Jak vysvětlit diabetes I. typu sourozencům nemocného dítěte?

Jak vysvětlit diabetes I. typu sourozencům nemocného dítěte?
Zdroj: Pixabay

Buď může vaši rodinu cukrovka dohnat na dno, nebo ukázat, co se ve vás skrývá a jak dobrý jste tým. Vysvětlit sourozencům, ať už mladším či starším, co se děje, však nemusí být vůbec jednoduché. Podívejte se na několik tipů, jak se sourozenci diabetes komunikovat a proč jim nikdy nepředávat zodpovědnost za cukrovku svého bratra či sestry.

Když jedno dítě onemocní, je to vždy velká změna a zátěž pro celou rodinu. Zejména rodiče pak mají na bedrech těžký úkol v podobě osvětlení celé situace. Podstatné je držet při sobě a žít dál plnohodnotně.

Je-li jednomu z vašich dětí diagnostikována cukrovka I. typu, vyvstává otázka, jak celou situaci komunikovat i vůči dalším členům domácnosti. Dospělé nějak zvládnete, ti to pochopí. Ale co děti, říkáte si? Jak vysvětlit ustaranému sourozenci, proč znovu spěcháte domů pro injekce? Jak zajistit, aby si děti nemyslely, že ten s diabetem je momentálně miláček rodičů a pro ně už láska nezbývá?

Můj příběh: „Máma si můj diabetes dávala za vinu. Místo toho, aby mě podpořila, musela jsem v dětství držet já ji.“

Děti vnímají a rozumí nám. Dospělí na to často zapomínají. Anežka musela být v rodině tím dospělým, ačkoliv sotva dospívala. Diabetes prvního ...

Jste dostatečně dobrý rodič, situaci zvládnete

Rodičovství je velká řehole. Láska, kterou v sobě máte, by mohla pohnout horou. Onemocnění vždy způsobí, že je pozornost rodičů zaměřena jedním směrem. Nedělá to z vás špatné rodiče, ani to nepoukazuje na to, že situaci nezvládáte. Je to zcela přirozená situace, která je momentální reakcí na to, co se ve vaší rodině děje. Dítě se může často ptát: „Proč tolik povyku?“ 

Sourozenci se tak mohou cítit:

  • Vynechaní, protože se rodiče starají více o druhého.
  • Smutní, že jejich bratr nebo sestra je najednou favoritem celé rodiny.
  • Vinní, že mohli cukrovku svému bratrovi či sestře způsobit. Děti neznají důvody vzniku diabetu. Jeho příčinu tak mohou vidět klidně v rozbité hračce nebo neuposlechnutém příkazu.
  • Zodpovědní za svého sourozence, zejména, pokud je cukrovka diagnostikována tomu mladšímu.
  • Rozčílení, že jejich sourozenec dostává (v jejich očích) speciální jídlo, které oni neochutnají.
  • Vystrašení, že cukrovku mohou dostat také.
  • Polekaní, že jejich sourozenec může zemřít.
  • Méně milovaní a odsunutí na druhou kolej.

Kritické myšlení na sociálních sítích: Proč mohou být sdílené subjektivní zkušenosti nebezpečné?

Nepřijímejte informace na sociálních sítích jako daná fakta. Analyzujte, vyhodnocujte. Čerpejte vždy z více zdrojů. V době, kdy je jednoduché ...

Jak celou situaci komunikovat?

Prvotně si nebojte přiznat, že nemáte tušení, jak celou situaci uchopit. V takovém případě může být nápomocna konzultace s odborníkem, například psychologem. Dětská duše je často mnohem složitější, než duše dospěláka. To, co je dospělý schopen racionálně vyhodnotit, už dítě nezvládne. Vzpomeňte si na den, kdy chodí Mikuláš s čerty. Děti má vystrašit a přesvědčit je, že se mají chovat slušně a poslouchat rodiče. Na většinu dětí taková hrozba funguje a pod pohrůžkou odnesení do pekla slíbí cokoliv. U dospělého s takovou neuspějete. Děti však vnímají mnohem víc, než si rodiče často uvědomují. To, co do nich vložíte během prvních roků jejich života, se vám bude vracet celý život. Ať už v dobrém nebo ve zlém. Jak tedy zajistit, aby diabetes svého sourozence dostatečně pochopily a zároveň nepropadaly zbytečným obavám?

Udržte vaši rodinu normální.

Klepete si na čelo, co si pod tím představit? Vždyť přece čelíte takové změně, jak by mohlo být vše stejné. A ono nebude. Ale pro vaše další děti musí rodina fungovat tak, jako doposud. Vyvarujte se toho, aby diabetes převzal kontrolu nad vaším rodinným životem. Nepropadejte panice a nedávejte před dětmi najevo, že se trápíte. Děti potřebují cítit pevnou půdu pod nohama.

Věnujte se dítěti bez cukrovky i samostatně.

I v rodině bez diabetu pomáhá, pokud si rodič najde čas na děti individuálně. Ty potom cítí jeho plnou pozornost a často nežárlí na své sourozence. Věnujte dostatek času i dítěti bez diabetu, abyste tak kompenzovali zvýšenou péči o toho s diabetem. Děti vnímají, nezapomeňte. Nemůžete upřednostňovat.

Nepředávejte sourozencům zodpovědnost.

Pokud máte již starší děti, snadno se uchýlíte k tomu, že je budete žádat o pomoc. Ať už s hlídáním či zvýšenou péčí o sestru či bratra s diabetem. To je však tenký led. Děti snadno přemůže pocit viny, pokud se něco pokazí.

Vařte stejná jídla pro všechny.

Když jeden něco má, chce to i druhý. A to nejen to, co diabetik nemůže. Ale i to, co je určeno právě jen dítěti s cukrovkou. Ulehčete sami sobě práci a vyhněte se konfliktům tak, že budete všem servírovat stejná jídla.

Nepolevujte jen jednomu.

Pokud dítěti s diabetem prominete víc než tomu zdravému, rychle si zaděláte na velké problémy. Samozřejmě, že budete mít potřebu ulevit tomu potomkovi, který se potýká s diabetem. Máte pocit, že už teď je toho na něj moc a má to těžké. To by však mohlo vzbudit žárlivost, která vyústí v rodinné konflikty.

Vysvětlujte.

Děti jsou zvědavé, zajímají se. Vysvětlete, co se děje. Co je to cukrovka a co bude pro vaši rodinu obnášet. Nedělejte z dítěte s diabetem nemocného chudáka, stejně tak z těch zdravých nedělejte cíleně ochránce. Nechte celé své rodině, aby sama zaujmula postoj k situaci, které musíte čelit.

Zdroj: as1diabetes.com.au, chop.edu

474