Zahrádkářská sezóna začíná už teď. Víte, co zasít?

Jste-li zahrádkář, možná se již netrpělivě díváte do kalendáře a počítáte, kdy začít s výsevem svých oblíbených druhů zeleniny. Správné načasování velkou měrou ovlivňuje výsledek. Jestliže nemáte tolik pěstitelských zkušeností a harmonogram výsevu uložený v hlavě, pomohou informační údaje na sáčcích s osivem nebo následující přehled. Mějte ale na paměti, že svoji roli hraje také zeměpisná poloha a nadmořská výška dané lokality!

Na kompotech si mohou pochutnat i diabetici. Na klasické zavařování posledních desetiletí však rovnou zapomeňte

Pokud jste byli v létě pilní a zavařovali ovoce, přijdou v zimním období domácí kompoty určitě k chuti. Plody ze zahrádky za domem jsou pro naše ...

Vegetační doba určuje správný čas výsadby

Vegetační doba je čas, který uplyne od výsevu až do sklizně. Během této doby se ze semínek stanou sazeničky, ty vyrostou a následně na nich dozrají plody. Některé rostliny potřebují pro svůj růst více času, jiné mají vegetační dobu kratší. Vhodnou kombinací různých druhů plodin a s trochou plánování můžeme využít záhon na maximum. Pokud je vegetační doba plodin kratší, je možné stihnout výsev vícekrát a dopřát si více sklizní.

Únor: Připravme si osevní plán

Někdo může namítat, že únor je zimní měsíc a na vysévání semínek je tedy příliš brzy. Není tomu tak, je třeba brát v úvahu, že vegetační doba může být u některých druhů zeleniny až 7 měsíců. Takže směle do toho, připravte si mističky a květináče a začínáme sít!

S počátkem sezóny vám poradí pomůcka českých zahrádkářů: „Na Valentýna papriky, na Josefa rajčata“.

• Nejdelší vegetační dobu mají papriky, proto je vhodné je vysévat již koncem února (chilli papriky potřebují k dozrání času nejvíce).
• Předpěstovat si můžeme kromě paprik také rajčata, lilky, rané saláty, celer, kedlubnu, brokolici nebo květák.
• Do dobře izolovaných skleníků či pařenišť můžeme sít semínka ředkviček nebo rané mrkve již koncem února.
• Chladno dobře snáší kořenová i naťová petržel a raný hrách, v našich nejteplejších lokalitách je možný výsev již přímo na záhon.

Březen: Země sama napoví, kdy je správný čas sít

V březnu lze předpěstovat již většinu zeleniny a bylinek. Kdo zaspal v únoru, má nejvyšší čas vše dohnat. Díky teplejšímu jarnímu počasí je možné vložit některá odolná semínka přímo na záhon.

Jestli je již půda vhodná na vysévání, zjistíte velmi jednoduše – zajeďte rýčem asi třicet cm hluboko do hlíny. Pokud zem není promrzlá, můžete se pustit do práce.

• Pokud se denní teploty pohybují kolem 15 °C, nastává vhodná doba pro první otužilce – ředkvičky, špenát, hrách a mrkev. Především s ředkvičkami je dobré pospíšit si a dát je do půdy co nejdříve, protože jsou citlivé na pozdější vyšší teploty.
• Přidat můžeme cibuli, zelí, kapustu a letní pórek.
• Je vhodná doba i pro předpěstování velkých plodů, jako jsou melouny, dýně, cukety nebo patizony.
• K již zasetým ředkvičkám do pařeniště můžeme přidat sazeničky salátu.
• Z bylinek můžeme zasadit například tymián nebo pažitku a předpěstovat bazalku.

Nezapomeňte čerstvě vysetou zeleninu pečlivě zalévat, klíčící semínka by neměla nikdy vyschnout!

Věděli jste, že…?

• Mezi zeleninu nejvhodnější pro diabetiky patří: listová zelenina (špenát, rukola, salát apod.), zelí, kadeřávek, brokolice, rajčata a luštěniny (zejména fazole).
• Diabetici by si naopak měli dát pozor na vyšší příjem „sladké“ zeleniny – především kukuřice, brambor a sladkého hrášku.

Druhá čakra svádhišthána: Rozvlňte svoji pánev, a zbavte se tak chuti na sladké

Cestu přes duhový most jsme začali pochopením první čakry – múládháry (kořenové čakry). Posílili jsme naše kořeny a přijali naše fyzické tělo se ...

Duben: Na řadu přichází květiny

• Na předpěstované sazeničky do záhonu je ještě brzy, do prohřátých skleníků od sluníčka se ale již mohou vysévat kedlubny a saláty.
• Duben je také ideální doba, kdy do skleníku můžeme vyset semínka okurek hadovek či salátovek.
• Pokud chceme dát přímo na záhon okurky nakladačky, nechme to na konec měsíce a nezapomeňme přikrývat netkanou textilií.
• Záhon láká také semínka cibule, petržele, mangoldu nebo vodnice.
• Koncem dubna můžeme přidat semínka řepy, dýně nebo cuket.
• Jestli máte v létě rádi zahradu plnou květů, vysejte si chrpu, černuchu, měsíček nebo třeba slunečnici.

Květen: Před Servácem není léta, po Serváci s mrazem veta

Jak praví známá pranostika, ještě začátkem května nás mohou překvapit ranní mrazy, ale od druhé poloviny května již zpravidla bývá teplé počasí. Po tzv. „ledových mužích“ neboli „zmrzlých“ (12.–14. 5.) tedy oficiálně mohou všechny sazeničky na záhon.

• Odolnější zelenina by měla ranní mrazíky přečkat bez úhony, ale s rajčaty, paprikami a okurkami se vyplatí počkat.
• Vyséváme už i teplomilné druhy zeleniny, jako jsou fazole či kukuřice.

Ať už jsme zahájili zelinářskou sezonu zavčas a zaseli semínka, anebo jsme využili zkratky v podobě koupených sazeniček, stravme jarní dny na zahradě především v pohodě a s radostí. Čerpejme sílu z přírody a važme si dosažených úspěchů. Práce na zahrádce sice bývá někdy namáhavá, ale zdraví prospěšná. A výsledky naší práce nám porostou doslova před očima.

Zdroje: denik, ceskestavby, alfafit

12527