Vitamin K je nutné pravidelně doplňovat

Nejznámějším účinkem vitaminu K je jeho působení při srážení krve. Srážení krve je složitý děj, který probíhá v několika krocích. Nedostatek nebo úplná absence vitaminu K vede poruchám srážlivosti krve a ke zvýšenému, někdy nekontrolovatelnému krvácení. Méně známé je působení vitaminu K na zrání kostí, tedy kalcifikaci neboli vápenatění.

Vitamin K je nutné pravidelně doplňovat

Kdžy vitamin K chybí…

Jak už bylo řečeno, nedostatek vitaminu K vede k poruchám krevní srážlivosti. Může docházet ke tvorbě modřin, krvácení z nosu a dásní, může se objevit krev v moči a ve stolici nebo extrémně těžké menstruační krvácení. U kojenců může vést nedostatek K vitaminu k život ohrožujícímu krvácení. Také osteoporóza (řídnutí kostí) u žen v menopauze souvisí s nedostatkem vitaminu K.

Dospělí lidé mají pro normální srážení krve vitaminu K obvykle dostatek. Doplňují si ho příjmem potravou z listové zeleniny, regenerací vitaminu v cyklu vitaminu K a konečně je vitamin K produkován střevními bakteriemi.

K1 nebo K2 – jaký je v nich rozdíl?

Vědci zjistili, že vitamin K existuje ve dvou přirozeně se vyskytujících formách K1 a K2.

Vitamin K1 – fylochinon

  • je syntetizován rostlinami a do lidského organismu se dostává spolu s konzumací zeleniny.
  • má vliv na správné srážení krve. Odtud pochází i označení vitamínu písmenem K – ze slova „koagulation“ neboli srážení.
  • zásobním orgánem jsou játra, kde se vitamin ukládá, ovšem pouze v omezeném množství a jeho zásobu je třeba neustále doplňovat.

Vitamin K2 – menachinon

    • je produkován střevními bakteriemi.
    • hraje důležitou úlohu v metabolismu a mineralizaci kostí, v buněčném růstu a v metabolismu buněk cévní stěny.
    • pravděpodobně ovlivňuje tvorbu bílkoviny odpovědné za vazbu vápníku v kostech.

Kromě těchto přírodních forem existuje ještě i syntetický vitamin K3, který se přidává do zvířecích krmiv a jeho podávání lidem je v České republice zakázáno.

Musí být v těle pravidelně doplňován

Vitaminy K1 i K2 patří do skupiny vitaminů rozpustných v tucích. Společnou vlastností skupiny vitaminů rozpustných v tucích je vytváření zásob v organismu. Vitamin K v této skupině je však výjimkou. V organismu je uchováván jen v malém množství a jeho zásoba v organismu bez pravidelného doplňování může být snadno vyčerpána. Snad proto je K vitamin do jisté míry obnovován v tzv. cyklu vitaminu K, čímž je jeho hladina částečně doplňována.

Zdroje vitaminu K 1

Vitamin K1 najdete v zelené listové zelenině a některých rostlinných olejích (sojový, olivový, v bavlníkovém semenu, řepce). Hydrogenace rostlinných olejů může snížit biologickou účinnost vitaminu K. Některé zdroje vitaminu K1 jsou uvedeny v následující tabulce spolu s obsahem vitaminu K1 v mikrogramech (μg).

Zdroje vitaminu K1

Potravina Množství Vitamin K1 (μg)
Olivový olej 1 polévková lžíce 8,1
Sojový olej 1 polévková lžíce 25,1
Řepkový olej 1 polévková lžíce 16,6
Majonéza 1 polévková lžíce 3,7
Vařená brokolice 1 hrnek (sekané) 220
Syrová kapusta 1 hrnek (sekané) 547
Syrový špenát 1 hrnek (sekané) 145
Syrový zelený listový salát 1 hrnek (drcený) 62,5
Syrová řeřicha 1 hrnek (sekané) 85
Syrová petržel 1/4 hrnku (sekaná nať) 246

Zdroje vitaminu K2

Bakterie, které normálně kolonizují tlusté střevo, vytvářejí menachinon, vitamin K2. Pokryjí tím zhruba polovinu denní potřeby tohoto vitaminu. Nyní výzkum ukazuje, že podíl bakteriální syntézy je mnohem menší, než se uvažovalo.

 

Doporučený příjem vitaminu K1

Fáze života Věk Chlapci/Muži (µg/den) Dívky/Ženy (µg/den)
Kojenci 0 – 6 měsíců 2 2
Kojenci 7 – 12 měsíců 2,5 2,5
Děti 1 -3 roky 30 30
Děti 4 – 8 roků 55 55
Děti 9 – 13 roků 60 60
Mladiství 14 – 18 roků 75 75
Dospělí 19 a starší 120 90

Dvě Nobelovy ceny za objev

Objev vitaminu K je připisován dánskému badateli Carlu Peteru Henriku Damovi (1895–1976) a americkému chemikovi Edwardu Adelbertu Doisymu (1893–1986). V roce 1930 zaznamenal Dam, že u malých kuřat krmených potravou bez tuku se vyvinuly krvácivé stavy. Po přidání vojtěšky do krmení potíže s krvácením ustaly. Z listů vojtěšky se mu pak ve spolupráci s organickým chemikem profesorem Paulem Karrerem podařilo izolovat v roce 1935 téměř čistý vitamin K1 v podobě žlutého oleje. Látku podle slova koagulace (srážlivost) nazval vitamin K.
Čistý vitamin K v krystalické formě získal v roce 1939 americký chemik Edward Adalbert Doisy, který se vitaminem K zabýval nezávisle na Damovi. Doisy také určil chemickou strukturu vitaminu K a potvrdil ji chemickou syntézou. Zjistil, že obě složky vitaminu K (K1 a K2) mají stejnou základní strukturu a odlišují se pouze jiným postranním řetězcem v molekule vitaminu. V pozdějších letech Doisy přispěl svými výzkumy ke zlepšení metod na izolaci a identifikaci inzulinu. Oběma pánům pak byla v roce 1943 udělena Nobelova cena. Dam obdržel tuto prestižní cenu „za objev vitaminu K“ a Doisy „ za objev chemické struktury vitaminu K“.

Mgr. Vít Černý

Diskuze k článku

Komentujte

Buďte první kdo bude komentovat!

Upozornit na
avatar
wpDiscuz