Zahraniční filmy, které se snaží přiblížit problematiku diabetu. Lze v nich hledat pouze fikci nebo i fakta?

Téma diabetu zdaleka neuniklo ani tvůrcům zahraničních filmů. Některé z nich by se daly nazvat dokonce i „hollywoodskými trháky“, jako například Ocelové magnolie v titulní roli s „diabetičkou“ Julií Roberts. Jenže kdejaký scénář leckdy nejde ruku v ruce s každodenní realitou, kterou prožívá člověk s cukrovkou. Je filmové zpracování slučitelné s fakty? To nám objasní odborník Sigve Tonstad z University Medical Center v Kalifornii.

Zahraniční filmy, které se snaží přiblížit problematiku diabetu. Lze v nich hledat pouze fikci nebo i fakta?
Zdroj: Shutterstock

Málokdo ví, že představitelka diabetičky Shelby ve filmu Ocelové magnolie – Julia Roberts prodělala před začátkem natáčení meningitidu a musela být dokonce hospitalizovaná.

Nejčastěji se v hledáčku zahraničních režisérů nachází diabetes I. typu, tedy onemocnění, při kterém je nutná celoživotní léčba inzulínem. Ve filmové roli diabetika závislého na aplikaci inzulínu se ocitlo kromě již zmíněné Julie Roberts i mnoho dalších známých hvězd, mezi které můžeme zařadit například i sympatickou Katie Holmes.

„Diabetička“ Julie Roberts a její hypoglykémie ve filmu Ocelové magnolie

V roce 1989 natočil režisér Herbert Ross velmi populární film s názvem Ocelové magnolie. Objevují se v něm věhlasná jména světových osobností, jako třeba Dolly Parton nebo Sally Field, která zahrála velmi autenticky utlačovanou manželku a matku v cizí zemi (snímek Bez dcerky neodejdu). Jednou z hlavních postav je však Julia Roberts, která ztvárňuje diabetičku I. typu, Shelby. Diváci mohou u této filmové postavy sledovat v jedné scéně i projevy hypoglykémie. Shelby alias Julia se začne nebývale potit zrovna ve chvíli, kdy jí upravují v kosmetickém salonu účes před svatbou. K příznakům nízké hladiny cukru se pak přidává kromě jiného také zmatenost a podrážděnost.

Profesor Sigve Tonstad scénu s hypoglykémií nerozporuje vzhledem ke skutečnosti. Mnozí diabetici se totiž potýkají při nízké hladině cukru v krvi s nadměrným pocením, malátností, zmateností a případně i agresivním chováním či podrážděností. Úskalím však může být to, že často se opakující hypoglykémie nemusí postupem času provázet žádné příznaky, což je život ohrožující.

Inzulínové pero dnes pozná v podstatě každý. Nikdo tedy diabetiky zpravidla nepodezírá z užívání nelegálních drog, tak jak tomu bylo ve scénáři filmu Ženy v balíku. | zdroj: Shutterstock

Drogy nebo inzulín? Katie Holmes prožívá ve filmu Ženy v balíku trapnou chvíli

Snímek Ženy v balíku z roku 2008 natočila scénáristka a režisérka Callie Khouri. Hlavními postavami jsou tři dámy, a to Bridget (Diane Keaton), Nina (Queen Latifah) a Jackie (Katie Holmes). Právě Jackie alias Katie představuje diabetičku, která je nucena užívat inzulín. Ve filmu je její postava vystavena velmi nepříjemné situaci zrovna v momentu, kdy z její tašky omylem vypadne inzulínové pero. Okolí se následně domnívá, že jde o nelegální drogy.

Nezřídka kdy se stává, že zejména děti a dospívající se cítí ve společnosti nekomfortně nebo dokonce trapně, pokud si musí aplikovat inzulín. Ovšem profesor Tonstad podotýká, že v reálném světě diabetici užívající inzulín nebývají vystavováni stejným situacím, které prožívala postava Jackie ve filmu. Většina společnosti je totiž dostatečně edukována o potřebě inzulínového pera při DM I. typu. A pokud diabetik cestuje, mívá u sebe potvrzení o své nemoci.

„Úkryt“, který chrání Jodie Foster a její dceru před zločinci, nikoliv však před hyperglykémií

Velmi napínavý scénář pak nabízí film Úkryt, který režíroval David Fincher (2002). V něm hlavní roli ztvárnila skvělá Jodie Foster jakožto Meg. Ve filmovém snímku se s cukrovkou léčí její dvanáctiletá dcerka Sarah, kterou hraje poměrně známá Kristen Stewart. Právě o její život je nucena matka Meg bojovat. Do jejich domu se totiž dostanou lupiči, před kterými se ukryjí v domněle bezpečné místnosti. Drama však nastává v momentu, kdy si hlavní aktérka uvědomí, že v úkrytu nemá pro Sarah tolik potřebný inzulín.

Faktem zůstává, že diabetes I. typu lze zvládat pouze dodržováním režimových opatření, tj. nejen diabetickou dietou, měřením glykémie, ale i pravidelnou aplikací inzulínu. Profesor Tonstad, ale i jiní světoví odborníci by jistě posoudili scénář filmu Úkryt jako dost realistický, tedy alespoň co se týká nebezpečí z prodlení dodávky inzulínu do těla. Nastat tak může velmi snadno hyperglykémie, jejíž vážnými komplikacemi bývá ketoacidóza nebo dokonce diabetické kóma.

Autor: Bc. Iveta Reinisch, foto: Shutterstock

Zdroj: Everydayhealth.com, Fdb.cz (Filmová databáze), Beyondtype1.org