Operace šedého zákalu při diabetu

Operace šedého zákalu při diabetu

Šedý zákal postihuje každého druhého člověka ve věku nad 75 let, diabetiky bohužel častěji a v mladším věku. Je také nejčastější příčinou oslepnutí na světě. Přitom jeho operace je dnes rutinní záležitostí, která trvá pár minut.

Katarakta neboli šedý zákal je onemocnění čočky oka, při kterém dochází ke ztrátě její průzračnosti. Zakalení čočky snižuje průchod světelných paprsků k sítnici oka, vidění je pak neostré, zamlžené, jakoby za šedým filtrem. Přesné příčiny vzniku šedého zákalu nejsou zcela známy. Souvisí s přirozeným procesem stárnutí a ovlivnit jej mohou i některé nemoci – cukrovka, zánětlivá onemocnění nebo úrazy oka. Určitý vliv mohou mít i vyšší dioptrické vady, dlouhodobá aplikace některých očních kapek, užívání některých léků (např. kortikoidů), ale také špatná životospráva (užívání drog, kouření či nadměrné vystavení slunečnímu záření).

PROČ NENECHAT ŠEDÝ ZÁKAL „DOZRÁT“?

Zpočátku nemusí být onemocnění nijak patrné, postupem času se však postižení čočky rozšiřuje a vidění se zhoršuje. Na oku začne být katarakta patrná až při rozsáhlém zakalení oční čočky. Žádné další průvodní jevy, jako je začervenání očí, jejich podráždění či bolest, se neobjevují. „Dříve se šedý zákal operoval až v pokročilé fázi, dnes je to jinak. Operaci doporučujeme hned v okamžiku, kdy šedý zákal začne pacientům zhoršovat vidění. Jednak je zbytečné trápit se se zhoršeným viděním a také platí, že čím je šedý zákal pokročilejší, tím je oční čočka tvrdší a její odstranění je při operaci náročnější,” vysvětluje docentka Šárka Skorkovská, primářka brněnské Oční kliniky NeoVize. Přesto stále hodně pacientů mylně věří, že šedý zákal je nutné před operací nechat „dozrát“.

KOMPLIKACE DIABETU

Výskyt šedého zákalu je u pacientů s diabetem vyšší a může se objevit i v mladším věku. „Způsobují jej především metabolické výkyvy, které vedou k otokům čočky a jejímu postupnému poškození. Operovat jej lze, je ovšem nutné, aby pacient byl v obecně dobrém zdravotním stavu, metabolicky co nejlépe kompenzován a patologické změny na sítnici byly ošetřeny,“ říká docentka Skorkovská a upozorňuje: „Lidé trpící diabetem jsou bohužel mimo spoustu dalších komplikací ohroženi především závažným onemocněním sítnice, diabetickou retinopatií. Nadměrné množství glukózy v krvi totiž ucpává a poškozuje jemné cévy na sítnici. Pro diabetiky je proto extrémně důležité pravidelně chodit na preventivní prohlídky k očnímu lékaři. Často se totiž právě při vyšetření očního pozadí cukrovka odhalí.“

OPERACE SE MUSÍ VHODNĚ NAČASOVAT

Vhodné načasování operace je nutné konzultovat s lékařem. Ten zváží obtíže, zhoršené vidění a veškeré výsledky vyšetření a doporučí to nejlepší řešení. Rozhodně se nevyplatí spoléhat na to, že se onemocnění rozvíjí pomalu a na řešení je dost času – šedý zákal se sice může rozvíjet měsíce i roky, ale rychlost změn bývá individuální. Proto je důležité nepodceňovat preventivní oční prohlídky a ve vyšším věku navštěvovat lékaře jednou za rok. „Rozhodne-li se lékař navrhnout operaci šedého zákalu u pacienta s cukrovkou, považuje to za nejvhodnější řešení a je si plně vědom případných rizik. U pacientů s degenerativními změnami sítnice nebo diabetickou retinopatií se mohou pooperační komplikace objevit, například v podobě pooperačního otoku sítnice v místě nejostřejšího vidění (makula lutea). Pokud pacient dodržuje doporučený pooperační režim, včetně kapání do oka a optimálního dávkování diabetických léků, vše by mělo proběhnout v naprostém pořádku,“ dodává docentka Skorkovská.

CELKOVÁ ANESTEZIE NEBÝVÁ NUTNÁ

Samotný operační zákrok trvá 15–20 minut a je zcela bezbolestný. Během zákroku je postižená oční čočka z oka odstraněna (pomocí ultrazvuku či laseru) a nahrazena umělou nitrooční čočkou. Umělá čočka je trvalou náhradou původní čočky a zůstává v oku po zbytek života. V České republice je takto ročně odoperováno více než 100 tisíc očí. Celková anestezie se používá jen výjimečně. Pro znecitlivění povrchu a vnitřních struktur oka se těsně před operací aplikují oční kapky. Zákrok probíhá ambulantně a jeho délka záleží na náročnosti výkonu u konkrétního pacienta. Po zákroku je oko zakryto náplastí, ale bezprostředně po operaci můžete odejít domů. Operace druhého oka se pak provádí obvykle s odstupem 3 až 7 dnů. Nejmodernější metodou odstranění šedého zákalu je operace s pomocí femtosekundového laseru LenSx, při které laserový přístroj sám provádí část operace. Operace řízená počítači je velmi přesná, je zcela přizpůsobena každému pacientovi na míru a umožní rychlejší hojení.

MŮŽE SE ŠEDÝ ZÁKAL PO OPERACI VRÁTIT?

Umělá čočka nevyžaduje žádnou údržbu ani výměnu. Nemůže zestárnout ani se zakalit. „Šedý zákal se vrátit nemůže. Co se ale může stát, je zkalení pouzdra původní čočky, do kterého se vkládá nová čočka. Tomu stavu se říká sekundární šedý zákal,” vysvětluje prim. MUDr. Radan Zugar, primář Očního centra Praha. Naštěstí i tento problém se dá odstranit rychlým a bezbolestným způsobem.

ROZLUČTE SE S BRÝLEMI

Příjemným bonusem operace šedého zákalu je možnost zbavit se závislosti na brýlích. Umělá nitrooční čočka dokonale nahrazuje dioptrickou sílu původní oční čočky, takže volbou vhodného typu čočky lze odstranit krátkozrakost, dalekozrakost i astigmatismus. Pokud zvolíte implantaci monofokální nitrooční čočky, můžete si vybrat, zda chcete po zákroku odložit brýle do dálky, anebo na čtení. Monofokální čočka totiž koriguje vidění na jednu vzdálenost, na druhou vzdálenost budete potřebovat brýle. Kromě monofokální čočky ale můžete zvolit čočku multifokální, trifokální, torickou či asférickou, záleží na vaší dioptrické vadě. Multifokální či trifokální oční čočky vám zlepší vidění na blízko, na střední vzdálenost i do dálky. Torické nitrooční čočky korigují astigmatismus a asférické nitrooční čočky zase zlepšují vidění za šera a zhoršených světelných podmínek (jsou vhodné zejména pro řidiče a mladší pacienty). Takže při správně zvoleném typu nitrooční čočky můžete brýle definitivně odložit a získat ostrý zrak ve všech situacích.

Ve spolupráci s doc. MUDr. Šárkou Skorkovskou, CSc. (Článek je převzatý z časopisu DIAstyl 3/2018)

 

3425

Zdroj fotografie: Shutterstock, není-li uvedeno

Zdroj informací: archivní číslo časopisu DIAstyl, není-li uveden jiný

Diskuze k článku