Je vysoký krevní tlak nebezpečný?

V České republice trpí vysokým krevním tlakem neboli hypertenzí až 40 % lidí ve věku 25-64 let, s přibývajícím věkem křivka ještě roste. Jaké jsou rizikové faktory tohoto onemocnění, je možné se mu vyhnout a včas ho rozpoznat? To se dozvíte v článku, který vznikl ve spolupráci s neziskovou organizací Loono. Ta se hypertenzí zabývá v rámci své osvětové kampaně Žiješ srdcem.

Je vysoký krevní tlak nebezpečný?

V prvé řadě je důležité si vysvětlit, co je to ten krevní tlak. Jde o tlak, kterým působí protékající krev na stěnu cévy. Ten následně působí také na všechny orgány a tkáně v těle. U tlaku měříme takzvaný systolický tlak (nejvyšší tlak, kterého je dosaženo během stažení srdce) a diastolický tlak (nejnižší tlak, kterého je dosaženo během ochabnutí srdce). Vysoký krevní tlak neboli hypertenze se pak definuje hodnotami nad 140 mmHg systolického nebo 90 mmHg diastolického krevního tlaku.

Primární a sekundární hypertenze

Hypertenzi dělíme na dvě základní skupiny – primární a sekundární. „U primární hypertenze, která postihne až 90 % pacientů, příčinu neznáme. Podílí se na ní kombinace genetických faktorů, vlivů zevního prostředí a poruch vnitřních regulačních mechanismů,“ říká prof. MUDr. Petr Toušek, Ph.D., vedoucí divize intervenční kardiologie ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady a dodává: „Naproti tomu ta sekundární je způsobena onemocněním určitého orgánu, například ledvin, nadledvinek či štítné žlázy.“ Odstraněním tohoto problému pak lze zmírnit nebo odstranit samotnou hypertenzi.

Vysoký tlak – tichý zabiják

Vysokému krevnímu tlaku se také často přezdívá tichý zabiják. Je totiž zrádný svou plíživostí a téměř nijak se neprojevuje. Počáteční mírně zvýšený tlak většina lidí ani nezaznamená. Už v ten moment ale působí na naše orgány v těle. Ohrožené jsou zejména cévy, srdce, mozek nebo oči. Později pak můžeme trpět bolestmi hlavy, pociťovat podrážděnost, zvýšenou únavu či tlak na hrudi.

„Neléčeným vysokým krevním tlakem si pak lidé zbytečně zvyšují riziko srdečního infarktu, srdečního selhání a mrtvice,“ apeluje Blanka Sigmundová, ředitelka nezisková organizace Loono.

Jak onemocnění předcházet?

Asi vás nepřekvapí, že důležitým faktorem je zdravá strava. „Váš jídelníček by měl obsahovat hlavně zeleninu a ovoce, ryby, luštěniny, ořechy a důležité je také jídlo zbytečně nesolit. Omezte konzumaci jídla připraveného z polotovarů, z restaurací a fast-foodů. Tato jídla obvykle obsahují velké množství soli a tuku,“ radí prof. Toušek. Zásadní je nezapomínat na pravidelný pohyb. Vyhraďte si každý den 30-60 minut na fyzickou aktivitu, jakou je například delší procházka. Podle doktora Touška je třeba také vyhýbat se pravidelnému nebo většímu množství užívání alkoholu, nekouřit a vyhýbat se místům, kde kouří ostatní. Zásadní vliv má také aktuální stres, který je třeba eliminovat na minimum. O svých problémech se nebojte mluvit. Pomoci vám může i meditace, jóga nebo kontakt s vašimi blízkými a přáteli.

O Loono

Loono je tým mladých lékařů, studentů medicíny a dalších profesionálů. Skrze workshopy a webináře ve školách, firmách i na festivalech vzdělávají veřejnost v oblasti prevence onkologických (#prsakoule) a kardiovaskulárních onemocnění (Žiješ srdcem). Nezapomínají ale ani na reprodukční (Dole dobrý) a duševní zdraví (Dobré nitro). Více na www.loono.cz nebo na sociálních sítích @loonocz.

Zobrazit diskuzi
Diskuze k článku
Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x