Základní oční problémy u diabetiků

Diabetes je porucha metabolismu postihující celý organismus oči nevyjímaje. Některá oční onemocnění se u diabetiků vyskytují častěji než u nediabetiků, jiná jsou typická právě pro diabetiky.

Základní oční problémy u diabetiků

Ječné zrno a další postižení očních víček

Oční víčka obsahují různě velké žlázky, jejichž vývody vyúsťují na okrajích víček. Při poruše odtoku produktu žlázky (např. mazu) dochází k jeho hromadění, popř. i zanícení a dle typu zasažené žlázky hovoříme o ječném nebo vlčím zrnu. Léčba spočívá v aplikaci masti obsahující antibiotikum a protizánětlivou látku. Není-li tato léčba dostatečně účinná, přistupujeme k operačnímu uvolnění obsahu žlázky z kožní nebo spojivkové strany víčka podle

 

místa maximálního postižení.

Mezi nezánětlivá onemocnění víček patří xantelasmata – žluté na povrch vystupující ploché okrsky kůže obsahující tuk. Pokud obtěžují či představují kosmetický problém, odstraňujeme je laserem nebo vytnutím změněné kůže skalpelem.

Snížená citlivost rohovky

Pří snížené citlivosti rohovky nemusejí diabetici vnímat příznaky suchého oka (řezání, pocit písku v očích nebo pocit cizího tělíska) a v tomto případě by měli při léčbě suchého oka aplikovat umělé slzy ve frekvenci určené lékařem, i když nemají žádné potíže. Je více než sto různých druhů umělých slz. Při dlouhodobé aplikaci doporučujeme umělé slzy v kapkách bez konzervačních látek, které jsou šetrnější k očnímu povrchu. Jestliže umělé slzy v kapkách nestačí, pak k léčbě přidáváme umělé slzy v gelu.

Poškození povrchu rohovky

U diabetiků se častěji vyskytuje opakující se poškození povrchu rohovky, které se může zanítit a vést ke vzniku rohovkového vředu. Mezi diabetiky jsou pro vznik vředu nejrizikovější skupinou nositelé kontaktních čoček. Jeho léčba závisí na závažnosti stavu od pouhého ambulantního kapání antibiotických kapek do oka až po komplexní léčbu včetně podání antibiotik do žíly za hospitalizace na lůžkovém očním oddělení.

Postižení očních cév a zelený zákal

Vzhledem k poruše nervového systému se u diabetiků obtížněji dosahuje rozšíření zornice kapkami, tzv. rozkapání, jež je nezbytné pro precizní vyšetření struktur za duhovkou: čočky, sklivce a zejména sítnice. Při pokročilém postižení oka diabetem můžeme na duhovce pozorovat nekvalitní novotvořené cévy jako důsledek špatného prokrvení oka a jeho následné nevhodné reakce. Tyto cévy mohou být zdrojem krvácení do přední oční komory (mezi rohovku a duhovku) a také se podílet na vzniku agresivního, obtížně léčitelného druhotného zeleného zákalu.

 

Šedý zákal

Neboli zkalení čočky pozorujeme častěji u diabetiků. Léčba spočívá v operačním odstranění zkalené nitrooční čočky ultrazvukem a vložení umělé nitrooční čočky do pouzdra čočky původní. Kolísání hladiny cukru v krvi ovlivňuje optické vlastnosti čočky a způsobuje posun v dioptriích dle individuálního stavu oka ve smyslu nárůstu záporných či kladných dioptrií, což diabetik s dekompenzovanou nemocí vnímá jako kolísání kvality vidění. Diabetici mohou mít také sníženou schopnost akomodace (zaostřování na blízko), a proto potřebují časněji brýle na čtení.

Diabetická retinopatie

Ze všech očních chorob je u diabetiků nejvážnější onemocnění sítnice – diabetická retinopatie a žluté skvrny (místo nejostřejšího vidění), která nám umožňuje čtení a ostré vidění do dálky.

Každý diabetik by měl pravidelně absolvovat oční vyšetření minimálně 1x ročně. Je-li sítnice diabetem již postižena, pak se interval mezi kontrolami zkracuje dle stupně diabetické retinopatie na 3-6 měsíců. Při závažném nálezu frekvenci kontrol ještě zvyšujeme.

Léčba renopatie

Základem léčby diabetické retinopatie je ošetření sítnice laserem. Nověji aplikujeme injekce látky do sklivce, jež potlačí otok žluté skvrny nebo tvorbu novotvořených nekvalitních cév. Nejsme-li ani při kombinaci metod úspěšní, přistupujeme k operaci (pars plana vitrektomie), při níž vstoupíme do oka bílou oční stěnou (slepou částí sítnice, cca 4mm od okraje rohovky), odsajeme z oka sklivec (hmota vyplňující prostor mezi čočkou a sítnicí), případné krvácení a ošetříme diabetem změněnou sítnici, často včetně doplnění laserových stop.

 

U méně závažných nálezů je oko po operaci napuštěno pouze vodným roztokem. Je-li to pro oko prospěšné, pak do něj na konci operace aplikujeme vzduch nebo expanzní plyn. U nejzávažnějších stavů vyplňujeme sklivcovou dutinu silikonovým olejem. Vzduch se z oka vstřebá spontánně v řádu dnů, plyn pak do 6 týdnů. Silikonový olej se v oku ponechává dle nálezu několik měsíců. V komplikovaných případech je olejová tamponáda trvalá.

Světelná oční maska

Slibnou novou metodou léčby diabetické retinopatie a otoku žluté skvrny se zdá být světelná oční maska bránící během spánku spotřebovávání kyslíku v sítnici jejími okrajovými části, a tím zajišťuje dostatek kyslíku pro zrak nezbytné centrální části sítnice. Stále však nejsou uzavřeny studie, jež by potvrdily přínos této masky, a proto zatím není hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění.

Neovaskulární glaukom

Obávanou komplikací nedokrvení sítnice způsobeného diabetem je neovaskulární glaukom (nejagresivnější, obtížně léčitelná forma druhotného zeleného zákalu), jenž není na rozdíl od běžného zeleného zákalu (onemocnění zrakového nervu) zpravidla zvládnutelný kapáním kapek do očí, ale často bývá nutné i užívání tablet na snížení nitroočního tlaku, popř. i operace zeleného zákalu. Zásadní význam má ovšem snížení nedokrvení oka laserovým ošetřením sítnice.

Obrna hlavových nervů

Dalším následkem postižení nervového systému bývá obrna některého z hlavových nervů, čímž dojde k poruše hybnosti očí a mnohdy také dvojitému vidění. Stav se může v řádu měsíců samovolně upravit. Pokud by k tomu nedošlo, je možné operační řešení.

MUDr. Petr Mlčák

Diskuze k článku

Komentujte

Buďte první kdo bude komentovat!

Upozornit na
avatar