
Síla přírody v proslulém koření. Kurkuma nabídne nejen chuť, ale léčivý kurkumin vhodný pro diabetiky II. typu!
Po mnohá staletí byly rostliny základním zdrojem, z něhož lidé získávali léčivé přípravky. Dobré i špatné zkušenosti se předávaly z generace na generaci. Dnes se rostliny používají nejčastěji jako podpůrná léčba. Podívejme se, které mohou pomoci při diabetu.
Jako nejvýznamnější podpůrný prostředek při léčbě cukrovky používáme rostliny, které obsahují glukokininy. Glukokininy jsou látky usnadňující uvolňování inzulinu ze slinivky břišní a mírně zvyšující jeho tvorbu. Jejich chemická struktura připomíná léčiva ze skupiny derivátů sulfonylurey. Glukokininy jsou obsaženy hlavně v listech, ale i v jiných částech rostlin, např. podzemní částech, semenech, částech plodů. Stopová množství obsahuje mnoho rostlin, např. řepa, celer, osemení čočky, hrachu, žaludů, v kvasnicích aj. Krátkým varem se neničí. V čajových směsích mají být tyto sušené rostliny drobně rozmělněny. Největší účinek mají jejich kyselé extrakty. Nejvíce se osvědčily a nejužívanější z nich jsou:
• Brusnice borůvka (Vacinium myrtillus) – list
• Brusnice brusinka (Vacinium vitis – idae-ae) – list
• Jestřabina obecná (Galega officinalis) – nať
• Fazol obecný (Phaseolus vulgaris) – plod
• Rdesno ptačí (Polygonum aviculare ) – nať kvetoucí
• Lopuch větší (Arctium lappa ) – kořen, list
Použití těchto rostlin má při léčbě cukrovky význam pouze podpůrný. Rozhodně jím nelze nahradit diabetickou dietu ani nezbytná režimová opatření. Pokud jsou poškozeny buňky produkující inzulin a ten v těle chybí, tak tyto rostliny nemají žádný účinek.
Při cukrovce působí podpůrně také rostliny, jež obsahují hořčiny (amara). Mechanismus jejich účinku není dosud uspokojivě vysvětlen. Nejužívanější jsou:
• Čubet benedykt (Cnicus benedictus) – nať, tj. listy, stonek , květ
• Hořec žlutý (Gentiana lutea) – kořen
• Lišejník islandský (Cetraria islandica) – stélka
• Pelyněk pravý (Arthemisia absinthium): nať
• Smetanka lékařská (Taraxacum officinale) – nať nebo list
• Vachta třílistá (Menyanthes trifoliata) –list
• Zeměžluč okolíkatá (Centaurium umbellatum) – nať
Užívání těchto rostlin není vhodné při redukčních dietách. Povzbuzují trávení a zvyšují chuť k jídlu.
Další skupina rostlin, jež mají příznivý vliv na hladinu cukru v krvi, jsou rostliny obsahující inulin. Inulin je polysacharid tvořený mnoha fruktózami spojenými v řetězci. Lidské tělo jej neštěpí, tudíž se ze střeva nevstřebává a neovlivňuje hladinu cukru v krvi. Mechanismus jeho příznivého působení není plně objasněn. Je však součástí vlákniny, nestravitelných zbytků rostlinného původu v lidské dietě. Proto příznivě ovlivňuje zvýšenou hladinu tuků v krvi, zpomaluje vstřebávání sacharidů a pomáhá navozovat pocit sytosti. Inulin je zásobní látkou rostlin z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae):
• Smetanka lékařská (Taraxacum offici- nale) – kořen
• Lopuch plstnatý, větší, menší, hajní –(Arctium lappa, minus, tomentosum) –kořen, mladé listy
• Oman pravý (Inula helenium) – kořen
• Pupava bezlodyžná (Carlina acaulis) –kořeny, květní lůžko
• Topinambur hlíznatý, slunečnice hlíznatá (Helianthus tuberosus) – hlízy, mladé listy a stonky
• Čekanka obecná (Cichorium intibus) –puky, listy, kořen
• Artyčok kardový, obecný (Cynara cardunculus) – květní úbory, zdužnatělá lůžka květů
• Jakon (Smallanthus sonchifollius) – hlízy kořenové, hlízy stonkové (kaudexy)
Ještě méně než rostliny jsou z hlediska obsahových látek a jejich účinků na lidský organismus prozkoumány houby. U některých druhů bylo prokázáno, že snižují hladinu cukru v krvi. Z nich jsou následujcí houby považovány za jedlé:
• Čirůvka fialová (Lepista nuda)
• Čirůvka májovka (Calocybe gambosa)
• Pečárka zahradní (pěstované druhy)(Agaricus hortensis)
• Křehutka vodomilná (Psathyrella hydrophila)
• Hnojník obecný (Coprinus comatus)
• Strmělka masová (Clitocybe diatreta)
Pokud jmenované druhy hub neznáme a běžně nesbíráme, zvážíme možná rizika, která s sebou nese jejich záměna s nejedlými nebo jedovatými druhy.
Tento článek nemá být vyčerpávajícím přehledem rostlin a hub, jež obsahují látky snižující hladinu cukru v krvi nebo jinak příznivě působící při diabetu. Zmíněny byly pouze nejvýznamnější rostliny a houby, které rostou v našich klimatických podmínkách nebo jsou u nás častěji užívány.
Léčivé rostliny získáme buď sběrem v přírodě, nebo je koupíme v lékárně, případně specializované prodejně léčivých rostlin. Sbíráme jen rostliny, které dobře známe, aby nedošlo k záměně s rostlinou jedovatou. Pokud si nejsme jistí, pomůžeme si botanickým klíčem nebo se poradíme s odborníkem. Nesbíráme rostliny staré, poškozené nebo znečištěné, např. u silnice, skládky, čerstvě pohnojeného pole. Pozor je třeba dát i na přípravky používané na ošetření rostlin proti škůdcům (pesticidy). Některé léčivé rostliny si můžeme vypěstovat sami na zahrádce nebo v květináči.
Léčivky musíme chránit před vyhubením intenzivním sběrem. Na stanovišti vždy ponecháme 1/3 rostlin, aby vytvořily semena. Když sbíráme nadzemní části (list, květ či nať) nevytrháváme rostliny i s kořeny.
Jestliže se rozhodneme požadovanou rostlinu nebo směs koupit, dáme přednost sypanému přípravku. Zde se můžeme lépe přesvědčit o jeho kvalitě. U nálevových sáčků je zase jednodušší příprava, což může být někdy dobrý důvod pro jejich koupi. Pozor na nákupy tam, kde nemáme zaručenou kvalitu a odbornost.
Rostliny a přípravky z nich musíme také správně skladovat, a to na suchém, tmavém místě tak, aby k nim neměl přístup hmyz. Pravidelně je kontrolujeme, zda neplesniví.
Chemické rozbory a vědecký výzkum vysvětlily mnohé z toho, co bylo dříve známo jen jako zkušenost nebo pověra. Například sbírání rostlin před svátkem Jana Křtitele 24. června má svůj smysl – v tomto období začíná totiž mnoho rostlin kvést. A to je doba, kdy v nich intenzivně probíhá látková přeměna a jejich orgány obsahují největší množství účinných látek. Podle chemické struktury účinných látek z rostlin bylo syntetizováno také velké množství léčiv, např. kyselina acetylsalicylová obsažená v acylpyrinu.
MUDr. Mgr. Sylvie Špitálníková, Ph.D.
1137
Zdroj fotografie: Shutterstock, není-li uvedeno
Zdroj informací: archivní číslo časopisu DIAstyl, není-li uveden jiný