Bis Bis

Vliv cukrovky na náladu a mezilidské vztahy

Vliv cukrovky na náladu a mezilidské vztahy
Mezi typické příznaky hypoglykémie patří pocení, třes rukou, nervozita, nevolnost, zmatenost, bolest hlavy, rozostřené vidění či zpomalené reakce. Zdroj: Shutterstock

Cukrovka neboli diabetes mellitus je onemocnění, které je nutné dobře kompenzovat. Pakliže se tak neděje, může docházet k výkyvům cukru v krvi, což se projeví hypoglykémií anebo hyperglykémií. Obojí je zdraví i život ohrožující a ovlivní nejen tělo ale i psychiku. Proto by neměl diabetik zapomínat i na péči o své duševní zdraví.

Diabetik s dekompenzovanou cukrovkou se může s výkyvy nálad a emocionálními problémy v osobním životě potýkat mnohem častěji. Ovšem duševní nepohodu mohou pocítit i ti lidé s diabetem, kteří jsou kvůli neustálému strachu o svůj zdravotní stav ve stresu. Neustálá potřeba kontroly glykémie a dodržování režimových opatření mohou způsobit leckdy bezmoc. Jak z toho ven?

Hypoglykémie a její vliv na psychiku diabetika

Nízká hladina cukru v krvi (hypoglykémie) se objevuje tehdy, pokud diabetik naměří glykémii pod 3,3 mmol/l. Pocítit může následující příznaky ovlivňující psychiku:

  • zmatenost a malátnost (někdy se jeví jako opilý)
  • agresivita a podrážděnost
  • obtíže se soustředěním
  • náhlá změna chování

Jakmile rodinní příslušníci zaregistrují u svého blízkého diabetika některé z výše uvedených projevů, měli by ihned reagovat, nikoliv se čílit. Člověk s cukrovkou se takto nechová záměrně. Primární je změření hladiny cukru v krvi glukometrem a případné podání sladké tekutiny či kostky cukru. V případě, že dochází k poruchám vědomí, je potřeba přivolat záchrannou službu.

Hyperglykémie a její vliv na psychiku diabetika

 

Hyperglykémie je vysoká hladina cukru v krvi a definována je v momentu, kdy si diabetik naměří pomocí glukometru více jak 8 mmol/l. Příznaky jsou obdobné jako u hypoglykémie. Nemocný se často potýká s následujícím:

  • neschopnost jasně myslet a adekvátně reagovat na podněty zvenčí
  • nervozita a zvýšený pocit únavy
  • zmatenost, malátnost a úzkostné pocity
  • deprese

U podezření na hyperglykémii je rovněž nutné, přeměřit hladinu cukru v krvi glukometrem. Následně je vhodné poradit se s ošetřujícím lékařem na adekvátní léčbě (podání inzulínu anebo antidiabetik). Podstatné je zvýšit i pitný režim a snížit pohybovou aktivitu při hodnotách nad 15 až 17 mmol/l.

Diabetik potřebuje od blízkých pochopení nikoliv soud

 

V případě, že máte ve svém blízkém okolí anebo snad v rodině člověka léčícího se s diabetem, zjistěte si o jeho chronické nemoci co nejvíce informací. Lépe tak jeho vnitřní pochody pochopíte. A budete umět adekvátně pomoci. Nesuďte jeho nálady a buďte spíš oporou. Zcela jistě bude mít dotyčný s cukrovkou i dny „pod psa“ a nebude to s ním zrovna lehké, tím se však neliší od těch zdravých. Život je zkrátka jakási sinusoida a dobré dny střídají ty horší. Trpělivost a tolerance je na místě ve většině případů.

Diabetes jako chronické onemocnění zasahující do osobního života

Extrémní hodnoty glykémie samo sebou ovlivní nejen fyzický, ale i duševní stav diabetika. Dá se ale říct, že člověk s cukrovkou jakožto chronickým onemocněním může pociťovat stres průběžně během svého života. To je zpravidla způsobené doporučenými režimovými opatřeními (specifická skladba jídelníčku, pravidelné užívání inzulínu anebo léků, pohybová aktivita, přeměřování glykémie, návštěvy lékaře). Tento životní styl svým způsobem dotyčného omezuje a frustruje. Proto je neméně důležitá podpora blízkých. Diabetik by se neměl cítit na svou „nemoc“ sám. Důležité je uvědomění si, že cukrovka jako taková v běžném žití neomezuje. Jen ji musí nemocný přijmout a naučit se s ní správně pracovat.

Prosba o odbornou pomoc není ostuda

Lidé léčící se s diabetem jsou obecně více náchylnější k rozvoji úzkostí a depresivních stavů. Proto by se měli soustředit na kompenzaci svého onemocnění (stabilní hladina cukru v krvi přispěje k lepšímu duševnímu zdraví). Opomenout by ovšem neměli ani důslednou psychohygienu. Každý den si může diabetik zpříjemnit, stačí jen chtít. Někdy postačí i obyčejná procházka v parku anebo zakoupení maličkosti pro radost. A pakliže není v silách nemocného s cukrovkou pomoci si sám, není ostuda se obrátit na odborníka z řad psychologů anebo psychiatrů. Pravidelná terapeutická sezení mohou stabilizovat psychiku. Ono vlastně ve výsledku všechno se vším souvisí. Existuje přímá úměra: spokojený diabetik = kompenzovaný diabetik. Ne nadarmo se totiž říká, že tělo i duše jsou spojitá nádoba a jedno bez druhého zkrátka nefunguje.

Obrázky: Shutterstock

Autor: Iveta Reinisch

7167

Zdroj fotografie: Shutterstock, není-li uvedeno

Zdroj informací: archivní číslo časopisu DIAstyl, není-li uveden jiný

Diskuze k článku