Základní neodkladná resuscitace dětí

Každý se do té situace může dostat. Každý může najednou stát u dítěte, které právě nečekaně umírá. Určitě budete chtít pomoci. Umíte to? Udělejte to, co nejlépe umíte. Udělejte něco! Nebojte se, že něco neuděláte dobře. V případě záchrany života neváhejte ani na okamžik. Nejhorší je, když neuděláte vůbec nic!

Základní neodkladná resuscitace dětí

Provést základní neodkladnou resuscitaci (ZNR) jsou povinni všichni občané. Okamžitá laická ZNR zvyšuje naději na přežití až třikrát. Naopak, každá minuta bez ZNR naději na přežití snižuje o 15 procent. I vaše laická ZNR může být úspěšná. Naopak její neposkytnutí je trestné.

Dítě je v bezvědomí. Co uděláte?

Nejdříve se ujistěte, že okolí postiženého je bezpečné (např. je mimo silnici nebo nebezpečí ohně).

Ihned zjistěte, zda reaguje. Například pohněte opatrně jeho ramenem a hlasitě se zeptejte: „Jsi v pořádku?“ Pokud postižený reaguje slovní odpovědí nebo pohybem, ponechte ho v poloze, v jaké jste ho nalezli, ale jen když je okolí bezpečné. Pokud je dítě při vědomí, udržujte s ním trvale kontakt. Jeho schopnost komunikace vás informuje o dobré průchodnosti dýchacích cest, dostatečném dýchání a prokrvení mozku.

Pokud postižené dítě nereaguje, otočte ho na záda.

Otevřete jeho dýchací cesty tak, že položíte jednu ruku na čelo a lehce mu zakloníte hlavu a konečky prstů druhé ruky uchopíte současně bradu a zvednete ji. Dýchá normálně? Vidíte, slyšíte a cítíte jeho dech? Zvedá se dostatečně hrudník? Cítíte jeho dech na své tváři? Dech zhodnoťte do 10 vteřin!

Je-li normální dýchání zachováno, uložte dítě do zotavovací polohy. Je to poloha na boku, která zajišťuje stabilitu těla a hlavy, umožňuje volné dýchání a brání vdechnutí zvratků. V poloze na boku je horní noha pokrčena v kyčli a v koleni, hlava leží na lokti pokrčené horní ruky se zajištěným záklonem hlavy a spodní ruka míří dopředu. Pamatujte, že lapavé dýchání může přetrvávat i několik minut po zástavě srdce a nezaměňte ho s normálním dýcháním. Máte-li pochybnosti, zda postižený dýchá normálně, jednejte tak, jako když normálně nedýchá.

Pokud nedýchá, aplikujte 5 umělých vdechů – dítěti z plic do plic ústy, kojenci z plic do plic ústy a nosem. Vdech trvá jednu vteřinu, poměr vdech : výdech je 1 : 1, dechový objem umělých vdechů je u dospělých jen objem běžného vašeho vdechu (500 ml) a u dětí méně, přibližně 7 ml na 1 kg hmotnosti těla. Větší objemy by mohly vést k nepřiměřenému nafukování žaludku s následným zvracením.

Pokud stále nereaguje, provádějte komprese hrudníku přibližně do hloubky 1/3 jeho předozadní velikosti. U kojenců provádějte komprese dvěma prsty, u dětí starších jednoho roku pomocí jedné nebo obou rukou zápěstní hranou dlaně přiložené do středu hrudní kosti. Ohněte ruce (přiložené a sepnuté na sobě) v zápěstním kloubu vzad a obě paže v lokti natáhněte. Tlak kompresí je vyvoláván váhou těla, přiložené ruce neztrácejí kontakt s hrudníkem postiženého. Vykonávejte komprese frekvencí 100 za minutu, poměr komprese a uvolnění hrudníku je 1 : 1. Poměr kompresí k umělým dechům je 30 : 2. Pokud resuscitují dva zachránci, je poměr kompresí k vdechům u dětí 15 : 2. Při kompresích leží postižený na tvrdé podložce. Provádějte resuscitaci přibližně 1 minutu a poté vyhledejte pomoc nejbližších dostupných dalších pomocníků a zavolejte zdravotní záchrannou službu (155) a hned se vraťte. Tento postup se liší u dětí od postupu u dospělých. Je tomu tak proto, že u dětí je většina (asi 85 %) příčin zástav srdeční činnosti sekundárních, tj. mimo srdce, nejčastěji v dýchání nebo úrazy. V zastaveném srdci již není elektrická ani mechanická činnost (tzv. asystolie). Krev neproudí. To nastává nejčastěji následkem dušení. Je tedy určitá naděje, že zachránce zasáhne účinně již uvolněním dýchacích cest a umělými vdechy. Naproti tomu u dospělých je většina zástav srdce primárně srdeční příčiny (například infarkt), která vyvolá fibrilaci srdce. Při fibrilaci je elektrická i mechanická (stahy komor a síní) činnost srdce zcela chaotická a neúplná. Srdce jako pumpa nefunguje, krev se nepřečerpává a neproudí. Oběh krve je zastaven. Při resuscitaci dospělých proto komprese hrudníku (náhrada srdeční činnosti) předcházejí umělé vdechy a hlavně je třeba co nejdříve provést defibrilaci. To je vyvolání normální činnosti srdce pomocí elektrického výboje defibrilátoru. Automatický defibrilátor mají ve výbavě sanitní vozy rychlé záchranné pomoci a jsou k dispozici tam, kde se hromadí hodně lidí (letiště, velká letadla, obchodní domy apod.). Po zapnutí přístroje postupujete přesně podle návodu, který vám přístroj sám dává, krok za krokem. Je důležité, aby výboj byl podán nejpozději do 5 minut po vzniku zástavy oběhu. Když je třeba, tak i u dětí.

Pokud je postižený v bezvědomí (nereaguje) a nedýchá, v praxi již toto považujte za zástavu srdeční činnosti. Dříve bylo doporučováno zjišťovat zástavu oběhu hmatáním pulzu na velkých tepnách, u dětí nad rok věku na krční tepně (krkavici), u kojenců na pažní tepně. Dnes pro určení zástavy srdeční hmatání pulzu provádět nemusíme. Kontrola tepu na velkých tepnách je nespolehlivá a zdržuje.

Stejný postup jako u dětí užívá osamělý zachránce (5 úvodních vdechů a 1 minuta kardiopulmonální resuscitace) při resuscitaci tonoucích. Při tonutí je totiž srdeční zástava rovněž způsobena dušením. Při neúspěchu pak zachránce odchází pro pomoc a rychle se vrací zpět pokračovat v resuscitaci.

32607412 – heart monitor screen

Jak dlouho resuscitovat?

V resuscitaci pokračujte, dokud nezačne postižený sám dýchat, dokud nepřijde kvalifikovaná pomoc nebo nejste již zcela vyčerpáni.

Dejte pozor na záklon hlavy při podezření na úraz krční páteře. Při poranění páteře můžete záklonem hlavy poškodit míchu a způsobit trvalé ochrnutí celého těla nebo okamžitou smrt! Podezření na poranění páteře je u mnohotných úrazů, poranění nad úrovní klíční kosti, dopravních nehod, pádů z výšky a skoků do vody. Při podezření na úraz krční páteře musí pomáhající osoba stále udržovat hlavu a šíji postiženého v neutrální poloze.

   Obstrukce (ucpání) dýchacích cest cizím tělesem

je u dětí častá příhoda. Jíst v klidu! Nežvýkat při sportu nebo v autě! Nedávat buráky malým dětem! Těmito zásadami j třeba se držet. Nejčastěji je ucpání dýchacích cest spojeno s jídlem a bývají u toho svědci. Proto je možný časný zachraňující zásah ještě ve fázi, kdy je postižený při vědomí. Pokud pomoc nepřijde rychle a není správná, končí stav až v jednom procentu případů smrtelně.

U mírné obstrukce dýchacích cest může postižený dýchat a mluvit. Na otázku: „Dusíš se?“ odpoví ano. Vyzvěte jej k opakovanému kašli.

U těžké obstrukce není schopen hovořit ani dýchat a rychle upadá do bezvědomí. Kašel je zde neúčinný. Cílem je co nejrychleji pomocí zbytku vzduchu v dýchacích cestách a plicích cizí těleso z dýchacích cest vyrazit ven ústy. Okamžitě ho udeřte pětkrát zápěstní hranou dlaně do zad mezi lopatky. Jednou rukou podpírejte hrudník, nakloňte postiženého dopředu, aby těleso, které obstrukci způsobilo, bylo vykašláno a nezapadlo zpět do dýchacích cest. Jestliže pět úderů mezi lopatky nevede k úspěchu a postižený ještě sedí nebo stojí, použijte Heimlichův manévr. Postavte se rychle za postiženého, přiložte obě ruce na horní část břicha, nakloňte postiženého vpřed (aby těleso znovu nevdechl), sevřete ruku v pěst a dejte ji mezi pupek a dolní konec hrudní kosti. Tuto ruku uchopte druhou svou rukou a prudce udeřte dovnitř a nahoru. Manévr opakujte až pětkrát. Jestliže obstrukce trvá, postup pěti úderů do zad a popsaného manévru opakujte. Břišní úder může způsobit vážná vnitřní zranění (ale může zachránit život!). Proto všichni postižení, u kterých byl břišní úder použit, by měli být vyšetřeni lékařem. Když postižený upadne do bezvědomí, položte ho opatrně na zem, ihned volejte rychlou zdravotnickou pomoc a zahajte ZNR. Tuhý materiál z dýchacích cest neodstraňujte, pokud není vidět. Když ho nevidíte, hrozí, že ho posunete do dýchacích cest ještě hlouběji. Kojence dusícího se vdechnutou potravou okamžitě položte obličejem dolů na jedno své předloktí šikmo hlavou dolů a druhou rukou ho udeřte pětkrát mezi lopatky.

Nikomu nepřeji, aby popsané situace musel kdy řešit. Pokud se vám to ale přece stane, věřte si a jednejte s rozhodností. Pomozte! Cvičte to ve své mysli. Co uděláte, když právě teď…? Důvěřujte svému postupu, a budete úspěšní.

 

MUDr. Jaroslav Škvor, CSc.

Zobrazit diskuzi
Diskuze k článku

Komentujte

avatar
  Subscribe  
Upozornit na