Pět fází smutku: Jak se čerstvě diagnostikovaný diabetik vyrovnává s životní změnou?

Už v roce 1969 vyvinula Elizabeth Kübler‑Rossová model, který publikovala v knize O smrti a umírání. Ačkoliv tehdy se týkal především smrti, dnes je model znám pro vyrovnání se s jakoukoliv změnou. Vysvětluje, čím si člověk uprostřed nejistoty prochází a jakým způsobem na změnu jeho psychika reaguje. Jakým způsobem ho může čerstvě diagnostikovaný diabetik použít?

Pět fází smutku: Jak se čerstvě diagnostikovaný diabetik vyrovnává s životní změnou?
Zdroj: Pixabay

Model Kübler-Rossové poprvé upozornil na to, s jakou citlivostí je třeba jednat s těmi, kteří bojují s vážným onemocněním. 

Elizabeth Kübler‑Rossová byla švýcarsko-americká psychiatrička, která se dlouhodobě zajímala o to, jak lidé reagují na smrt. Tématu umírání zasvětila celou svou kariéru. V knize O smrti a umírání publikovala model pěti fází smutku. Možná tak i neplánovaně položila základy pro jeden ze zásadních směrů moderní psychologie a psychiatrie. Nejprve byl model Kübler‑Rossové (jak se mu dnes říká) využívaný personálem nemocnic a blízkými umírajícího člověka. Později ho sama psychiatrička rozšířila na obecné ztráty a změny v životě. Dnes je využíván pro ztrátu partnera, zaměstnání, diagnózu smrtelného či chronického onemocnění nebo i v rámci odvykací léčby. 

Pět fází smutku při diagnóze diabetu

Pochopit, že pocity, které se v nás odehrávají, nemusí být ojedinělé, je velmi účinný nástroj, jak je zpracovat. | zdroj: Unsplash

Publikovaný model není ideální. Dokonce se traduje, že sama autorka nesla své umírání velmi těžce a poslední chvíle strávila ve vzteku a nepochopení. Přináší však zásadní vhled do situací, kterými si čerstvě diagnostikovaný diabetik může projít, a co se v lidech může v takovou chvíli odehrávat. Když se setkáte s diagnózou, která ovlivní váš celý další život, je to šok. Ať už se týká právě vás nebo někoho z vašich blízkých, model Kübler‑Rossové vám pomůže pochopit, jak psychika v zátěžové situaci funguje. Zjistíte, že pocity, které momentálně prožíváte, zažívají i ostatní. Dá vám to naději, že i vy si jednou projdete všemi fázemi smutku a dokážete velkou změnu ve vašem životě zpracovat.

Když přijde na novou diagnózu cukrovky, je člověku sdělována trvalá změna, kterou musí do svého života přijmout. Často máme u trvalých onemocnění pocit, že se nás nikdy týkat nemohou. O to větší šok potom lidi čeká. Rozum ví, že život, jak ho nemocný člověk znal dřív, je u konce. Smíření je však dlouhodobý proces, který nemusí přijít hned. Jak funguje tento model?

Popírání

V této fázi nastává prvotní šok. Někteří začnou odmítat léčbu, úmyslně nedodržují nastavená pravidla. Dokonce si mnozí mohou myslet, že se lékař spletl a diagnóza bude ještě vyvrácena. Většinu dne tráví diabetik představami, že se jeho život vrátí do starých kolejí. Často svou diagnózu dokonce tají, a to i před svými nejbližšími.

Hněv

Pro někoho může být v této fázi velmi těžké kontrolovat své emoce, a tak může docházet ke konfliktům s okolím. Člověka rozčílí každá maličkost. A to i taková, která ho dřív nechávala chladným. Přichází vztek, nervozita, agrese. Zlobí se na sebe, na lékaře, své rodiče. Na kohokoliv, kdo je po ruce. V této fázi si diabetik často pokládá otázku „Proč zrovna já?“ Hledá viníka a odpovědi. Nepřijímá zodpovědnost.

Smlouvání

V této fázi se diabetik snaží navrátit k životu, jaký znal dřív. Hledá cesty, jak celou situaci zvrátit a nepřipouští si, že změna je nevratná. Jednotlivé fáze se mohou střídat a prolínat, což je nejvíce patrné právě u smlouvání. Pokud totiž pacient zjišťuje, že smlouvání nepomáhá, přichází vztek i popírání. Někteří se v této fázi dokonce obrací k duchovním zdrojům.

Deprese

Čtvrtou fází je deprese. Diabetik ztrácí zájem o své okolí, nemá energii a přerušuje sociální vazby. Nechce se s lidmi stýkat, ani netouží vykřičet svou diagnózu do světa. Má pocit, že je vše ztraceno a dochází mu, že už nikdy nic nebude jako dřív. Pozitivní stránku věci nevidí, jen negativa. V této fázi se často objevuje nadužívání alkoholu, drog či přejídání jako boj s diagnózou. Člověk má pocit, že nic už nemá smysl.

Smíření

Poslední fází je smíření. V tuto chvíli uzavírá diabetik mír sám se sebou. Konečně je schopen připustit, co se v jeho životě děje a své chování tomu podřídí. Začíná si o onemocnění více zjišťovat a odkládá růžové brýle. Jeho chování se stává více racionální. Mnohdy to vypadá, že poslední fáze smíření nikdy nenastane, přichází však pokaždé. Cesta to může být trnitá, záleží na každém z nás. Důležité je se nikdy nevzdávat.

Autor: Ing. Mgr. Denisa Zajíčková, foto: Unsplash, Pixabay

Zdroj: psychologie.cz, wikipedia.org, grief.com