Letní alergie a diabetes

Jsou diabetici náchylnější k alergiím? Mohou se vzájemně ovlivňovat léky na cukrovku a léky proti alergiím? Ovlivňuje alergická reakce hodnoty glykemie? Na tyto a další otázky odpovídala diabetoložka MUDr. Mgr. Sylvie Špitálníková, Ph. D.

Letní alergie a diabetes

1. Jsou diabetici více náchylnější k alergiím?

Ne více než ostatní populace. Výjimkou mohou být diabetici 1. typu s autoimunitním diabetem.

2. Ovlivňují perorální antidiabetika (léky na cukrovku) působení antihistaminik (léků proti alergickým reakcím)?
V tomto směru nemusí mít diabetici obavy. K žádným zásadním interakcím nedochází.

3. Jak má postupovat diabetik, kterého bodne hmyz a okolí vpichu zůstane zarudlé?
Měl by místo poranění vydezinfikovat a případně ošetřit gelem s antihistaminikem proti svědění.

4. Ovlivní alergická reakce jeho glykemie?
Hladinu cukru v krvi by mohly štípance ovlivnit v případě, že by se rána zanítila.

5. Ovlivňují antialergika léčbu inzulinem jako kortikoidy?
Ne, neovlivňují.

6. Co se může stát, pokud diabetik léčbu alergie zanedbá?
Alergie se zhoršuje a může docházet ke stále závažnějším reakcím při styku s alergem. V některých případech se může rozvinout astma bronchiale či atopický ekzém.

7. Musí mít diabetik s alergií přísnější životní režim?
Musí dodržovat režimová opatření v léčbě diabetu a zároveň se vyhýbat alergenům, které mu způsobují problémy. Životní režim může, ale nutně nemusí být přísnější.

8. Na co si musí dát diabetik pozor v období alergií?
Pokud diabetik není alergický, pak nemusí mít obavy.

9. Jak by měla vypadat lékárnička alergika?
V lékárničce by neměla chybět antihistaminika, oční a nosní kapky, mořská voda k výplachům sliznice nosu a předepsaná medikace.

Tipy pro dobré zvládání letní alergie:

  • Koncentrace pylů je nejvyšší večer. Květy jsou otevřené hlavně přes poledne a množství pylu v prostředí se zvyšuje až do večera. Přes noc se pyl usadí a zvlhne.
  • Pro zabránění vniknutí pylových zrn do bytů větrejte omezeně, použijte do oken protipylové sítě (nejsou stejné jako sítě proti hmyzu, jsou výrazně hustější).
  • Udržujte vlhkost ovzduší v obytných prostorách mezi 30–50 %.
  • Zbavte koberce a lůžkoviny roztočů.
  • Častěji si myjte vlasy.
  • Vyvarujte se barev oblečení a parfémů lákavých pro hmyz.
  • Potraviny, které konzumujete venku, chraňte pečlivým zakrytím před hmyzem.
  • Hodně pijte, aby nedošlo k dehydrataci, tím předejdete i metabolizaci alergenů z organismu.
  • V období vyšší produkce pylů omezte pobyt v přírodě na minimum.

Nejrozšířenější typy alergií

Senná rýma

Je trochu zavádějící název, neb se nejedná o alergii na seno, ale hlavně na rostlinné pyly. Pyl produkují tzv. větrosnubné rostliny, opylující se vzdušnou cestou. Mezi ně patří hlavně trávy, obiloviny a plevel. Nejtypičtějším alergenem jsou pylová zrnka ambrozie. Tato zrnka cestují ve vzduchu i stovky kilometrů. I když ve vašem okolí nikde ambrozie neroste, můžete být na její pyly citliví. Barevné rostliny se silnou vůní nemají velká a těžká zrna, proto nejsou tak častým alergenem. Pyly z těchto rostlin jsou na jiné rostliny přenášeny hmyzem.
K této alergii se přidružuje i přecitlivělost na další látky. Více než polovina alergiků neunikne senné rýmě ani v zimě, kdy pyly nejsou. V zimním období bojují s ostatními alergeny, jako je např. prach či zvířecí srst. Projevuje se svěděním nosní sliznice a kýcháním.

Zánět spojivek

Alergický zánět spojivek je obvykle způsoben alergií na pyl a sennou rýmou. K projevům patří oteklá víčka, svědění, pálení očí a nadměrné slzení.

Sluneční alergie

Obvykle se projevuje různými kožními vyrážkami, ale může mít i příznaky podobné senné rýmě. Např. v kombinaci s citrusy, natí celere a petržele, třezalky…, anebo některými léky, případně i hormonální antikoncepcí může za slunečného počasí dojít také k fytoalergické reakci, kdy nabude kožní vyrážka vysoké intenzity, a část kůže vypadá jako opařená. Časem toto červené zabarvení vybledne.

Alergie po bodnutí hmyzem

V létě nesmíme zapomenout také na větší výskyt vos, včel, sršňů, jejichž bodnutí mohou být pro někoho až život ohrožující. Alergie na hmyzí bodnutí je častější u dětí. Jedná se nejčastěji o rozsáhlé místní reakce na bodnutí komárem, muškou či ovádem. Zejména u astmatiků může dojít až k anafylaktickému šoku. Anafylaktický šok je život ohrožující stav, který vyžaduje akutní zásah. Ten se musí zaměřit na kontrolu a udržení životních funkcí (udržení průchodnosti dýchacích cest, kontrola oběhu, v případě selhávání srdce zahájení srdeční masáže). K akutnímu zásahu patří aplikace adrenalinu (stáhne rozšířené cévy, zvýší se tlak….)

Alergie na jídla a nápoje

Mezi nejnebezpečnější můžeme zařadit mořské plody – zvláště pro astmatiky alergické na roztoče. Pro osoby nealergické na pyly trávy a stromů mohou být rizikové i ryby. U osob alergických na pyl mohou být nebezpečné: celer, broskve, kiwi, kořenová zelenina, ořechy, mandle, peckovice, jablka. Alergeny se ztrácejí vařením či tepleným zpracováním – kromě ořechů a celeru.

Následky letního koupání

Bakteriím a plísním se v teplém počasí při koupání nevyhneme. K nejnebezpečnějším patří stafylokok, infekce ekzému, které mohou být provázeny zvýšenou teplotou a je nutné je léčit celkově antibiotiky. Strašákem stále zůstávají sinice. Čím je delší dobu suché podnebí a vysoké teploty, tím je jejich výskyt větší. Sinice obsahují toxiny, které nejčastěji způsobují vyrážky, zarudlé oči či rýmu. Obvykle se jedná o kožní potíže spojené se svěděním a vyrážkou. Ze stojatých vod nebo rybníků to mohou být závažnější zdravotní následky (žloutenka, salmonela).

Ekzémy

Atopický ekzém je jedním z prvních alergických projevů v životě. Již v kojeneckém věku se vyskytuje obvykle v obličeji, ale může být i na trupu a končetinách. Projevy se mohou vyskytovat v loketních jamkách a podkolení. Přes všechna možná rizika je léto pro ekzematiky spíše příznivým obdobím. Svědění, nepěkné suché plochy na kůži jsou typickými projevy atopického ekzému.
Ani si neuvědomujeme, že více než polovina z nás trpí Syndromem nezdravých budov – SBS (Sick Building Syndrom). Tento syndrom způsobuje např. bolesti hlavy, snížení koncentrace, nespavost, vznik alergií a astmatu, akutní i chronické onemocnění plic až po těžké deprese a rakovinu. Moderní stavební materiály, běžící klimatizace, syntetické koberce, utěsněná okna, televize, monitory, telefony i další vlivy vytváří zdraví škodlivé látky. V chladnějších měsících, kdy méně větráme, na nás tyto škodlivé látky působí celý den. A uvnitř budov trávíme více než 80 % svého života. Největší část škodlivin do těla proniká plícemi. Přes sliznici profiltrujeme až 75 000 litrů vzduchu denně.

Nejčastější pylové alergeny v létě:

Ambrozie, srha, bojínek, psárka, řepka, hořčice, kukuřice, žito, jitrocel, pampeliška, kopřivy, vojtěška a další…

Nejčastější alergeny obecně:

Složky potravin, pylová zrna, roztoči, spory plísní, zvířecí srst, sliny a částečky kůže, některé léky a konzervační a přídatné látky obsažené v kosmetických a jiných přípravcích.

Alergie je nemoc imunitního systému. Imunitní systém umí rozlišovat bakterie, viry či nádorové buňky a zahájit proti nim imunní reakci. Proti látkám v pylových zrnech nebo potravinách ale nezasahuje.

Na otázky odpovídala MUDr. Mgr. Sylvie Špitálníková, Ph.D.

 

Diskuze k článku

Komentujte

Buďte první kdo bude komentovat!

Upozornit na
avatar
wpDiscuz