Znáte vzácnou komplikaci cukrovky zvanou “diabetický svalový infarkt”?

Znáte vzácnou komplikaci cukrovky zvanou “diabetický svalový infarkt”?
K diabetickému svalovému infarktu dle vědců dochází nejčastěji na přední straně stehna Zdroj: Shutterstock

Jednou z poměrně neprobádaných a vzácných komplikací cukrovky je tzv. diabetický svalový infarkt. Možná teď tápete, co si pod tímto termínem představit. Laicky řečeno se jedná o nekrózu (odumření) kosterního svalstva, ke které dochází spontánně vlivem nedokysličení. Jaké typy diabetiků může postihnout nejčastěji? A jak se projevuje? Studie napoví víc...

Z obecného hlediska lze zařadit diabetický svalový infarkt do celé řady mikro nebo makrovaskulárních komplikací diabetu, mezi které častěji patří retinopatie, nefropatie nebo například neuropatie. Tyto zdravotní obtíže se zpravidla pojí s nedostatečnou kompenzací cukrovky.

Kdo je diabetickým svalovým infarktem ohrožen?

I přesto, že je zaznamenáno celosvětově jen velmi málo případů rozvinutého diabetického svalového infarktu (DMI – Diabetic muscle infarction), lze říct, že postihuje jak lidi s cukrovkou I. typu, tak i ty s II. typem. Nejvíce ohroženi vznikem DMI jsou ti diabetici, kteří mají rozkolísanou glykémii a v anamnéze přidružené zdravotní obtíže typu neuropatie, retinopatie nebo nefropatie. Poprvé byla tato komplikace pozorována v roce 1965 dvěma lékaři, tj. L. Angervallem a B. Stenerem.

Jak se diabetický svalový infarkt projevuje a diagnostikuje?

DMI neboli diabetický svalový infarkt se typicky projeví atraumatickou bolestí (nezávislou na úraze) dolní končetiny, která je lokalizovaná nejčastěji do svalových partií stehna nebo lýtka. Mezi další příznaky pak patří i zvýšená citlivost místa postižení a otok. Horečka se většinou u pacienta nevyskytuje. První volbou lékařů s ohledem na diagnostiku DMI bývá magnetická rezonance, díky které je možné odhalit nejen nekrózu svalu, ale také jeho případné krvácení. Lékaři by také měli přistoupit ke komplexnímu hodnocení anamnézy diabetika, laboratorním metodám (odběru krve) a vyloučení hluboké žilní trombózy pomocí sonografického vyšetření.

Dobrá kompenzace diabetu může přidat roky života! Co tvrdí vědci o jeho délce?

Pojďme si nastínit jednu britskou studii, která zodpoví velmi zajímavé otázky ohledně délky života u diabetiků. O kolik let může být krácen život ...

Studie z roku 2015 přináší komplexnější pohled na vzácnou komplikaci diabetu

Skupina amerických vědců se v roce 2014 pustila do shromažďování dostupných dat týkajících se diabetického svalového infarktu. Ke svému bádání použili veřejně dostupné kazuistiky (podrobný popis průběhu nemoci u jednotlivce) na internetu, které se týkaly celkem 126 lidí. Výskyt komplikace DMI hodnotili na základě těchto parametrů: věk, pohlaví, lokalizace postižení, trauma v anamnéze, typ a doba trvání diabetu, hodnota glykovaného hemoglobinu, nebo přítomnost jiných komplikací. A jaké byly závěry?

  • Průměrný věk diabetiků I. typu, kteří prodělali diabetický svalový infarkt, byl 35,9 let, zatímco věkový průměr diabetiků II. typu s DMI pak byl 52, 2 let.
  • Průměrná doba trvání diabetu I. typu u sledovaných pacientů s DMI byla 18,9 let. U diabetiků II. typu to bylo 11 let.
  • Nejčastější mikrovaskulární komplikací pozorovanou v anamnéze současně s diabetickým svalovým infarktem byla nefropatie (až v 75 % případů).
  • Ze 126 sledovaných diabetiků prodělalo DMI 68 žen (54 %).
  • Až 79 lidí ze všech sledovaných kazuistik hlásilo lékaři bolest a otok stehna.
  • Diabetický svalový infarkt postihnul u pacientů dle dat nejčastěji přední část stehna. Na druhém místě se pak objevovalo lýtko a na třetím zadní část stehna.

Léčba diabetického svalového infarktu

Pokud pacient prodělá DMI, existuje poměrně velké riziko recidivy komplikace (jejího opakování se). Proto je léčba cílena nejen na co největší zkrácení doby zotavení, ale i na minimalizaci rizika oné recidivy. Klasicky se indikují běžná analgetika nebo nesteroidní antirevmatika a antikoagulační léčiva (proti srážlivosti krve) – např. kyselina acetylsalicylová.

Výsledky výše zmíněné studie také naznačují, že je třeba vyhnout se fyzioterapii (alespoň v akutní fázi), stejně jako invazivním postupům v rámci léčby diabetického svalového infarktu, a to kvůli potenciálnímu prodloužení doby rekonvalescence.

Zdroje: Prolekare.cz, Uptodate.com, Ncbi.nlm.nih.gov, Link.springer.com

3529

Diskuze k článku