Onemocnění štítné žlázy a nedostatek jódu

Choroby štítné žlázy vyžadující léčbu nebo pravidelné sledování v ambulanci odborného lékaře-endokrinologa postihují asi 5% naší populace. Častěji bývají postiženy ženy, u žen středního a vyššího věku je to odhadem 10-15%.

Onemocnění štítné žlázy a nedostatek jódu

Štítná žláza je co do hmotnosti jednou z největších žláz s vnitřní sekrecí. Velikost štítné žlázy se liší v závislosti na věku a pohlaví. Jako struma neboli česky vole se označuje štítná žláza, která je hmatná nebo viditelná. Přesnější informace o velikosti štítné žlázy získá lékař na základě vyšetření ultrazvukem a porovnání vypočítaného objemu štítné žlázy s tabulkovými hodnotami platnými pro naši populaci. Zvětšení štítné žlázy mívá různé příčiny, nejčastěji to bývají nedostatek jódu, autoimunitní záněty nebo nádory.

Co umí štítná žláza?

 

Ve štítné žláze se tvoří hlavně prohormon tyroxin a v menší míře i vlastní účinný hormon trijodtyronin. Prohormon tyroxin se až na místě svého účinku, přímo v jednotlivých orgánech lidského těla, mění na vlastní účinný trijodtyronin nebo metabolicky neúčinný reverzní trijodtyronin. Tyto hormony regulují úroveň látkové přeměny v lidském těle a zajišťují hospodaření s energií. Pro tvorbu a účinnost hormonů štítné žlázy je zásadním prvkem jód, který je zabudován do jejich chemické struktury.

Nedostatek jódu

Celosvětově je mnoho oblastí ohroženo nedostatkem jódu v prostředí, střední Evropa patří mezi ně. U nás se sůl obohacuje o jód –jodiduje- již od roku 1947. Díky tomuto ve své době revolučnímu opatření se dnes Česká republika řadí k 19 evropským zemím, kde má většina obyvatel dostatečný příjem jódu. Zajímavé je, že jen v devíti evropských zemích používá více než 90 % domácností jodidovanou sůl a Česká republika patří k nim. Přesto se stále můžeme setkat s pacienty, kteří trpí jodovým deficitem. Jsou to zejména chronicky nemocní lidé, těhotné a kojící ženy, malé děti či pacienti s poruchami vstřebávání potravy.

Mají diabetici dostatek jódu?

Diabetici patří mezi skupiny obyvatel s vyšším výskytem onemocnění štítné žlázy z nedostatku jódu. K jodopenii dochází pravděpodobně v důsledku zvýšených ztrát močí u neuspokojivě kompenzovaných diabetiků a sníženého příjmu při dietních opatřeních, například neslaná dieta. Při nedostatku jódu se štítná žláza zvětšuje a uzlově přestavuje, aby udržela dostatečnou hladinu hormonů štítné žlázy v těle. Trvá-li deficit jódu delší dobu, klesne množství vytvářených hormonů, zejména prohormonu tyroxinu. Štítná žláza začne vytvářet přednostně trijódtyronin. Po čase dojde k poklesu funkce štítné žlázy – hypotyreóze.

Struma z nedostatku jódu je citlivá na větší zátěž anorganickým jódem, proto může být rizikové, například užívání amiodaronu (lék na srdeční arytmie) nebo podání kontrastní látky při zobrazovacích metodách, jenž může indukovat chorobné zvýšení funkce štítné žlázy – hypertyreóze. Nejvyšší tolerovatelný přísun jódu pro dospělé je podle EU 600 μg/den.
Vzniku strumy z nedostatku jódu lze zabránit podávání jódu nebo kombinace jódu a hormonů štítné žlázy ve formě tablet. Při trvalém neléčeném nedostatku hormonů štítné žlázy hrozí, výrazný pokles její funkce, který má odezvu ve všech tkáních a orgánech.

Jaký vliv má onemocnění štítné žlázy na kompenzaci diabetu?

Snížená funkce štítné žlázy vede k významnému kolísání glykémií a zhoršení kompenzace diabetu. Se sníženou funkcí štítné žlázy se setkáváme u 5–15 % u dětských a adolescentních diabetiků a u 24% dospělých diabetiků. Hypotyreóza má negativní dopad na metabolickou kompenzaci, je charakteristická urychlením kornatění tepen (aterosklerózy), která bývá spojena s vyšším výskytem komplikací cukrovky.
Zvýšená funkce štítné žlázy (hypertyreóza) zvyšuje frekvenci hypoglykémií, hladiny cukru v krvi jsou velmi labilní. Dochází ke snížení účinnosti inzulínu v důsledku poklesu přestupu krevního cukru do buněk a jejího dalšího zpracování (přímý vliv hormonů štítné žlázy).
Hypertyreóza značně zhoršuje kompenzaci diabetu, dochází k významnému vzestupu glykemií komplexními mechanismy, jako je zvýšená absorpce cukru ve střevě, urychlení vyprazdňování žaludku, snížená odpověď na inzulín a zvýšená produkce cukru v játrech. Navíc dochází k rozvoji významného odporu vůči účinkům inzulínu (inzulínové rezistence) v důsledku zvýšeného vylučování hormonů působících proti účinkům inzulínu.

 

Čím je deficit jódu nebezpečný?

Deficit jódu v těhotenství a v dětství bývá nejdůležitější příčinou poškození mozku vyvíjejícího se dítěte, kterému je možné předejít. Lidé žijící v oblastech se výskytem závažného deficitu jódu mohou mít IQ nižší ve srovnání s oblastmi, kde se deficit jódu nevyskytuje. Tento deficit má bezprostřední vliv intelekt obyvatel, na schopnost dětí učit se, na četnost výskytu mentálních poruch a zdraví žen.

Jak sestavit jídelníček, aby v něm jód nechyběl?

Doporučená denní dávka pro dospělé se pohybuje mezi 150 a 200 μg, liší se podle země a věku. Dostatečnost příjmu jódu se hodnotí podle jodurie, množství jódu vylučovaného močí. Zdrojem jódu jsou hlavně mořské ryby a jejich produkty a jodidovaná sůl. Mořské ryby nebo mořské plody je vhodné zařazovat do jídelníčku 2-3x týdně. U skupin obyvatel ohrožených nedostatkem, je doporučeno užívání jódu, například ve formě tablet jodidu či v roztoku.
V ČR se jodiduje sůl v množství 20–34 mg/kg soli ve formě jodidu nebo jodičnanu. Obsah jódu v rostlinných a živočišných potravinách závisí na obsahu jódu v půdě, který je v České republice malý. Proto je jód součástí krmných směsí ke krmení hospodářských zvířat. Mléko a vejce pak bývají dobrým zdrojem jódu. Část jódu se kuchyňskou úpravou ztrácí. Pozor v potravinářském průmyslu ne všichni výrobci používají jodidovanou sůl.

MUDr. Mgr. Sylvie Špitálníková, Ph.D.

Zobrazit diskuzi
Diskuze k článku

Komentujte

avatar
  Subscribe  
Upozornit na