Vitamin B – Thiamin

Účinky:

• podporuje růst
• pomáhá při trávení sacharidů
• zlepšuje nervovou činnost
• reguluje svalové kontrakce a srdeční činnost
• pomáhá při léčbě pásového oparu
• potlačuje bolesti zubů

Přírodní zdroje:

• pivovarské kvasnice
• rýžové otruby
• nezpracované luštěniny
• celozrnná pšenice
• sójové boby
• ovesné vločky
• vaječný žloutek
• ryby, arašídy
• maso
• většina druhů zeleniny
• mléko

Kurděje končily náhlou smrtí

V průběhu 19. století zjistili vědci na základě praktických zkušeností mořeplavců, že kromě základních živin, jako jsou bílkoviny, cukry a tuky, účastníci dálkových plaveb potřebují ještě některé další dosud neznámé látky. U námořníků při dálkových plavbách se vyvinulo typické onemocnění, označované jako kurděje. Onemocnění bylo charakterizováno slabostí, bolestí v kloubech, uvolněnými zuby a krevními skvrnami, které se objevovaly po celém těle, a končilo náhlou smrtí „uprostřed věty“ následkem prasknutí aorty. Pokud bylo nemocným včas podáno čerstvé ovoce nebo zelenina, uzdravili se do 10 dnů.

Jednostranná výživa k přežití nestačí

Další onemocnění, které se zdálo být spojováno s omezenou dietou, bylo beri-beri, které se projevovalo nejprve slabostí a ztrátou citu v nohách, pak různými otoky a nakonec problémy s dýcháním a úmrtím na srdeční selhání. Čínští a japonští lékaři popsali beri- beri jako onemocnění spojené s jednostrannou výživou založenou na konzumaci rýže. Kolonizátoři z Evropy se setkali s beri-beri ve svých asijských koloniích. V roce 1803 Thomas Christie, lékař britské armády na Srí Lance napsal, že hlavní příčinou je nedostatek výživné stravy a povšiml si, že podávání čerstvé zeleniny a ovoce, které dobře působilo v případě kurdějí, u beri-beri nefunguje.

Je snad bílá rýže jedovatá?

Učinil závěr, že onemocnění je tedy způsobeno nedostatkem nějaké jiné substance, která ve stravě schází. Tento prorocký závěr byl však pod dojmem Pasteurových objevů zcela zapomenut, protože se začalo předpokládat, že nejpravděpodobnější příčinou jakékoliv choroby je téměř vždy nějaký druh mikrobiální infekce.
Důležitý průlom nastal v roce 1890 na Jávě, která byla tehdy holandskou kolonií. Holandský vojenský lékař z místní posádky Christian Eijkman se snažil vypěstovat mikroby, které podle jeho teorie měly způsobovat beri-beri. Vstřikoval proto zdravým kuřatům krev nemocných vojáků a zjistil, že u pokusných kuřat se projevila beri-beri, avšak jen u kuřat krmených pouze zbytky bílé rýže z vojenské kuchyně. Eikman usoudil, že příčinou beri-beri asi nebude žádný mikrob, ale že problém se pravděpodobně skrývá v jednostranné potravě složené především z bílé rýže. Eijkman zjistil, že přidá-li nemocným kuřatům do stravy zbytky z obrušování rýžových zrn, kuřata se uzdraví. Učinil tehdy nesprávný závěr a domníval se, že nemoc je způsobena vysokou koncentrací škrobu v bílé rýži, která je pro organismus jedovatá a že v obroušených slupkách se nachází protijed.

Odpadky jako lék

Později, v roce 1895 Eijkman diskutoval svá zjištění s Adolfem Vordermanem, který prováděl inspekci ve věznicích na Jávě. Ten zjistil, na základě kontrolovaného výživového pokusu, že tam, kde vězni byli krmeni hnědou rýži, byl výskyt beri- beri minimální. Další práce ukázaly, že one- mocnění nejsou způsobena přítomností nadměrného množství škrobu, jak původně předpokládal Eijkman, ale nepřítomností faktoru obsaženého ve slupkách rýže, která byla předtím odstraněna leštěním.
Na základě těchto objevů začali lidé připravovat účinné výtažky z odpadků rýže po jejím leštění a používat je k léčbě beri-beri. Mimochodem se ukázalo, že faktor působící proti beri-beri byl roz- pustný ve vodě a alkoholu.

Vitamíny, protože “vita” znamená život

Definitivní objev vitamínu, jehož nedostatek způsobuje onemocnění zvané beri-beri, je připisován polskému biochemikovi Kazimierzu Funkovi (1884-1967), který začátkem minulého století svou práci zasvětil studiu a izolování tehdy neznámé látky objevené v hnědé rýži. V roce 1912 podařilo látku izolovat, a protože obsahovala aminovou skupinu, nazval ji vita amine (vitamin). Později se jí začalo říkat vitamín B 1 (thiamin, aneurin).
Skupinu dosud neznámých látek ve výživě, které jsou nezbytné pro život a působí v nesmírně malých koncentracích, dal Funk jméno „vitaminy“ (z latiny vita = život). Funk také přišel s hypoté- zou, že i jiné nemoci by mohly být léčeny vitaminy. Přestože další postupně objevené vitaminy neměly ve své molekule amin, jméno vitaminy zůstalo. Po dlouhém bádání, kdy byla objevena řada dalších látek, které byly označeny jako vitaminy, dostávaly názvy podle písmen abecedy, tak jak to Kazimierz Funk v roce 1912 začal.

Nobelovka za objev vitamínu

V roce 1929 obdržel Christian Eijkman společně s F. G. Hopkinsem Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu za objev vitaminu, který stimuluje růst. V tropických oblastech, jako je ostrov Jáva, se rýže zpracovává tak, že po sklizni se surová rýžová zrna zbaví slupek a vznikne tzv. hnědá rýže. Bílá rýže se připravuje leštěním hnědé rýže. Leštěním rýže se prodlouží její trvanlivost, nebroušená hnědá rýže brzy žlukne a stává se nepoživatelnou.

Mgr. Vít Černý

1270

Zdroj fotografie: Shutterstock, není-li uvedeno

Zdroj informací: archivní číslo časopisu DIAstyl, není-li uveden jiný