Tajemství ordinace: Diabetologická ambulance

Cítíte se někdy v ordinaci jako v zakletém paláci? Připadáte si před zdravotníkem jako před přísným učitelem, neřku-li kazatelem, na jehož hodinu jsem se nepřipravili? Pojďme se na tajemství diabetologické ordinace podívat pěkně v klidu.

Tajemství ordinace: Diabetologická ambulance

Setkání se zdravotní sestrou a lékařem je na straně pacienta obvykle zatíženo určitým napětím (nazvěme to rovnou STRESEM), které někdy do značné míry zhoršuje vzájemnou komunikaci. Mezi zaručené způsoby, jak tento stres zmírnit, patří kromě jiného i prohlubování znalostí o svém zdraví a nemoci, tedy o tom, o čem zdravotník s pacientem nejčastěji komunikují.

Jaká čísla se sledují u člověka s cukrovkou?

 

 KREVNÍ CUKR, tedy GLYKÉMIE

Glykémie – to je, oč tu běží… Glykémií se nazývá koncentrace (hladina) glukózy v krvi. Glykémie udržována v poměrně stálém rozmezí patří spolu s krevním tlakem mezi nejpečlivěji střežené rovnovážné (homeostatické) systémy v těle. Nepřetržitý přísun glukózy je životně důležitý pro správné fungování řady lidských orgánů, zejména mozkové tkáně. Na udržování správné hladiny glykémie se podílejí především hormony pankreatu – slinivky břišní a nadledvinek (inzulín glykémii snižuje, zatímco glukagon, glukokortikoidy, adrenalin a další ji zvyšují).

I přes pečlivé hlídání hladiny cukru v krvi není ani u zdravého člověka, natož u diabetika, glykémie zcela konstantní (neboli neměnná). Podobně jako u řady dalších hodnot by se ovšem měla pohybovat v určitých bezpečných mezích (mantinelech). Pokud tomu tak je, hovoříme o správné glukózové rovnováze. Glykémie zcela logicky stoupá po jídle (tzv. postprandiální glykémie), ale působením inzulínu se po určitém čase opět vrací k výchozí hodnotě (inzulín zjednodušeně řečeno otevírá glukóze dveře, kterými může vstoupit do buněk. Pozn. účinky inzulínu podrobněji rozebereme v dalších dílech). Při hladovění se glykémie udržuje na dolní hranici normy, ale dále neklesá, protože se doplňuje novotvorbou glukózy (glukoneogenezí) v játrech a ledvinách. Normální rozmezí glykémie nalačno u zdravých lidí je 3,3 – 5,5 mmol/l .

Jakékoliv překročení mantinelů, v sportovní terminologii by se to dalo nazvat „přešlap nebo out“, znamená pro lidský organismus zátěžovou – stresovou reakci. Ať už se jedná o přílišný pokles nebo vzestup cukru v krvi, reaguje tělo na porušení rovnováhy varovnými signály a protiopatřeními. Opakované výkyvy glykémie trvající léta pak způsobí oslabení zabezpečovacího systému (např. nedostatečné uvědomování si hypoglykémie) a zároveň nevratné poškození cévního řečiště lidského těla. Pokles pod dolní hranici normy se nazývá hypoglykémie, naopak příliš vysoká hladina glukózy v krvi se označuje jako hyperglykémie.

Hyperglykémie (zvýšená glykémie)

Jako hyperglykémii označujeme již glykémii nalačno vyšší než 5,6 mmol/l nebo postprandiální glykémii (1-2 hodiny po jídle) vyšší než 7,8 mmol/l. Hyperglykémie je základním projevem všech typů diabetu. Mírná hyperglykémie nemusí být provázena symptomy (příznaky), prokazatelně však časem vede k cévním komplikacím diabetu (srdeční infarkt, mozková příhoda apod.). Výraznější hyperglykémie (nad 15 mmol/l) se již často projevuje příznaky (žízeň, časté močení, slabost, ospalost, bolesti hlavy, sucho v ústech, rychlý puls, zarudnutí kůže) a může vést až k vážným akutním komplikacím diabetu, jakými jsou ketoacidóza nebo hyperosmolární hyperglykemický stav.
Léčba hyperglykémie je základním kamenem léčby diabetu. Každý vzestup glykémie nad normu (tj. každý přešlap) si totiž naše tělo pamatuje (říká se tomu též glykemická paměť). Čím více těchto přešlapů za léta strávená s diabetem nastřádáme, tím větší riziko v podobě cévních komplikací to s sebou nese. Proto je nepřetržitá a pečlivá kontrola glykémií tak důležitá. Při vhodně zvolené léčbě a při dobré spolupráci pacienta a jeho zdravotnického týmu lze ve většině případů udržet hladiny glykémie ve vymezených mantinelech.

NEJČASTĚJŠÍ PŘÍČINY HYPERGLYKÉMIE U DIABETIKA

• zanedbávání self-monitoringu
• chyby inzulínové léčby (nízké dávky, vynechávání injekcí)
• chyby ve stravování (hodně cukrů)
• nedostatek fyzické aktivity
• průvodní nemoc, infekce

 

Hypoglykémie (snížená glykémie)

Hypoglykémie je snížená hladina krevního cukru. U diabetiků vzniká nejčastěji v souvislosti s léčbou inzulínem nebo léky ze skupiny tzv. derivátů sulfonylurey (např. glibenklamid). Projevovat se může různými příznaky (pocit hladu, pocení, třes, točení hlavy, slabost, ospalost, porucha koordinace, rozmazané vidění). Většinou se jedná o glykémii nižší než 3,5 mmol/l. Důvodem hypoglykémie může být vynechání jídla nebo nedostatečné množství požité potravy, nadměrná fyzická aktivita, požití alkoholu na lačný žaludek nebo nadměrná dávka inzulínu či antidiabetik. V případě lehčí hypoglykémie stačí obvykle lehčí svačina obsahující sacharidy (např. ovoce nebo rohlík), v případě výraznějších příznaků je potřeba dodat tělu aspoň 15 g rychle účinkujících sacharidů, např. ve formě 3-4 kostek cukru (nejrychleji účinkuje hroznový cukr), nebo 2 lžiček medu, 2 dl sladkého čaje, džusu, nebo limonády (pozor však nesmí být slazena náhradním sladidlem).
Po 5 − 10 minutách je dobré zkontrolovat glykémii glukometrem, v případě trvání nízkých hodnot či příznaků dodat tělu další sacharidy a přivolat lékařskou pomoc. Pokud se vyskytne těžká hypoglykémie (vyžadující pomoc druhé osoby), je nutné lékaře přivolat okamžitě, případně aplikovat doma jako první pomoc injekčně do svalu hormon glukagon, kterým bývají někdy vybaveni pacienti s diabetem 1. typu, případně osoby léčené inzulínem. Závažná hypoglykémie může diabetika akutně ohrozit kardiovaskulárními komplikacemi, vznikajícími v důsledku zvýšené sekrece kontraregulačních (stresových) hormonů. Opakovaná hypoglykémie, byť mírná, může vážně poškodit mozkové funkce. V tomto ohledu jsou nejzávažnější noční hypoglykémie, které často pacient přespí. U pacientů s delším trváním diabetu a častými hypoglykémiemi se může vyskytnout i tzv. syndrom neuvědomění si hypoglykémie, což je stav, při kterém chybějí varovné příznaky poklesu hladiny cukru v krvi.

 

NEJČASTÉJŚÍ PŘÍČINY HYPOGLYKÉMIE

• jídlo s menším obsahem sacharidů než obvykle
• konzumace alkoholu obzvláště nalačno
• vynechání jídla
• nadměrná fyzická aktivita
• příliš vysoké dávky inzulínu nebo antidiabetik

 

Vyšetření glykemie

Při vyšetření glukózy v krvi se stanovuje množství glukózy v krvi v okamžiku odběru. Provádí se buď žilní odběr (do zkumavky), nebo odběr kapilární krve (na testační proužek). K samostatnému měření glykémie v domácích podmínkách (selfmonitoring glykémie) se používají glukometry.

Glukóza v krvi se stanovuje:

A/ nalačno (po 8 až 10 hodinovém lačnění),
B/ náhodně (kdykoliv),
C/ po jídle (postprandiálně) a/nebo jako část
D/ orálního glukózového tolerančního testu (oGTT, glykemická křivka).

Vyšetření oGTT slouží k posouzení glukózové tolerance a pro diagnostiku diabetu. Odebírá se krev nalačno, potom vyšetřovaná osoba vypije nápoj se standardním množstvím glukózy (75 gramů) a po 2 hodinách se opět provede odběr vzorku krve. V obou vzorcích se stanoví koncentrace glukózy.

 

Stanovení glukózy v moči je součástí základního chemického vyšetření moče. Kvantitativní stanovení glukózy v moči již nemá velký význam a je nahrazeno stanovením glukózy v krvi.

 

 

 

Zdroj: www.diab.cz ,www.labtestsonline.cz

MUDr. Tomáš Edelsberger, Privátní diabetologická ambulance Krnov

Zobrazit diskuzi
Diskuze k článku
Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x