VZP nezajímá práce s naměřenými glykemiemi

V ideálním případě bychom si při intenzifikované inzulinové terapii měli měřit gylkemii minimálně 4krát denně (před každým hlavním jídlem a před spánkem). Věříme, že drtivá většina z nás by ráda tuto podmínku splňovala, kdyby ji měla krytou zdravotním pojištěním...

VZP nezajímá práce s naměřenými glykemiemi

Standardy pro léčbu diabetu v ČR u diabetu léčeného intenzifikovaným inzulinovým režimem navíc ještě hovoří o tzv. velkém glykemickém profilu (cca 8–10 měření za den), aby byly orientačně ověřeny i maximální hodnoty glykemií po jídle. Pak bychom se měli pravidelně měřit, pokud se dostaneme do hyperglykemie s výskytem ketolátek, nebo ji vnímáme pocitově a při hypoglykemii zrovna tak. Měření je dále doporučeno před zahájením důležitých aktivit, například před řízením automobilu.

1 600 proužků ročně

Zkrátka sečteno a podtrženo základní režim kontroly glykemie a velké glykemické profily spotřebují téměř 1 600 proužků ročně, bez měření při mimořádných situacích při léčbě hypo- a hyperglykemie a dalších. To, že splnit doporučení při současném stavu úhrady proužků ze zdravotního pojištění je nemožné (hrazeno je maximálně 1000ks ročně), jsme na tomto místě již v minulosti rozebírali. Nutno podotknout, že mnozí diabetici mají roční spotřebu proužků hluboko pod tyto hrazené možnosti a glykemii pravidelně neměří. Jiní sice hrazené množství proužků spotřebují, ale z naměřených hodnot nevyvozují žádné závěry. Se zjištěnými cennými informacemi ke své velké škodě nepracují. A to ani jejich ošetřující lékaři.

Čas strávený vyhodnocováním glykemií VZP nezaplatí

Mnozí lékaři i skupina pacientů, kteří si svou léčbu diabetu díky pravidelné monitoraci řídí, velmi uvítala, když se v sazebníku VZP objevil nový kód, který měl uhradit alespoň částečně i čas strávený nad vyhodnocováním dat z glukometrů. Viděli jsme v tom možnost daleko efektivnějšího využívání výsledků naměřených glykemií. Navíc i úsporu nákladů na zdravotnické prostředky u těch kteří se neměří, nebo hodnoty prostě neřeší (ať jsou hodnoty jakékoliv, chovají se vždy stejně špatně). Je totiž absolutně zbytečné investovat finanční prostředky ze zdravotního pojištění tam, kde to nemá efekt. Podmínkou pro úhradu každého nového kódu pro zdravotní výkon v konkrétním zdravotnickém zařízení je jeho nasmlouvání zdravotní pojišťovnou. Jaké bylo naše šokující překvapení když jsme se dočetli v dopise lékaři od kompetentní (nebo dost možná i nekompetentní) pracovnice VZP v Ostravě (byla již zmiňována v minulém Absurdistánu), že VZP tento kód s lékaři nenasmlouvává, protože nemá objektivně vyhodnocen jeho ekonomický přínos.

Velká příležitost, jak zhodnotit efektivitu léčby

Zdravý rozum by dle našeho mínění kód ve vlastním sazebníku zveřejnil až po vyhodnocení přínosu. Proč tomu tak není u největšího plátce zdravotní péče, nám uniká. Ostatní pojišťovny kód většinou bez problémů s lékařem nasmlouvají. Vidíme v tomto kódu velkou příležitost k hodnocení efektivity léčby. Přeci kdo se neměří, nebo s výsledky nepracuje, tak nepotřebuje mít hrazené proužky z peněz zdravotního pojištění. Plátce by měl konečně možnost z analýzy výsledků zjistit, jestli je klientova léčba efektivní, jestli hrazenou léčbu pacient zvládá a případně vyhodnotit problémy. Špatně pochopené informace z edukace, nebo edukace jen vykázaná, ale fakticky neprovedená, nebo nedostatečně provedená, případně nezájem pacienta o vlastní podíl na léčbě to vše by vyhodnocení dat mohlo pomoci odhalit. Jsme přesvědčeni, že by v konečném důsledku plátce péče ušetřil nebo dosáhl u svých klientů výrazně efektivnější využití terapie.

Jan Kyselý

Zobrazit diskuzi
Diskuze k článku
Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x