Zemřela Helen Murray Free – žena, která vynalezla testovací proužky pro diabetiky

Zemřela Helen Murray Free – žena, která vynalezla testovací proužky pro diabetiky

Známá vědkyně Helen Murray Free společně se svým manželem vynalezla tzv. „dip-and-read“ test (pozn. „namoč a čti“). Jednalo se o papírový proužek, který obrovským způsobem zjednodušil selfmonitoring diabetu a stal se předchůdcem domácího měření glykemie. Helen Murray Free zemřela v sobotu 1. května ve zdravotnickém zařízení v Elkhartu v americké Indianě ve věku 98 let.

Helen Murray Free tak odstartovala revoluci v diagnostice a selfmonitoringu diabetu, když společně se svým manželem vyvinula tzv. „dip-and-read“ test na diabetes, neboli papírový proužek, který pouhým namočením do moči dokázal odhalit přítomnost glukózy. Předtím než manželé Murrayovi vynalezli v roce 1956 zmíněný test, přidávali laboranti do moči chemikálie a následně směs zahřívali na Bunsenově kahanu. Tento způsob testování však nebyl vyhovující, jelikož výsledky testu byly nepřesné.

Ve spolupráci se svým manželem, rovněž chemikem, našla Helen Free způsob, jak impregnovat proužky filtračního papíru chemickými látkami, které se v případě přítomnosti glukózy zbarvily do modra. Díky tomuto testu byli lékaři schopni snáze diagnostikovat diabetes. Tento test zároveň otevřel cestu domácímu testování, díky kterým si pacienti mohli sami hlídat glykemii.

V současnosti používají pacienti s diabetem k měření hladiny glykemie glukometry či senzory, avšak „dip-and-read“ testy jsou dodnes hojně používány v laboratořích po celém světě.

Úspěšný manželský tým

Helen Murray se narodila 20. února 1923 v americkém Pittsburghu Jamesi a Daisy (Piper) Murrayovým. Její otec byl obchodní cestující uhelné společnosti a její matka zemřela na chřipku, když bylo Helen šest let.

V roce 1941 nastoupila na College of Wooster v Ohiu, kde začala studovat angličtinu a latinu a měla v plánu stát se učitelkou. Nakonec však změnila svůj obor studia na chemii. Druhá světová válka totiž vytvořila nové pracovní příležitost pro ženy v oboru, který byl do té doby výhradně mužskou záležitostí. „Myslím, že to bylo to nejlepší, co se mohlo stát, protože jinak bych určitě ve svém životě nedosáhla věcí, kterých jsem dosáhla,“ uvedla Helen Free pro pamětní brožuru Americké chemické společnosti (American Chemical Society) v roce 2010.

V roce 1944 úspěšně dokončila bakalářské studium a začala pracovat pro Miles Laboratories v Elkhartu – napřed v oddělení kontroly kvality a poté v oddělení biochemie, které pracovalo na vývoji diagnostických testů. Vedoucím tohoto oddělení byl její budoucí manžel Alfred Free, za něhož se provdala v roce 1947.

On měl nápady, ona byla ta laboratorní technička, „která z něj mohla tahat rozumy 24 hodin denně,“ zavzpomínala Helen Free v roce 2011. Společně se rozhodli vyvinout lepší a vhodnější test, který by snáze odhalil přítomnost glukózy v moči, „aby už nikdo nemusel vymývat zkumavky a ztrácet čas s kapátky,“ uvedla. Když její manžel navrhl chemicky ošetřené papírové proužky „byl to nápad za všechny peníze – všechno do sebe najednou zapadlo,“ dodala Helen Free.

Měli před sebou dvě výzvy. Za prvé museli test vylepšit tak, aby detekoval pouze glukózu, monosacharid, který se vyskytuje v moči lidí s diabetem. Za druhé, chemické látky, které bylo potřeba použít, jsou přirozeně nestabilní, takže museli najít způsob, jak zabránit tomu, aby tyto chemikálie reagovaly na světlo, teplotu a vzduch.

První problém vyřešila dvojice vědců jednoduše – použitím v té době nedávno vyvinutého enzymu, který reaguje pouze s glukózou. Použité chemické látky pak zkoušeli stabilizovat pomocí bramborového škrobu, laku, práškové sádry a vaječných bílků, než se nakonec rozhodli pro želatinu, která se zdála nejúčinnější.

Prezidentka Americké chemické společnosti

Helen Murray Free

Helen M. Free, Miles Laboratories, received the 2009 National Medal of Technology and Innovation medal from President Obama on November 17, 2010. Photo by Ryan K. Morris Photography

Helen Free napsala společně s manželem dvě knihy na téma rozboru moči. Později začala opět studovat a v roce 1978, ve věku 55 let, získala magisterský titul v oboru management klinické laboratoře na Central Michigan University. Vlastnila několik patentů a publikovala více než 200 vědeckých prací.

Ve firmě Miles Laboratories se postupně vypracovala na ředitelku klinické laboratoře na vývoj činidel a později se stala ředitelkou marketingových služeb v oddělení výzkumu. V době, kdy se rozhodla jít do důchodu, v roce 1892, už byla vlastníkem firmy společnost Bayer. V roce 1993 byla Helen Free zvolena prezidentkou Americké chemické společnosti. V roce 2009 jí prezident Barack Obama udělil Národní medaili za technologii a inovaci a v roce 2011 byla uvedena do Národní ženské síně slávy v Seneca Falls ve státě New York za vývoj „dip-and-read“ testu.

Její manžel Alfred Free zemřel v roce 2000. Helen Free po sobě zanechala tři syny, Erica, Kurta a Jakea a tři dcery, Bonnie Grisz, Ninu Lovejoy a Penny Moloney, nevlastního syna Charlese, dvě nevlastní dcery, Barbaru Free a Jane Linderman, 17 vnoučat a devět pravnoučat.

Rozšíření diagnostických testů

Po  glukózovém testu „dip-and-read“ představila firma Miles Laboratories ještě velké množství dalších testů na detekci proteinů, krevních a dalších indikátorů metabolických onemocnění a onemocnění jater a ledvin. „Po hlavě se pustili do diagnostiky a může za to Al. On byl tím, kdo vždycky nejvíc prosazoval diagnostiku,“ uvedla Helen Free pro výše zmíněnou pamětní brožuru Americké chemické společnosti.

Nebyla to ovšem vždy procházka růžovou zahradou. Několik let po uvedení „dip-and-read“ testů přeložila společnost Miles Laboratories Helen Free na jiné oddělení a odůvodnila to snahou zabránit zvýhodňování příbuzných v pracovním prostředí. O dva roky později však byla Helen novým vedením přeložena zpět na oddělení jejího manžela. „Uvědomili si, že rozdělení takového týmu narušilo produktivitu laboratoře,“ dodala Helen Free.

Zdroj: www.nytimes.com

270

Zdroj fotografie: Shutterstock, není-li uvedeno

Zdroj informací: archivní číslo časopisu DIAstyl, není-li uveden jiný

Diskuze k článku