Bis Bis

Lidský mozek se zvětšuje, může to mít vliv na nižší riziko demence

Lidský mozek se zvětšuje, může to mít vliv na nižší riziko demence
Mozek lidí se průběžně zvětšuje, prokázali vědci Zdroj: Pixabay

Demence je celosvětově narůstající problém. Předpokládá se, že v příštích 30 letech se počet jedinců s demencí až ztrojnásobí. Nárůst se obecně připisuje rostoucí a stárnoucí populaci, ale přispívá k němu i životní styl a také vysoký výskyt diabetu. Cukrovka totiž riziko onemocnění demencí výrazně zvyšuje. Nový výzkum realizovaný na Kalifornské univerzitě v Davisu ale možná přináší dobré zprávy. Vědci zjistili, že se lidský mozek za posledních sto let zvětšuje a tato zvýšená mozková rezerva by mohla potenciálně snížit riziko demence související s věkem.

S přibývajícím věkem se mozek zdravých lidí mírně zmenšuje. U lidí s demencí se však v důsledku poškození a odumírání nervových buněk zmenšuje mnoho oblastí mozku, což je proces známý jako atrofie mozku. Mohl by tedy větší mozek pomoci snížit riziko demence?

Nová studie z Kalifornské univerzity v Davisu naznačuje, že ano. Vědci zjistili, že lidé narození v 70. letech 20. století měli mozek v průměru o 6,6 % větší než lidé narození ve 30. letech 20. století. Domnívají se, že větší velikost mozku znamená větší mozkovou rezervu, což by mohlo snížit riziko demence související s věkem. Nový výzkum byl publikován v časopise JAMA Neurology.

Účinky demence na mozek

V současné době trpí demencí přibližně 58 milionů lidí na celém světě a předpokládá se, že do roku 2050 dosáhne tento počet 152,8 milionu.

Cukrovka a demence

Diabetes mellitus zvyšuje riziko onemocnění demencí (vaskulární i neurodegenerativní). Diabetes urychluje přechod od mírné kognitivní poruchy do demence. Odhaduje se, že cukrovka II. typu nebo narušení glycidového metabolismu se může vyskytovat až v 80 % u nemocných s Alzheimerovou chorobou.

Přestože určitá ztráta paměti je přirozenou součástí stárnutí, demence to není. Demence označuje celou řadu onemocnění, přičemž nejčastější je Alzheimerova choroba, která způsobuje 60–80 % případů. Mezi další typy demence patří vaskulární demence, demence s Lewyho tělísky (která může být spojena s Parkinsonovou chorobou), frontotemporální demence (jejíž nejznámější formou je Pickova choroba) a smíšená demence.

Mezi příznaky demence, které se časem zhoršují, mohou patřit:

  • problémy s pamětí,
  • opakované kladení stejných otázek,
  • potíže s hledáním nebo porozuměním slovům,
  • pocit zmatenosti v neznámém prostředím,
  • problémy s penězi a čísly,
  • úzkost a uzavřenost,
  • potíže s plánováním a prováděním úkolů,
  • změny nálady, osobnosti a chování,
  • poruchy spánku,
  • obsedantní tendence.

U všech typů demence dochází v důsledku poškození a odumírání mozkových buněk k určitému zmenšení mozku, přičemž toto zmenšení je zvláště výrazné u Alzheimerovy choroby a vaskulární demence.

Alzheimerova choroba je typ demence postihující paměť, myšlení a chování. Příznaky jsou nakonec natolik závažné, že člověku znemožňují plnění běžných každodenních úkolů. Je nejčastější příčinou demence – představuje 60–80 % případů demence. Alzheimerova choroba není běžnou součástí stárnutí. Je to progresivní onemocnění, při kterém se příznaky demence postupně zhoršují v průběhu několika let. V počátečních stadiích je ztráta paměti mírná, ale v pozdních stadiích Alzheimerovy choroby ztrácí jedinec schopnost vést konverzaci a reagovat na své okolí. Průměrně se člověk s Alzheimerovou chorobou dožívá dalších 4 až 8 let od stanovení diagnózy, ale v závislosti na dalších faktorech může žít až dalších 20 let.

Cukrovka a náhrady cukru: Čekankový sirup oceníte jako sladidlo i do moučníků

Čekanku (Cichorium intybus) znali už ve starém Egyptě. Používali ji k posílení procesu trávení a proti žaludečním potížím. Tato něžná rostlina se ...

Velikost lidského mozku se zvětšuje

Nový výzkum se zabýval účastníky Framinghamské kardiologické studie (FHS). Tato dlouhodobá studie sledovala 15 000 osob po dobu více než 75 let.

Z kohorty FHS mělo 3 226 osob dvě vyšetření magnetickou rezonancí, která byla vhodná pro tuto studii. Z nich bylo 1 706 (53 %) žen a 1 520 (47 %) mužů. U účastníků byly měřeny parametry, jako je intrakraniální objem, šedá hmota mozková, bílá hmota mozková, objem hipokampu atd.

Všichni účastníci se narodili mezi lety 1930 a 1970, přičemž medián dekády narození byl 50. léta 20. století. Lidé narození v sedmdesátých letech byli v průměru o 1,6 cm vyšší než lidé narození ve třicátých letech, takže vědci tuto skutečnost při porovnávání měření mozku zohlednili.

Lidé narození v 70. letech 20. století měli větší objem mozku než lidé narození ve 30. letech 20. století

Měli o 6,6 % větší intrakraniální objem, o 7,7 % více bílé hmoty mozkové, o 2,2 % více šedé hmoty mozkové, o 5,7 % větší objem hipokampu a o 14,9 % větší plochu mozkové kůry. Jediným ukazatelem, který se snížil, byla tloušťka mozkové kůry, která byla o 20,9 % nižší. Tyto rozdíly zůstaly významné, i když vědci upravili rozdíly ve výšce.

Zdá se, že dekáda, ve které se člověk narodí, ovlivňuje velikost mozku a potenciálně i jeho dlouhodobé zdraví,“ uvedl v tiskové zprávě doktor Charles DeCarli, hlavní autor studie, významný profesor neurologie a ředitel Výzkumného centra pro Alzheimerovu chorobu na Kalifornské univerzitě v Davisu. „Genetika hraje hlavní roli při určování velikosti mozku, ale naše zjištění naznačují, že roli mohou hrát i vnější vlivy – například zdravotní, sociální, kulturní a vzdělávací faktory,“ dodal.

Suché oko je častou komplikací cukrovky. Vliv má také oční mikrobiom

Mikrobiom se nachází v různých částech těla, včetně střev, kůže, úst, nosu, uší a očí. Výzkumníci ze Stephen F. Austin State University zjistili, ...

Větší velikost mozku může znamenat nižší riziko demence

Předchozí studie naznačují, že větší objem mozku chrání před patologickými následky demence. Jedinci s větším obvodem hlavy by podle závěrů výzkumu mohli vydržet větší míru poškození, než se u nich začnou projevovat kognitivní poruchy.

Tato „hypotéza mozkové rezervy“ naznačuje, že větší objem mozku s větším počtem neuronů a synaptických spojení by mohl poskytovat ochranu před poklesem kognitivních funkcí v důsledku atrofie mozku.

„Větší mozkové struktury, jaké jsme pozorovali v naší studii, mohou odrážet lepší vývoj mozku a jeho lepší zdraví. Větší struktura mozku představuje větší mozkovou rezervu a může tlumit účinky onemocnění mozku souvisejících s věkem, jako jsou Alzheimerova choroba a příbuzné demence, v pozdním věku.“ – Charles DeCarli, MD.

Kromě většího mozku ale může k udržení odolnosti vůči poklesu kognitivních funkcí a k demenci samozřejmě přispívat i celá řada dalších faktorů, včetně genetiky, životního prostředí, socioekonomického statusu, vzdělání a aktivního versus sedavého životního stylu.

Zdroj: medicalnewstoday.com, dále dle textu

915

Diskuze k článku