Budou zdravotní pojišťovny hradit moderní léčbu diabetiků 2. typu?

Kvalita života diabetiků je hlavním cílem Diabetické asociace České republiky /DAČR/, která vznikla v roce 2006. Dosažení tohoto cíle vyžaduje integrovaný přístup k trvalému zlepšování péče o ně a prosazování a naplňování jejich zájmů a potřeb.

Budou zdravotní pojišťovny hradit moderní léčbu diabetiků 2. typu?
Zdroj: Shutterstock

To vše v součinnosti s orgány státní správy a samosprávy v ČR i s mezinárodními institucemi.

Rostoucí počty diabetiků v naší republice jsou dokladem toho, že je třeba řešit podle nejnovějších vědeckých poznatků všechny problémy, které celoživotní onemocnění cukrovkou přináší. Nepostihuje totiž jenom samotné diabetiky, ale dotýká se úzce jejich rodin, zdravotnické komunity a má závažné dopady sociální a ekonomické. Pozdní diabetické komplikace ohrožují život diabetiků, především však snižují kvalitu jejich života, což při chronickém onemocnění není zanedbatelné.
DAČR je místem, kde jsou tyto otázky diskutovány mezi představiteli České diabetologické společnosti, Obezitologické společnosti, Společností praktických lékařů, odbornou společností zdravotních sester, obou organizací diabetiků, zdravotních pojišťoven, ministerstva zdravotnictví a ministerstva práce a sociálních věcí. Na této široké platformě je analyzován aktuální stav péče a současně jsou ujednocovány názory na možnosti jejího dalšího zkvalitnění. Asociace předpokládá
také aktivní zapojení farmaceutických firem do těchto diskuzí a jejich podporu cílům asociace.
Za pět let činnosti asociace bylo provedeno několik průzkumů současnéhostavu péče o diabetiky v České republice. Výsledky pak byly porovnány s předchozími průzkumy, které prováděla ČDS v letech 2001 – 2002. Na základě analýz výsledků byly stanoveny nejrizikovější skupiny obyvatel,
jimž cukrovka hrozí, a dále byly stanoveny i hlavní směry péče o stávající diabetiky.
Bylo rozhodnuto o důrazném zlepšování péče hlavně o diabetiky 2. typu tak, aby se riziko pozdních komplikací co nejvíce snížilo. Také bylo zkoumáno povědomí společnosti o závažnosti diabetu a hlavně jeho pozdějších následků v podobě diabetických komplikací. Bylo zjištěno, že povědomí občanů o rizicích onemocnění diabetem je nízké. Bylo proto uskutečněno několik mediálních akcí za pomoci sdělovacích prostředků. Také se uskutečnily plakátovací akce informující o nebezpečí rizik diabetu v souvislosti s prudce narůstajícím počtem diabetiků. Tyto akce měly za cíl informovat občany o změnách stravovacích návyků a pohybových aktivit jako nejlepší prevence diabetu 2. typu.
Diabetická asociace pokračuje ve svých preventivních akcích. Dne 27. února 2012 uspořádaly Zdravotnické noviny tiskovou konferenci za účasti profesora MUDr. Milana Kvapila, CSc., MBA, přednosty Interní kliniky FN Motol a prezidenta Diabetické asociace ČR, ředitele Institutu pro zdravotní ekonomiku MUDr. Tomáše Doležala, Ph.D. a předsedy Svazu diabetiků ČR Ing.Vladimíra Horáka.

Včasné zahájení léčby je pro diabetiky klíčové

Profesor Milan Kvapil na úvod sdělil novinářům, že česká diabetologie dosahuje výborných výsledků v léčbě diabetiků díky fungujícímu systému diabetologických ordinací a specializovaných Diabetologických center, poskytujících diabetikům komplexní péči. Uvedl, že včasné zahájení léčby je pro diabetiky klíčové. Jinak nemoc rychle postupuje k diabetickým komplikacím, jako jsou zvýšené riziko mrtvice, poškození cév zásobující sítnici, které je nejčastější příčinou slepoty, poškozuje také cévy v ledvinách tak, že 60 % lidí na dialýze jsou právě diabetici. Je druhou nejčastější příčinou amputace dolních končetin a způsobuje řadu dalších potíží.
Důležitým negativním faktorem je také snížená kvalita života nemocných cukrovkou, se všemi důsledky z toho vyplývajícími.
Dále pak varoval: „V tuto chvíli, při různých pohybech ve zdravotnictví hrozí, že co obrazně bylo v uplynulých letech vydobyto a je samozřejmostí, se opustí. Kvůli úsporám zdravotních pojišťoven asi nebudou moci být nasazovány moderní léky nově zjištěným diabetikům. Ročně je nemoc odhalena u 50.000 obyvatel, celkem se s ní nyní v ČR léčí 850.000 lidí, dalších možná 250.000 o své nemoci ještě ani neví.“
Při správné léčbě může diabetik dlouhodobě žít prakticky bez komplikací. Problém podle lékařů je s novými léky, které udrží pacienty s diabetem 2. typu v dobrém stavu, takže nemusejí brát inzulín.

Dobře léčený diabetik bez komplikací může bez problémů vykonávat své zaměstnání.

To je důležité z hlediska ekonomického nejen pro jeho rodinu, ale i pro celou společnost.
Při správné léčbě může dlouhodobě žít prakticky bez komplikací. Neléčený pacient nebo nedostatečně léčený ztrácí schopnost pracovat a postupně se stává zátěží jak pro zdravotní, tak i sociální systém společnosti.
Průměrné náklady na roční léčbu pacienta s cukrovkou a jejích komplikací stojí pojišťovny cca 26 000 korun, to je pro celou republiku okolo 20 miliard. Většina z těchto peněz jde ale právě na léčbu komplikací.
„Za posledních deset let se výskyt komplikací diabetu zdvojnásobil. Pokud by tento trend pokračoval a nebyla možnost ho zastavit, za dalších deset let by se zdvojnásobení nedalo už prakticky zaplatit,“ uvedl Tomáš Doležal. Jedinou cestou, jak dostat cukrovku ekonomicky pod kontrolu, je investovat do prevence a léčby v časných stadiích onemocnění, a tím zabránit dlouhodobým komplikacím. K nedostatku peněz pro nové pacienty uvedl, že v posledních třech až pěti letech přichází nová léčba, která je sice dražší, ale také účinnější a bezpečnější. Současně přibývá diabetiků. Limity pojišťoven vycházejí z počtu diabetiků v roce 2010, nezohledňují tedy nárůst za dva poslední roky ani příliv moderních a dražších léků.
„Z toho vyplývá, že nejkvalitnější a nejlepší léčba, která je v tuto chvíli standardem, se nemusí dostat všem nemocným, kteří ji potřebují,“ řekl profesor Kvapil.
Diabetologická společnost o tomto riziku s pojišťovnami opakovaně jednala. „Byli jsme uklidněni, že určitě dojde ke změně. Věřím tomu, že po dalších jednáních dojdeme do situace, která bude k pacientům velice vstřícná,“ uvedl Kvapil.
Je možné, že lidem, kterým bude nově diagnostikována cukrovka, možná právě kvůli úsporám zdravotních pojišťoven nebude možné předepisovat moderní léky. Podle lékařů se problém týká léčiv, která pacienty udrží v tak dobrém stavu, že nemusejí brát inzulín.
K nedostatku peněz pro nové pacienty Kvapil uvedl, že v posledních třech až pěti letech přichází nová léčba, která je dražší, ale také účinnější a bezpečnější, a současně přibývá pacientů. Limity pojišťoven vycházejí z počtu pacientů v roce 2010, nezohledňují tedy nárůst za dva poslední roky ani příliv moderních a dražších léků.
Z toho vyplývá, že nejkvalitnější a nejlepší léčba, která je v tuto chvíli standardem, se nemusí dostat všem nemocným, kteří ji potřebují. Diabetologická společnost o tomto riziku s pojišťovnami opakovaně jednala.
„ Byli jsme uklidněni, že určitě dojde ke změně.Věřím tomu, že v dalších jednáních dojdeme do situace, která bude k pacientům velice vstřícná“ uvedl Kvapil.

Je potřeba zabránit dlouhodobým komplikacím

„Náklady na léčbu cukrovky tvoří téměř 10 % celkových nákladů na zdravotní péči, přitom většina jich jde na léčbu komplikací,“ řekl Tomáš Doležal. Podle něj nedosahuje téměř polovina léčených diabetiků stavu, kdy je hladina cukru v krvi normální. Následné komplikace pak léčbu prodražují.
Jedinou cestou, jak dostat cukrovku zdravotně i ekonomicky pod kontrolu, je podle Doležala investovat do léčby v časných stadiích, a tím zabránit dlouhodobým komplikacím.
„Pokud budeme šetřit na prevenci, včasné diagnostice a moderní léčbě diabetu, nebude za 15 až 20 let možné tuto diagnózu z prostředků solidárního zdravotního pojištění zaplatit,“ varoval.


Nové léky založené na inkretinech, tedy hormonech produkovaných ve střevech, podle profesora Milana Kvapila výrazně snižují riziko náhlého poklesu hladiny cukru v krvi a pacienti po nich ani nepřibírají.
„Nejnovější údaje naznačují i to, že snižují riziko cévních komplikací,“ dodal. Podle něj by právě tyto léky měly být upřednostňovány v léčbě diabetiků druhého typu, tedy těch, kteří se k nemoci „dopracovali“ nezdravým životním stylem.
V roce 2010 se v Česku s cukrovkou léčilo 806 tisíc pacientů. Na 1 tisíc obyvatel tak v přepočtu připadalo 77 diabetiků. Počet registrovaných diabetiků přitom každoročně roste. V roce 2010 klesl počet lidí léčených pouze dietou (170 tisíc). Naopak počet pacientů léčených léky vzrostl. Přibylo také případů chronických diabetických komplikací (téměř 230 tisíc).
Pokud je léčba zaměřena na dosažení hodnot glykémie nalačno blízkých zdravému člověku, dosáhne určitých úspěchů, i když parametry se začnou po určité době opět horšit a terapii je třeba rozšiřovat.
V současné době je pro léčbu diabetu k dispozici mimo jiné kromě už osvědčeného metforminu také nejmodernější inkretinová léčba, stále však pro tuto diagnózu chybějí kvalitní preventivní programy. Jejich účinky se však mohou projevit až za deset nebo patnáct let, není tedy vyloučeno, že zakrátko se náklady na léčbu diabetu a jeho komplikací stanou těžko řešitelným problémem.
Za základ celé současné diabetologie označil prof. Kvapil sérii studií United Kingdom Prospective Diabetes Study (UKPDS), zahájenou už před více než dvěma desetiletími. Její výsledky ukázaly především to, že když je léčba zaměřena na dosažení hodnot glykémie nalačno blízkých zdravému člověku, dosáhne určitých úspěchů, i když parametry se začnou po určité době opět horšit a terapii je třeba rozšiřovat. Studie prokázaly, že intenzivní léčba sulfonylureou a inzulínem přinesla snížení rizika infarktu myokardu téměř o 20 % a dokonce snížila riziko úmrtí. S dobrými výsledky se nyní používá metformin, který se dostal na první místo volby při léčbě diabetu. Ve studii UKPDS 80 intenzivní léčba metforminem snížila riziko infarktu myokardu až o 40 %.

Nástup inkretinové léčby.

Zcela nový druh léčby je postaven na inkretinu, který snižuje glykémii, zpomaluje vyprazdňování žaludku, zvyšuje produkci inzulinu. Jeho nevýhodou je krátký biologický poločas, v těle působí zhruba do pěti minut, ale jeho rozklad zpomalují gliptiny. „Gliptiny zlepšují kompenzaci, snižují postprandiální glykémii, nezvyšují riziko hypoglykémií, nezvyšují tělesnou hmotnost, dokonce snižují krevní tlak a také riziko časného poškození ledvin,“ rekapituloval prof. Kvapil.
Analýzy retrospektivních studií, realizovaných v posledních dvou letech a věnovaných riziku kardiovaskulárních příhod – mozkové příhody, infarktu myokardu a smrti z kardiovaskulárních příčin, prokazují, že v některých případech při léčbě gliptiny oproti ostatní terapii klesá kardiovaskulární riziko až o 60 %. „V situaci, kdy v každých pěti ze šesti studií nevycházejí očekávané výsledky, protože populace už je vysoce proléčená, to je něco naprosto neočekávaného,“ komentoval prof. Kvapil s tím, že kromě retrospektivních analýz už probíhají i prospektivní studie. Pokud ovšem na tuto nejnovější léčbu budeme rezignovat, prognóza pacientů s diabetem mellitus
se vrátí tam, kde byla před 25 lety.

JUDr. Václav Letocha