Sečteno: V Česku je 995 613 diabetiků. Ohrožují je i nádory.

Předposlední říjnový den byly slavnostně pokřtěny první výstupy z nového Národního diabetologického registru. Ukázaly, kolik žije v Čechách diabetiků, kde se léčí nebo s jakými komplikacemi se potýkají. Upozornily také na důležitost prevence nádorových onemocnění.

Sečteno: V Česku je 995 613 diabetiků. Ohrožují je i nádory.

Národní diabetologický registr vznikl jako součást Národního zdravotnického informačního systému (NZIS), který v tuto chvíli sdružuje data ze všech zdravotních pojišťoven. Nabízí poměrně přesné informace o tom, kolik žije v ČR diabetiků, kde jsou léčeni, kolik je nově diagnostikovaných diabetiků, kolik diabetiků bylo hospitalizovaných, jakými vážnými chorobami trpí, jak se u nich choroby kumulují i kolik osob umírá v důsledku diabetu. Registr ke konci roku 2017 napočítal celkem 995 613 diabetiků, z nichž 762 149 se léčilo inzulinem nebo tabletkami (antidiabetiky). Skutečný počet diabetiků v ČR však bude pravděpodobně ještě vyšší, protože řada lidí o svém diabetu neví.

Kolik je diabetiků a kde se léčí?

Registr ukázal, že většina pacientů s diabetem využívá současně služeb praktického lékaře i diabetologa (celkem 62%), pouze do ordinace praktického lékaře dochází asi třetina diabetiků (34%). Pokud se podíváme na počty hospitalizací, zjistíme, že za rok 2017 bylo s diabetem jako hlavní příčinou hospitalizováno 37 232 diabetiků (4,9%). S komplikacemi diabetu pak nemocnice přijaly celkem 1 004 diabetiků (0,7%). Z jiných důvodů se v nemocnici ocitlo celkem 307 296 diabetiků (4.3%). V porovnání s celkovou populací, byli pacienti s diabetem hospitalizování častěji. Nejvýraznější je rozdíl u dětí ve věkové skupině 10-19 let. Statistika si všímá i důvodů úmrtí diabetiků. Na prvním místě jsou nemoci zůstávají oběhové soustavy, ale hned za nimi se do popředí dostávají zhoubné nádory.

K čemu jsou všechna tato data dobrá?

Jaké je praktické uplatnění dat získaných z registru vysvětlil prof. MUDr. Milan Kvapil, CSc., prezident Diabetické asociace ČR: “Data nám umožňují dohledat, jak některé způsoby léčby zatěžují pacienty – která antidiabetika jsou dlouhodobě bezpečnější, a která představují riziko. Například se začíná ukazovat, že lidé užívající metformin, mají možná menší počet nádorů tlustého střeva. Tyto informace nám umožní vytvářet doporučení pro indikaci jednotlivých způsobů léčby.”

Výsledky z registru jsou užitečné i pro ministerstvo zdravotnictví. “Ministerstvo zdravotnictví může zjistit, kde je dostatečný počet specialistů a kde je tomu naopak, kde by se měla úroveň péče o diabetiky zlepšit. Také je z registru vidět, jak dalece jsou antidiabetika pacientům dostupná,” dodává profesor Kvapil.

Tisková konference k prezentaci prvních výsledků z Národního diabetologického registru proběhla 30. října za účasti prof. MUDr. Milana Kvapila, Csc., MBA (vlevo), Doc. RNDr. Ladislava Duška, Ph.D. (uprostřed) a MUDr. Milana Trojánka, Ph.D. (vpravo).

Pozornost se obrací k nádorům

Lékaře také zajímá, jak spolehlivě chodí diabetici na preventivní kontroly, zda se nechávají očkovat, nebo zda využívají hrazený screening nádorových onemocnění. Právě nádorová onemocnění totiž začínají být jednou z hlavních hrozeb pro diabetiky mladšího věku. Přitom tomu tak být nemusí. “V poslední době se mění důvody úmrtí u mladších pacientů s diabetem. Do věku 75 let jsou v tuto chvíli stejně častou příčinou úmrtí vedle srdečních chorob zhoubné nádory. Převládá šest nejčastějších, a právě tyto se dají velmi úspěšně léčit při včasném záchytu v prvních dvou stadiích,” upozorňuje profesor Kvapil. Proto budou zřejmě diabetologové již brzy hlídat nejen vyrovnanost glykemií, ale také účast diabetiků na preventivním screeningu onkologických onemocnění.

Jaká je budoucnost diabetologického registru?

V současné době jsou v registru k dispozici data za poslední tři roky. Do konce listopadu by však měly být dostupná data už od roku 2010. “Je to první registr v naší republice, který je zcela automaticky – nikdo do něj nemusí zadávat žádná data ručně. V tuto chvíli sdružuje data ze všech zdravotních pojišťoven. V druhé fázi jeho vývoje bychom chtěli přidat do centrální databáze výsledky laboratorních vyšetření, opět zcela automaticky a ve třetí fázi pak data ze specializovaných ambulancí,” prozradil Doc. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D., ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistik ČR. Dodal, že databáze je zcela anonymizovaná, tedy v souladu se zákony neobsahuje žádná jména, adresy, či další osobní údaje.

Zobrazit diskuzi
Diskuze k článku
Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x