Remise diabetu 2. typu na nízkosacharidové stravě

Diabetes 2. typu (DM2), dříve známý jako stařecká cukrovka podle pozdního věku záchytu, byl dlouho považován za chronické a progresivní onemocnění. V současnosti se ale DM2 bohužel vyskytuje už i u dospívajících a dětí. Nedávné studie ukázaly, že lze dosáhnout tzv. remise (ústupu) DM2, tedy dlouhodobě normálních hladin krevní glukózy (glykémie) nalačno (do 5,6 mmol/l), po jídle (do 7,8 mmol/l), a to bez léků, nebo jen na metforminu, s glykovaným hemoglobinem (HbA1c) do 39 mmol/mol (při částečné remisi do 48 mmol/mol).

DM2 se totiž postupně zhoršuje především v případě, kdy pacient s lékařem nenajdou účinné dlouhodobé řešení léčby onemocnění. Obvykle je nutné změnit stravu i životní styl – zajistit dostatek spánku i pohybu a eliminovat stres. Důležitý je také zájem pacienta o vlastní zdraví.

V článku se zaměříme na remisi DM2 na tzv. nízkosacharidové či velmi nízkosacharidové neboli ketogenní stravě (zkráceně lowcarb/keto) a vysvětlíme si, jak se vyhnout častým dietním chybám.

Od zdravého člověka k DM2

DM2 nejčastěji začíná postupným přibýváním tukových zásob (nadváha, obezita), pokračuje rozvojem inzulinové rezistence (ochrana buněk před přísunem živin) a je završen poruchou sekrece inzulinu. Glykémie na lačno a/nebo po jídle se nejdříve zvýší jen mírně (tzv. prediabetes), postupně se navyšuje až do diabetických hodnot.

Pro rozvoj DM2 je zcela klíčový proces tzv. ektopického ukládání tuku, kdy je po překročení fyziologické kapacity tukové tkáně tuk ukládán v orgánech, které na to nejsou uzpůsobeny (svaly, játra, slinivka břišní). Tento „osobní tukový práh“ je zřejmě vlivem genetiky u každého jiný, někteří lidé ho překročí až při těžké obezitě, jiní dokonce už při normální hmotnosti.

Několik let před záchytem diabetických glykémií dochází v důsledku ektopického tuku k zásadním změnám. Svaly hůře metabolizují glukózu, která pochází ze stravy. Játra produkují nadbytek glukózy (vede k hyperglykémii nalačno), špatně vychytávají z krevního oběhu inzulin (vede k hyperinzulinemii) a plní se tukem. Beta buňky slinivky produkují inzulin „o sto šest“ a přispívají tak k hyperinzulinemii. Postupně dochází ke zhoršení lipidového profilu, k rozvoji aterosklerózy, vysokého krevního tlaku a dalším nežádoucím změnám. Nakonec selhává sekrece inzulinu a glykémie nalačno stoupá.

Vliv stravy na náš organismus

K nadměrnému ukládání tuků dochází tehdy, když kalorický příjem převyšuje energetický výdej – typicky na stravě, která obsahuje hodně průmyslově zpracovaných potravin. Lowcarb/keto vyřazuje nutričně chudé vysoce průmyslově zpracované i další potravinářské produkty (obvykle s vysokým obsahem sacharidů, případně sacharidů a tuků), a naopak preferuje nutričně bohaté základní potraviny, které zasytí. Díky tomu přispívá ke spontánnímu snížení kalorického příjmu a redukci ektopického tuku, aniž by člověka trápil hlad.

Velmi nízkosacharidová (ketogenní) strava

Velmi dobře je zmapováno dosažení remise na ketogenní stravě. Obsahuje do 30 g sacharidů a 1,5 g bílkovin na kg optimální hmotnosti, přičemž tuky může pacient konzumovat dle pocitu sytosti. Dbá se také na příjem omega 3 i omega 6 tuků, 3 – 5 porcí bezškrobové zeleniny denně, a také minerálních látek a tekutin, včetně doplňků (vitamin D3, omega 3 olej a v případě potřeby také hořčík, sodík). Na menu je maso, ryby, vajíčka, vnitřnosti, mléčné výrobky, ořechy, semínka, bezškrobová zelenina a trochu ovoce. Strava vede k redukci hmotnosti, zlepšení HbA1c, glykémie a inzulinu nalačno, krevního tlaku a dalších ukazatelů – to vše při výrazném snížení medikace. Asi polovina účastníků ve studii dosáhla částečné remise (HbA1c do 48 mmol/mol), někteří i zcela normální glykémie bez léků.

Nízkosacharidová (lowcarb) strava

Podobně slibné výsledky má i volnější nízkosacharidová (lowcarb) strava s příjmem 50 – 80 g sacharidů za den. Od keto varianty se liší pouze mírně vyšším zastoupením ovoce. Doporučuje se vyřadit přidané cukry (sladkosti, oplatky atd.), škroby (pečivo, těstoviny, rýže, cereálie), tropické a další ovoce s vysokým obsahem cukrů a nízkotučné produkty. Vhodné je naopak zařadit zelenou zeleninu a saláty, kvalitní zdroje bílkovin, z ovoce maliny, jahody, borůvky, hrušky a jablka, a přiměřené množství tuků (olivový či kokosový, máslo) a sýrů. Pije se čaj, káva nebo voda (s plátkem citronu). Pivo ani další alkoholické nápoje obsahující cukr se nedoporučují, neboť mohou blokovat redukci hmotnosti. Příležitostná sklenka červeného vína je v pořádku, pokud nezpůsobí hlad.

Je vhodné zajistit dostatek kvalitního spánku (alespoň 7-8 hodin), omezit stres i konzumaci alkoholu, a po úspěšné redukci postupně zařadit pravidelný pohyb, zejména silový trénink.

Kontraindikace

Lowcarb/keto má své kontraindikace – nedoporučuje se například u pacientů s vrozenými poruchami metabolismu tuků, primární hyperlipoproteinémií (zvýšená hladina lipoproteinů v krvi), chronickým zánětem slinivky břišní a dalšími stavy spojenými se špatným vstřebáváním tuků. Lowcarb někdy „odkryje“ částečnou primární dyslipidémii (zhoršená hladina krevních lipidů), která se na běžné stravě neprojevuje. Běžné sekundárně podmíněné dyslipidémie (zejména při inzulinové rezistenci) se naopak na této stravě mohou zlepšit, a nepatří mezi kontraindikace.

Nejčastější problémy a chyby

1. Nedohánět tuky

Jednou z nejčastějších chyb je tzv. „dohánění tuků“. Pacient, někdy veden zvykem počítat kalorie, zadá do kalorické kalkulačky vstupní údaje a získá tak doporučené množství sacharidů, tuků a bílkovin na den, případně rovnou i „na míru“ vytvořený jídelníček. Záhy však zjišťuje, že doporučené množství tuků je velmi vysoké – nemá hlad, ale přidává do pokrmů čisté tuky/oleje, aby „dohnal“ doporučené množství. A protože se tělo vždy musí nejprve vypořádat s tukem na talíři, může takové dojídání snadno bránit efektivnímu využití nadbytečných tukových zásob (jeden z hlavních benefitů dobře sestavené lowcarb/keto stravy), a tedy i zlepšení výsledků léčby a dosažení remise. Postačí vybírat jako zdroj bílkovin kvalitní základní potraviny (maso, ryby, vajíčka) – ty už tuku obvykle obsahují tak akorát, a není je třeba nijak zvlášť dohánět.

2. Pozor na oblíbené mýty

Není ani nutné konzumovat tuky či omezovat příjem bílkovin jen kvůli udržení vyšší hladiny ketolátek (BHB) v krvi. Není problém použít v kuchyni trochu másla, sádla či oleje při přípravě pokrmů, ani si dát kvalitní plnotučný jogurt či tvaroh. Neplatí ale rozšířené mýty, např. že „na kaloriích nezáleží“, „je třeba jíst hodně tuku, abych zhubnul“, „čím vyšší ketolátky, tím lepší hubnutí“.

3. Dbejte na správný odhad sacharidů

Častý je také nesprávný odhad obsahu sacharidů v jídle a nápojích. Buď je třeba vybírat jen z „vhodných“ potravin, anebo se podrobně zorientovat v nutričních hodnotách potravin a naučit se potraviny kombinovat tak, aby nebyl překročen denní limit.

4. Konzumujte kvalitní nutričně bohaté potraviny

Dobře sestavená lowcarb/keto strava neznamená nezřízenou konzumaci nekvalitních uzenin – je vhodné mít jídelníček pestrý a zařazovat bezškrobovou zeleninu klidně i ke každému jídlu.

Když se nedostaví výsledky

Dobře sestavená strava téměř ihned vede ke zlepšení glykémií po jídle, což lze ověřit na glukometru nebo senzoru. Postupně by se měl snížit obvod pasu i hmotnost, tedy pokud člověk trpěl nadváhou. Během 3 – 6 měsíců by mělo dojít k zásadnímu snížení glykovaného hemoglobinu (HbA1c) a také glykémie nalačno. Snížení hmotnosti o 10 – 15 kg je v řadě případů spojeno s remisí. Udržet sníženou hmotnost lze vedle lowcarb/keto také např. na středomořské či vegetariánské. Velmi příznivý vliv má i silové cvičení.

Když se výsledky nedostaví, ačkoliv je příjem sacharidů do 50 g denně, problém může být v nadměrném příjmu tuků – lze vybírat přirozeně méně tučné potraviny (libové hovězí, tuňák, treska atd), nebo zkusit tzv. nízkoenergetickou dietu.

Přechod na lowcarb či keto stravu

Přechod na nízkosacharidovou stravu je vždy nutné předem konzultovat s lékařem, který sníží nebo i vysadí některé léky! Podrobné informace jsou k dispozici v češtině (do vyhledávače „Upozornění pro diabetiky užívající léky“, článek na Neslazeno.cz z 15. 7. 2017) i v zahraniční odborné literatuře. Je vhodné tyto dietní změny konzultovat také s nutričním terapeutem, který má s lowcarb/keto dostatečné zkušenosti. Lowcarb/keto nezvyšuje riziko hypoglykémie (pokles krevní glukózy pod 3,6 mmol/l), pokud pacient ve spolupráci s lékařem včas a řádně upraví medikaci – dávky inzulinu a léků, které mohou způsobit hypoglykémii při snížení příjmu sacharidů. Při zhoršení lipidového profilu (zejména zvýšení ApoB) lze upravit stravu, medikaci, anebo zvolit jiný typ stravy, například středomořskou či vegetariánskou. Podrobnější informace o lowcarb/keto stravě naleznete například na webových stránkách www.cukrpodkontrolou.cz, www.neslazeno.cz a www.cojist.cz

Mgr. Jan Vyjídák LLM. MSc.

Advokát a nezávislý poradce v oblasti výsledků lékařské péče a procesní optimalizace ve zdravotnictví. Ve Velké Británii vystudoval zdravotnické právo a mezinárodní zdravotnický management. Od roku 2009 se specificky zaměřuje na medicínu a výživu založenou na důkazech, zdravotnická data, klinické a epidemiologické studie a také na problematiku inovací ve zdravotnictví a fungování zdravotnických systémů. Spolupracuje s českými a slovenskými lékaři ve zdravotnickém think-tanku Globopol. Spoluzakladatel projektu Neslazeno.cz.

MUDr. Hana Krejčí, Ph.D.

MUDr. Hana Krejčí, Ph.D. působí jako lékařka v oboru vnitřního lékařství a diabetologie. Specializuje se zejména na výživu (včetně nízkosacharidové), nové technologie v léčbě cukrovky a také na problematiku diabetu v těhotenství. Pracuje ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze a působí také v Diabetologickém centru 3. interní kliniky a navíc vyučuje mediky a nutričních terapeuty. Angažuje se i v think-tanku Globopol, ve kterém spolu s kolegy aktuálně připravuje pilotní projekt na zlepšení nemocniční stravy.

2119

Zdroj fotografie: Shutterstock, není-li uvedeno

Zdroj informací: archivní číslo časopisu DIAstyl, není-li uveden jiný