Bylinná čajová směs: Při zažívacích potížích

K přípravě této čajové směsi budete potřebovat: 30g hořcového kořene, 30g zeměžlučové nati, 30g řebříčkové nati a 10g puškvorcového kořene. Všechny uvedené složky směsi dobře promíchejte. Jeden šálek čaje pak připravíte následujícím způsobem: ze směsi odeberte 1 polévkovou lžíci (asi 5 g), v nerezové nádobě ji přelijte 200ml vody, přiveďte k varu a 10 minut povařte. Po odstavení nechejte ještě 15 minut vyluhovat v přikryté nádobě a teprve potom sceďte do šálku. Užívejte 3 až 4 šálky denně, 1/2 hodiny před jídlem. Uvedné množství směsi vydrží při konzumaci 3 šálků denně přibližně na týden. Všechny složky (rostlinné drogy) pro přípravu čaje lze zakoupit v zaručené kvalitě ve specializovaných prodejnách.

Hořcový kořen

Radix gentianae

Poskytují jej různé druhy hořců, nejčastěji pak Hořec žlutý, který je mezi lidmi známý také jako postřelenec, trlič či žlutý hořepník. Je to vytrvalá bylina, vysoká 50–120 cm, která kvete v červnu až v srpnu žlutými květy. Válcovité kusy kořenů a oddenků různé délky (v průměru 1–4 cm) se vykopávají od srpna do jara. Očištěné se pak suší při
teplotě 45–60 °C a následně se rozmělní. Vzniklá droga má charakteristický pach a přetrvávající, intenzívně hořkou chuť, kterou působí obsahové látky – hořčiny. Používá se při zažívacích poruchách a pro povzbuzení organizmu při celkové rekonvalescenci po těžkých nemocech. Často se také přidává do různých likérů, vermutu a jiných alkoholických nápojů na podporu trávení, a to již odedávna.

Zeměžlučová nať

Herba centaurii

Získává se z rostliny Zeměžluč menší (lékařská, okolíkatá, hořká). Je to dvouletá, 10–40 cm vysoká bylina s přímou lodyhou. V České republice se vyskytuje roztroušeně téměř po celém území. Zeměžluč kvete od července do září převážně růžovými květy. Nať se sbírá hned na počátku kvetení – uřezává se asi 5 cm nad zemí. Rychle se suší, aby si zachovala původní barvu listů i květů. Obsahuje hlavně hořčinné glykosidy, které jsou příčinou hořké, až odporné chuti. Používá se při žaludečních obtížích, poruchách trávení, při nemocech žlučníku i žlučovodů. Ve středověku se věřilo, že přitahuje blesky, ale chrání před působením zlých kouzel.

Řebříčková nať

Herba millefolii

Rostlinnou drogou je sušená nať Řebříčku obecného, kterému se přezdívá husí jazýček, zaječí chléb, myší ocásek nebo krupička. Je to vytrvalá rostlina, asi půl metru vysoká. Kvete bohatými drobnými, růžovými nebo bílými kvítky od června do září. Sbírá se horní část natě nejlépe hned na začátku kvetení. Sušit se má rychle a šetrně na stinných a suchých místech – např. ve svazečcích. Obsahuje hlavně silice (chamazulen aj.), dále hořčiny a flavonoidy. V lidovém léčitelství je žebříček velmi hojně používán při problémech zažívacího traktu – je účinný proti nadýmání, křečím i nevolnosti. Jeho latinský název Achillea je podle literatury odvozen od trojského hrdiny Achilla,
jehož bojovníci hojně řebříček využívali k hojení válečných zranění, vředů apod.

Puškvorcový kořen

Radix calami

Jedná se o usušený kořen zbavený oddenků Puškvorce obecného, známého pod lidovými jmény tatrák, akorum, prsní kořen, nejedlík nebo šišvorec. Puškvorec je vytrvalá rostlina, vysoká asi 150 cm, zakončená žlutozelenou květní palicí. Kvete v červnu a červenci. Kořen se získává na podzim a na jaře. Suší se při teplototě do 35 ºC . Obsahuje hlavně silice, ale také hořčiny, pryskyřice a třísloviny. Jeho použití je široké – povzbuzuje chuť k jídlu, dodává čajům příjemnou vůni, mírní zažívací potíže a má i potopudný účinek. Připisoval se mu ochranný účinek proti očarování a jeho nošení prý zabraňovalo mrtvici.

RNDr. Věra Černá

606

Zdroj fotografie: Shutterstock, není-li uvedeno

Zdroj informací: archivní číslo časopisu DIAstyl, není-li uveden jiný