetes zlomil. Být ...

Sebeláska a zdravý rozum

Pokud se člověk soustředí na svůj zdravý rozum a bude získávat dostatečné informace od odborníků, dojde mu, jak cukrovka vzniká, jaké jsou její příčiny a co skutečně tkví za tím, že právě jeho rodinu tato diagnóza zastihla. Není třeba vytvářet si domněnky a zmateně vykřikovat: “Určitě za to můžu já!” Nikomu to nepomůže. Dokonce ani tomu, kdo si tohle myslí. Sebeláska není o tom, že se domníváte o své bezchybnosti. Sebeláska je způsob, jak sám se sebou jednat laskavě. Vzpomeňte si, jak jednáte s druhými. Jak o ně pečujete, jaká krásná slova jim říkáte. Jste schopni taková říkat i sobě? Jak sami se sebou jednáte? Proč jste na sebe přísnější než na ty, které milujete nejvíc?

Cukrovka vyžaduje součinnost celé rodiny. Neoddělíte nikoho od nesnází, které s sebou samozřejmě přináší. Ale sebeobviňování v sobě skrývá jedno magické slovo – “vina”. Pocit, který tíží a zároveň “volá” po vyřešení, které stále nepřichází. Dokáže zásadním způsobem emocionálně zasáhnout daného člověka. Sebeobviňování za diabetes vašeho dítěte vede k odpovědnosti za to, co jste druhému nezpůsobili.

Psychologie chápe sebeobviňování jako nepřiměřené obviňování vlastní osoby, které může být člověku vštěpené i výchovou.

Když rodič trpí diagnózou svého dítěte: Jak se vypořádat se sebeobviňováním?

Jste rodiče a celé to leží na vás. Vy musíte být silní, vy musíte celou situaci řešit. Pokud jde zejména o malé dítě, není ono tím, kdo se k ...

Sebedestrukce není tou správnou cestou

Když zničíte sami sebe, jak chcete pomáhat druhému? Když se u vás budou střídat nálady jako na běžícím páse, jak chcete být pro své dítě pevným životním bodem? Když nemáte dostatečné sebevědomí na to, abyste vnímali svou hodnotu a svůj úděl v celé této situaci, jak můžete chtít po svém dítěti, aby situaci dobře zvládalo? Přijměte odpovědnost za to, co skutečně leží na vašich bedrech. Ke všemu ostatnímu se postavte čelem a řešte to, co si skutečně řešení zaslouží.

Pokud se nadále budete vyžívat v sebetrýznění, může i to mít vážné psychosomatické následky. Sebeobviňování je volba, vaše kroky jsou volba. Dá se s tím pracovat. Vnímejte to tak. Není důvod, proč byste se tomu všemu měli poddat. Ukliďte si v duši. Kde je přeplněno, musí něco pryč. Promluvte si s někým ze svých blízkých, nebo s odborníkem. Čelte svému pocitu. Protože to, co vaše dítě potřebuje, není najít viníka za jeho cukrovku. Potřebuje podporu a někoho, kdo je stabilní ve svém jednání.

Zdroj: kidshealth.org, ncbi.nlm.nih.gov

1515