Ze života rodiče: Sladkosti jako “normální odměna” pro dítě? U nás nikoliv

Osobně jsem samozřejmě ráda, že moje dítě netíhne ke sladkostem, i když to není vyloženě moje zásluha. Prostě se tak rozhodl sám, dobrovolně, a já mu cukrovinky nikdy nenutila. Snažíme se doma spíše o zdravější způsob stravování, a tak syn odmalička ví, že cukr ve velkém do této kategorie nepatří. A to mu naštěstí k jeho rozhodnutí stačilo.

Sladkosti jako univerzální dárek k jakékoliv příležitosti

Vojta navštěvuje druhou třídu základní školy, a jelikož nechodil do školky, právě ve škole se poprvé setkal s bonbony „za odměnu“. My Češi jsme navyklí dávat dětem sladkosti takřka denně – když udělají něco správně doma či ve škole, když se slaví narozeniny, svátek, Den dětí, Halloween, Mezinárodní den sladkostí a všelijaké další dny.

Sladkosti se dají využít mnoha způsoby, například jako utišující prostředek na jakoukoliv bolístku – odřené koleno, injekci u lékaře, a když důvod přece jen chybí, dáváme je jen tak pro radost.

Dětská jóga zklidní i toho největšího raubíře! Zacvičte si ji se svými ratolestmi a rozjasněte pochmurné podzimní dny

Mnoha rodičům naskakuje husí kůže při představě hodiny prosezené na koberci s autíčkem v ruce. Deskové hry už máme ohrané, anebo u nich děti ...

Sladkosti ve velkém do školy nepatří!

Sladkosti tradičně slouží i jako dárek pro spolužáky, když mají děti svátek nebo narozeniny. Právě v souvislosti se svátkem syna jsem narazila na svoje staré vzorce, uložené hluboko pod kůží. Když se blížil Vojtův svátek a byli jsme zrovna nakupovat, zavedla jsem ho mezi barevné regály se slovy, ať si vybere nějaké bonbony do školy. Reagoval klidně, žádné bonbony prý nosit nebude. Jelikož jsem bývala ve škole vždy hodná a poslušná holka, jeho chování mi do zajetých kolejí nesedělo a sama jsem za něj několik sáčků vybrala a koupila. Doma jsem mu opakovala, ať nezapomene vzít do školy ty bonbony.

Jasně a pevně mi sdělil, že bonbony přece nejsou zdravé, že jeho spolužáci jich jedí opravdu hodně, a když on má jednou možnost toto ovlivnit, nebude jim přece nosit další. Pak konečně jsem porozuměla a šla místo bonbonů koupit fixy.

“Tak si neber, když nechceš”

Se sladkostmi se nesetkáváme jenom ve škole či na návštěvách u příbuzných. Osobně mě nejvíce překvapila nabídka barevných sáčků na sportovních kroužcích a u dětských lékařů. Po těchto zkušenostech se mi těžko hledají slova, jak Vojtovi vysvětlit důvod neustálého nabízení. Naštěstí to již není mým úkolem. Mnohokrát jsem byla svědkem diskuze mého dítěte a dospělého, který mu v dobré víře bonbony nabídl. Po počátečním údivu následuje delší nebo kratší rozhovor. Někdy dojde jen k pokrčení ramen typu Tak si neber, když nechceš, jindy se rozvine vášnivý rozhovor.

Vědci doporučují lesní terapii. Pobyt v lese snižuje deprese i krevní tlak a viry v něm nemají šanci

Lesní prostředí je jedinečné. Silice vzlínající z jehličí obsahují látky prospěšné stromům i lidem a při pobytu v lese jsou cítit na každém ...

Tabuizované téma na rodičovské schůzce

Osobně mi velkou radost udělalo nedávné setkání s maminkou od jedné Vojtovy spolužačky. Mimo jiné zmínila bonbony ve škole, že prý tam jedou ve velkém. Jen jsem mlčela a poslouchala, měla jsem v tu chvíli pocit, že toto máme doma vyřešené a tudíž se mě netýká. Ona známá se rozhodla, že nebude nečinně přihlížet, ale bonbónové téma otevře na třídních schůzkách. Jak to dopadne, kdo ví. Možná i proto vzniká tento článek, protože se nás to týká všech. My všichni dospělí svým jednáním dětem ukazujeme, do jaké míry jsou sladkosti v pořádku, a kdy už je to přes čáru. Bohužel na to ale nemáme jednotný názor.

Nehledejme záminky, bonbony dětem jednoduše neprospívají

Pro mnohé z nás jsou sladkosti u dětí něco neškodného, snad až pozitivního. Snažíme se najít výmluvy pro svoje nevhodné zvyky: Děti přece rostou, a navíc pořád někde běhají, vydávají hodně energie, potřebují ji nějak doplnit zpět. Trocha cukru jim tedy neublíží. Ale opak je pravdou. V dětství vytvořené návyky se v době dospívání mění již obtížně. Navíc, pokud jsou důvodem našeho návyku na sladké potraviny nezpracované emoce (a vybaví se nám i teď v dospělosti situace, kdy nám maminka po rozbitém koleni nebo návštěvě u lékaře přidala ještě k pohlazení vždy nějaký ten bonbon), budeme mít tendence i v dospělosti řešit jakákoli trápení tímto způsobem.

Dětská obezita jako strašák moderní doby

Počet dětí s nadváhou celosvětově každoročně stoupá. Podle Ministerstva zdravotnictví ČR má více než pětina dětí mezi 11 a 15 lety nadváhu či obezitu. Důvodem je jednak nevhodné stravování, ale i nedostatek pohybu a nadměrná psychická zátěž. Děti s nadváhou či obezitou mají vyšší riziko vzniku zdravotních problémů než jejich štíhlejší vrstevníci. Do budoucna se mohou kvůli obezitě potýkat s vysokým krevním tlakem, diabetem 2. typu či osteoartrózou. Výzkumy ukázaly, že s nadváhou se i u dětí zvyšuje pravděpodobnost srdečních chorob, mozkové mrtvice, onemocnění jater či rakoviny. Ruku v ruce se s tím pojí i psycho-sociální problémy.

Nenechme tedy situaci dojít tak daleko a zaměřme se raději na prevenci. Včasná prevence obezity bývá velmi účinná a začít s ní je vhodné hned po narození potomka. Již od prvních příkrmů je vhodné zařadit do jídelníčku zeleninu a ovoce. Především je však třeba začít u sebe a jít našim dětem příkladem.

Zdroj: Bezhladoveni, Ncbi.nlm, Mzcr, osobní (anonymní) zkušenost jedné z maminek

27042