Z deníku diabetika: Cukrovka nebyla tím nejhorším, co mě potkalo. Zdrcující byl přístup manželky a ztráta dětí

Z deníku diabetika: Cukrovka nebyla tím nejhorším, co mě potkalo. Zdrcující byl přístup manželky a ztráta dětí
Někdy se diagnóza cukrovky dokáže do života propsat velmi zvláštním způsobem Zdroj: rawpixel.com / Freepik

Rodina, vztahy, které už ani tak moc nefungují, a do toho cukrovka. Rázem je tu kombinace, která dokáže zamávat životem a obrátit vše vzhůru nohama. Že to nebude jednoduché, věděl Jaroslav (49) hned, když mu lékařka diagnostikovala diabetes 2. typu. Že to ale bude podstatně horší, než čekal, si nedokázal představit ani v tom nejhorším snu. Nakonec ho nemoc připravila o vše, na čem mu záleželo.

Jaroslavův přístup k životu byl vždy spíše optimistický – snažil se na věci nahlížet z toho lepšího úhlu a toužil po tom, aby taková byla i manželka. I když si během randění myslel, že taková opravdu je, v manželství zjistil, že je tomu spíše naopak.

Vidět na všem jen to špatné bylo manželčiným standardem

Do svatby jsem měl pocit, že žiju s holkou do nepohody. Když se nám však narodilo první dítě, jako by se manželka mávnutím proutku změnila. Najednou jí začalo všechno vadit, všechno bylo špatně, byla pořád ustrašená. Přičítal jsem to těžkému porodu a doufal, že to nejpozději během pár týdnů, maximálně měsíců odezní. Nestalo se tak. Kritika začala být její běžnou součástí. Před malým byla usměvavá, ale jakmile spal, vždy si našla tu pomyslnou kudličku, kterou mi dokázala šikovně bodnout do zad ve chvíli, kdy jsem to nejméně čekal.

Nicméně i přes domácí neshody jsme se snažili fungovat jako rodina, a nakonec se nám po synovi narodila ještě dcera. Děti pro mě byly vším a snažil jsem se i kvůli nim udržovat doma pohodu. Jenže jak děti rostly, sílil i manželčin vztek a pesimismus.

Třezalka nejen na deprese: Svatojánský olej hojí popáleniny i opary, ulevuje od bolesti zad a neuropatie

Bylina spojená s Janem Křtitelem Kladete si otázku, proč je právě třezalka tak úzce spojena s Janem Křtitelem? Pak vězte, že je to pravděpodobně ...

Rozvod byl nakonec jediným řešením

Před dvěma lety jsme se dostali do fáze, kdy už se doma nedalo – obrazně řečeno – dýchat. A ten stav se strašně odrážel i na dětech. Synovi bylo 7, dceři 5 a já viděl, jak jsou špatní z toho, že se pořád hádáme. Bylo to těžké rozhodování, ale nakonec jsem došel k závěru, že bude nejlepší, když se rozvedeme. Kupodivu ani nic nenamítala. Přišlo mi, že na to možná celou dobu čekala, nakonec mi i řekla, že aspoň bude mít děti pro sebe a nikdo ji nebude rozčilovat.

Rozvod proběhl relativně v klidu, radši jsem udělal nějaké ústupky, jen abych měl klid a abychom se hlavně dohodli na péči o děti. Souhlasila s tím, že u mě budou dva víkendy v měsíci a v týdnu si je budu brát dvě odpoledne.

Vzduch se pročistil – až do cukrovky

Musím říct, že mě až překvapilo, jak to po rozvodu fungovalo. Děti byly super, exmanželka si sice neodpouštěla své rýpavé poznámky a pesimistické scénáře, co se může stát, takže jsem si vždycky vyslechnul, co můžeme a co ne, ale jinak byl klid. Až do doby, než mi doktoři řekli, že mám cukrovku.

Sám jsem z toho byl dost špatný a věděl jsem, že srovnat se s tím a nastavit trochu zdravější režim nebude úplně snadné. Ale na druhou stranu, žiju a je to „jen“ cukrovka, která se dá s trochou úsilí dostat pod kontrolu. Zásadní problém však nastal ve chvíli, kdy se děti pochlubily mou cukrovkou mamince – nechtěl jsem jim o tom původně vůbec říkat, ale když jsem si s nimi už poněkolikáté nedal v cukrárně zákusek a ony se ptaly proč, šel jsem s pravdou ven.

Meloun na talíři diabetiků: Osvěžující zelenina prospívá srdci a může pomoci předcházet makulární degeneraci

Obsahové látky v melounu Meloun je nabitý spoustou živin a antioxidantů, které zahrnují: vitamin C – důležitý vitamin a antioxidant, jehož ...

Exmanželka mi udělala scénu a naočkovala proti mně děti

Ten telefonát bych vám nepřál slyšel – ex mi volala a řvala na mě do telefonu, jestli jsem normální, že jsem nemocný a beru si děti. Nenechala si nic vysvětlit, jen si mlela svou a řekla mi, ať zapomenu na to, že ke mně děti budou chodit. Snažil jsem se ji několikrát kontaktovat, byl jsem dokonce i za ní v práci a doma, ale pokaždé omílala stejnou písničku – co když se ode mě děti nakazí?!?

Je to už několik týdnů a děti mají zákaz ke mně chodit. Můžu je dvakrát v týdnu vyzvednout po škole, ale do pěti musí být doma. Spát u mě nesmějí, trávit u mě víkendy nepřipadá v úvahu. Nejhorší je, že je manželka tak naočkovala, že mám pocit, že jsem prašivý a děti se mnou nechtějí být. Hledají pořád výmluvy, proč nemůžou jít odpoledne ze školy se mnou, bolí je břicho, mají moc úkolů, jsou domluvené s kamarády, není jim dobře… Už jsem z toho zoufalý. Děti pomalu ztrácím, a to jen kvůli tomu, že si manželka něco usmyslela. Však cukrovka přeci není nakažlivá. Už jsem zvažoval, že to budu řešit přes soud, ale nevím, jestli to dětem ještě víc neublíží – bojí se ke mně chodit, aby taky nebyly nemocné, tak je mám nutit násilím? Nebude to ještě horší? Opravdu nevím, jak dál… Děti jsou pro mě nadevše, ale teď už ztrácím svůj pověstný optimismus…

Zdroj: autorka vycházela z rozhovoru s hlavním aktérem Jaroslavem

17667

Diskuze k článku