Komunikace s diabetikem bez patálií aneb Kdy raději platí ono pověstné “mlčeti zlato”?

Komunikace s diabetikem bez patálií aneb Kdy raději platí ono pověstné “mlčeti zlato”?
Komunikace je někdy složitý proces. Své o tom ví nejen diabetici. Zdroj: Shutterstock

Možností, jak se dostanete do situace, kdy bude oběma stranám trapně a nepříjemně, je spoustu. Tím spíš, když nerozumíte zdravotnímu stavu druhého, a přesto se odhodlaně pouštíte do hodnotících soudů. Takový moment může nastat třeba při komunikaci s diabetikem. Na jaké věty byste měli raději hned teď zapomenout?

Slyšeli jste někdy pojem komunikační šum? Jde zkrátka o situaci, kdy si dvě strany v komunikačním procesu (komunikátor na straně jedné a komunikant na straně druhé) tak docela neporozumí. Zejména v mezilidských vztazích, kde je nějaká komunikační komplikace navíc, to může být obzvláště složité.

Pro nás tou komplikací dnes, ve vší úctě, bude diabetes. Protože právě ten, pokud druhý nezná všechna specifika, může být pořádným komunikačním oříškem. Čemu se vyhnout, abyste nedráždili diabetika bosou nohou?

Psychohygiena rodiče: Abyste se postarali o své dítě s diabetem, musíte se nejdříve postarat o sebe

Spokojený rodič rovná se spokojené dítě. I s diagnózou diabetu můžete žít plnohodnotný rodinný život. Nedovolte, aby vás diabetes zlomil. Být ...

Níže vám představíme několik vět, které mohou při komunikaci s diabetikem představovat problém. Současně také mohou ranit jeho city. Dávejte dobrý pozor!

“To máš z těch sladkostí?”

I ti, kteří vůbec cukrovku nemají, to znají. “Nejez tolik sladkého, budeš mít cukrovku,” říkávaly už naše babičky. Ani ony však neměly tak docela pravdu. Když se na to podíváme ze široka, tak zkoumat příčinu onemocnění druhého je samo o sobě už dost nevkusné. Měli bychom se pouštět jen do těch konverzací, které by nám samotným byly příjemné, případně natolik, jak se to v tom konkrétním vztahu zkrátka hodí.

Z čeho to tedy je? Jednoduše. Diabetes prvního typu se vyznačuje nedostatkem inzulinu v těle, jde o autoimunitní onemocnění. Oproti tomu diabetes druhého typu je onemocnění metabolické. Druhý typ se vyvíjí z rezistence na inzulin. Slinivka břišní u tohoto typu inzulin vylučuje, ale buňky v těle na něj nereagují. Na vině obvykle není jen jeden faktor, ale jejich soubor, což určí nejlépe lékař, nikoliv zvědaví známí. Neexistuje jedna strategie pro všechny. Nesuďte.

“Počkej! Můžeš to vůbec jíst?”

Vězte, že myšlenky diabetiků na jídlo jsou častější než toho nejzapálenějšího gurmána. Lidé, kteří onemocněli cukrovkou, se musí striktně držet dietního plánu a každé jídlo pro ně znamená měření hladiny cukru v krvi. Ptát se jich, zda skutečně jedí to, co mohou, je stejně absurdní, jako když bezdětní dávají nevyžádané rady rodičům.

Nestavte se do role osoby, která je strážcem glykémie vašeho blízkého, pokud vás o pomoc nepožádá. Lidé s cukrovkou vědí, co je pro ně v sázce, když se přestanou kontrolovat. Pokud takovou energii investujete do sebe, naservírujte zdravé jídlo sobě, a prospějete tak svému tělu, vyhnete se budoucím komplikacím. 

Komunikace s diabetikem bez patálií aneb Kdy raději platí ono pověstné “mlčeti zlato”?

Slyšeli jste někdy pojem komunikační šum? Jde zkrátka o situaci, kdy si dvě strany v komunikačním procesu (komunikátor na straně jedné a ...

“Nevypadáš, že máš cukrovku! Ani bych to do tebe neřekl.”

Jak by měl vypadat nemocný člověk? Bledě? Smutně? Kolik lidí svádí každý den boj s věcmi, o kterých nehovoří… Kolik lidí řeší doma hádky, starosti, finanční problémy… Kdo z vás někdy šel s hlavou sklopenou, aby nemusel světu nastavovat to, co se mu odráželo v očích… Nikdy nikoho nehodnoťte podle jeho zdravotního stavu.

Buďte naopak rádi, že to dotyčném sluší a vypadá stále dobře, pochvalte ho. Váš blízký hledá podporu, nikoliv soud. Tato ošemetná věta často pochází z přesvědčení, že lidé s cukrovkou “musí být obézní”. Pravdou je, že obezita významně přispívá ke vzniku diabetu II. typu, ale ne každý obézní člověk má cukrovku. Každý diabetik zase nemusí být obézní.

“Aha, vysoký cukr. Cos udělal špatně?”

Představte si následující situaci. Poměrně čerstvě víte, že máte cukrovku a každý výkyv glykémie vás neuvěřitelně děsí. Vzbuzuje to ve vás pocit selhání a strachu, že to zkrátka nezvládnete. Pak přijde někdo a upozorní, že právě vy jste důvodem, proč se vám cukrovku nedaří držet pod kontrolou. Potřebuje to skutečně diabetik slyšet? Není to zkrátka jen zbytečné a nevyžádané?

“Tak snad na tom budeš líp než tady Pepa.”

Sdílení hrůzostrašných historek je pro ty, kteří je chtějí slyšet. Výsadou dramatiků je najít ten nejšílenější příběh a ten dotyčnému představit jako další možný scénář. Ať už se jedná o jakýkoliv zdravotní problém, nikdo nechce slyšet, že ho nezvládne, nebo že na tom zanedlouho bude dokonce ještě hůř. Nepředjímejte realitu.

Lidé s cukrovkou dobře vědí, jaké jim hrozí komplikace a jak jim mohou předejít. Dokonce stále probíhá mnoho výzkumů, které mají za cíl diabetikům život ulehčit. Většina z nich si chce kolem sebe držet hlavně pozitivní lidi, nikoliv ty, kteří je pořád s něčím straší.

Zdroj: HealthPartners, Diabetes, WebMD

14363

Diskuze k článku