Psychologie: Jak zvládnout dlouhodobou hospitalizaci?

Strach z lékařů a nemocnic je mezi lidmi poměrně častý. Existuje dokonce tzv. úzkost z bílých plášťů, čímž označujeme nepříjemné pocity, které lidé při setkání s lékařem zažívají. Důvody tohoto strachu se mohou u jednotlivých pacientů lišit. Někteří pacienti se obávají možné bolesti spojené s lékařským zákrokem, jiní nemají rádi pocit, že jsou okolím považováni za nemocné. Jsou i pacienti, kteří zažívají pocit bezmoci, pokud se musí plně svěřit do péče lékařů a důvěřovat jim. A někteří hospitalizovaní se cítí nepříjemně pouze proto, že někdo jim blízký měl s lékaři špatné zkušenosti.

Jak si s negativními pocity poradit?

Najděte příčinu obav

Nejdříve je důležité si plně uvědomit, že nás strach či obavy sužují, a poté stanovit jejich příčinu. Proč se tak bojím návštěvy lékaře, lékařského vyšetření či hospitalizace? Pochopení důvodů je dobrá cesta ke změně zavedených vzorců.

Svěřte se lékaři

Každý člověk by si měl najít lékaře, kterému bude plně důvěřovat. To platí zejména pro pacienty s chronickým onemocněním, například s diabetem, kteří jsou nuceni navštěvovat odborné lékaře celoživotně. Poté se mohou pacienti svému lékaři s obavami svěřit a pracovat na jejich odbourávání dlouhodobě a především společně.

Ptejte se a komunikujte

U hospitalizace je situace trochu složitější. Pokud je to možné, doporučuji navštívit danou nemocnici předem a ideálně navázat kontakt s místním zdravotnickým personálem, který může zodpovědět na všechny vaše dotazy a pomůže vám tak odbourat pocit strachu z neznámého. I během hospitalizace je vhodné s lékaři či sestrami neustále komunikovat.

Zjistěte si informace předem

Důrazně také vždy doporučuji načíst si k plánovanému zákroku dostatek informací. V dnešní době již není problémem získat podrobné informace o jakémkoliv lékařském zákroku a ve vědění se skrývá moc. Pokud budete již dopředu znát, co se s vámi bude dít, jaká vyšetření budete muset podstoupit, a případně jaké jsou jejich možné následky, podstatně to přispěje ke snížení vašich obav a úzkostí. Budete mít také možnost na všechno se lépe připravit. Pokud se vám samotným náhodou nepodaří získat dostatek uspokojivých informací, vždy je možné obrátit se přímo na lékaře, který se v této problematice orientuje lépe a neměl by mít problém vám vše vysvětlit.

Neočekávejte nemožné

Pamatujte ale na to, že lékaři a další zdravotnický personál mají na starosti mnoho nemocných a vy jste pro ně vždy jen jedním z jejich pacientů. Ačkoliv to možná zní nepříjemně a vy byste jistě chtěli být léčeni s maximální pozorností lékařů, v praxi to bohužel není možné. Na obou stranách, pacienta i lékaře, by proto měla panovat vzájemná úcta a empatie.

Potíže s dodržováním nemocničních pravidel

Být v postavení pacienta je vždy velmi stresující. Nejen, že se po zdravotní stránce necítíte dobře, ale při hospitalizaci se navíc nacházíte v cizím prostředí, často i v místnosti s dalšími neznámými lidmi a ještě k tomu jste nuceni akceptovat stanovená pravidla a postupy, které vám mohou připadat omezující a příliš striktní. Z těchto důvodů můžete mít problém s jejich dodržováním. Je ale důležité si uvědomit, že nemocnice nevytvářejí pravidla proto, aby se pacienti cítili nepříjemně. Navrhují je na základě dřívějších negativních zkušenosti nebo proto, aby si usnadnily vnitřní organizaci. S akceptováním pravidel vám tedy může pomoci jejich pochopení – například zákaz konzumace vlastního jídla se vztahuje k tomu, že někteří pacienti (například diabetici) mají s ohledem na správnou a efektivní léčbu dodržovat lékaři stanovený dietní režim. Vždy mějte na paměti, že lékaři nejsou vaši nepřátelé, ale lidé, kteří se vám snaží pomáhat a předvídat případné komplikace.

Pocit izolace a stesk po blízkých lidech

Dlouhodobá hospitalizace je psychicky náročná i z mnoha dalších důvodů. Někomu chybí každodenní rutina a upíná se pouze na den propuštění z nemocnice, jiní mohou trpět steskem po rodině, přátelích či partnerech nebo pocity izolace. Proto je velmi důležité, aby za hospitalizovanými pravidelně chodily návštěvy, které je vytrhnou z nemocničního stereotypu. Pokud za vámi návštěvy do nemocnice přijdou, nebavte se spolu pouze o svém zdravotním stavu, ale i o jiných tématech, abyste přišli na jiné myšlenky.

Doporučuji také rozdělit si den na menší časové úseky, během kterých můžete vykonávat různé činnosti s cílem zaneprázdnit svou mysl a ukrátit si čas. Pokud to váš zdravotní stav dovolí, můžete například do denního programu zařadit menší zdravotní procházky po nemocničním areálu, četbu oblíbených knih, poslouchání hudby, telefonické rozhovory s rodinou a přáteli či rozhovory s ostatními pacienty na pokoji. Již v době před plánovanou dlouhodobou hospitalizací si můžete  vytvořit seznam aktivit, které vám mohou později v nemocnici zpříjemnit čas. A mějte vždy na paměti, že hospitalizace nebude trvat věčnost a vy budete nakonec propuštěni do domácí péče.

Nedůvěra ve vlastní diagnózu

V poslední době narůstá počet případů, kdy lidé nedůvěřují diagnóze od lékařů a na základě svých příznaků si sami vyhledávají možné diagnózy na internetu. Někdy se i sami snaží o léčbu na základě často velmi pochybných doporučení od lidí, které nikdy neviděli. Řídit se pouze nepodloženými radami na internetu je lehkomyslné a často i velmi nebezpečné. Každý by měl navštěvovat lékaře, kterému zcela důvěřuje, a je proto ochoten poslouchat jeho rady či dodržovat pokyny spojené s léčbou. A pokud tomu tak není, je možné si najít jiného lékaře případně požádat dalšího odborného lékaře o jeho stanovisko.

Internet je sice plný lékařských rad, ale hlavní problém je v tom, že pocházejí od neověřených zdrojů. Radit může kdokoliv, tedy i člověk bez praktických znalostí. Navíc je třeba si uvědomit, že stejné příznaky u různých pacientů ještě nemusí značit stejnou diagnózu či léčbu.

Někdo může argumentovat tím, že zná spolehlivé internetové zdroje poskytující zcela kompetentní lékařské rady – ano, to je možné, ale podle mě poznáte jejich spolehlivost právě v tom, že si nikdy nedovolí stanovit diagnózu bez potřebné prohlídky a naopak vám doporučí navštívit lékaře.

Jak si zpříjemnit nucený pobyt v nemocnici?

Pobyt v nemocnici není obvykle příjemnou záležitostí, ale někdy je možné jej zkusit vnímat spíše jako dovolenou spojenou s odpočinkem. S ohledem na váš věk či preference můžete zařadit různé činnosti, které vám pomohou s ukrácením času: již zmíněné procházky, poslech hudby či četbu knih. Pokud se budete cítit slabí nebo pokud máte problémy se zrakem, může zkusit poslech audioknih. Pro navození příjemného prostředí pak doporučuji přinést si z domu několik oblíbených věcí, například vlastní polštář či pyžamo.

Lidé s chronickou nemocí, mezi které se řadí i diabetici, musí počítat s tím, že lékaři a nemocnice budou vždy součástí jejich života. Proto by se měli snažit přijmout tento fakt a zbytečně si z lékařů ve svých očích nevytvářet nepřátele, ale spíše spojence, kteří se s nimi snaží spolupracovat.

Mgr. at Mgr. Cristina Petrut

Psychoterapeutka a klinická psycholožka Cristina Petrut pochází z rumunského města Kluž. Ve své praxi se specializuje na psychické problémy lidí s diabetem. Své zaměření si vybrala proto, že sama žije od 11 let s diabetem 1. typu. Ze stejného důvodu pomáhá ostatním diabetikům na národní a nadnárodní úrovni jako dobrovolník pracující v IDF (Mezinárodní diabetologické federaci) a také jako viceprezidentka Rumunské diabetické asociace.

3587

Zdroj fotografie: Shutterstock, není-li uvedeno

Zdroj informací: archivní číslo časopisu DIAstyl, není-li uveden jiný