
Ten kousek dortu tě nezabije: Okolí může podceňovat stav diabetika, protože cukrovka není vidět
Diabetes se stává celosvětovou pandemií, která má několik zásadních příčin. O nezdravém životním stylu, konzumaci vysoce zpracovaných potravin a obezitě už víme. Nové studie však prokazují, že i chemikálie obsažené v plastech narušují endokrinní systém těla, čímž mohou způsobit rakovinu, cukrovku, poruchu reprodukce nebo neurologická poškození narozených i nenarozených dětí. Ohroženi jsou všichni bez výjimky. Zdá se však, že existuje cesta, jak ze záplavy plastů ven.
Na toto téma v nedávné době vzniklo několik studií. Nejrozsáhlejší z nich je ta publikovaná v časopise Endocrine Society´s Journal, kde se zaměřují nejenom na ftaláty a mikroplasty, které přispívají k výskytu cukrovky, ale dokonce spatřují velké riziko i u některých léků a zdravotnického materiálu. Rozsáhlá studie uvádí i konkrétní souvislosti, příčiny a následky mezi toxickými chemickými přísadami v plastech a konkrétními zdravotními dopady na endokrinní systém.
Diabetes je celosvětově jednou z hlavních příčin morbidity, ale také čtvrtou nejčastější příčinou úmrtí. V roce 2009 bylo na celé planetě přibližně 246 milionů diabetiků a předpoklad je, že v roce 2025 to bude více než 380 milionů obyvatel. Během jedné generace se tak toto onemocnění celosvětově zvýšilo více než šestkrát. V České republice se počet cukrovkářů vyhoupl k jednomu milionu a každý rok se toto číslo zvýší o 60 tisíc nově diagnostikovaných diabetiků.
Plasty, které dennodenně používáme doma nebo v práci, jsou plné škodlivých chemikálií narušujících náš endokrinní systém. Tyto koktejly se široce používají ve stavebnictví, v podlahách, balení potravin, nádobí, zdravotnictví, dětských hračkách, nábytku, domácí elektronice, textilu, automobilech a kosmetice. Konkrétně je pak najdete v některých nátěrových barvách, zubních pastách, mýdlech nebo šamponech.
Je prokázáno, že se aktivně používá 144 chemikálií, o kterých je známo, že jsou nebezpečné pro lidské zdraví (barviva, rozpouštědla, UV stabilizátory a změkčovadla). Jedná se mimo jiné o:
Více než tisíc chemikálií narušuje náš endokrinní systém, který v první řadě vylučuje hormony, jež cirkulují v těle (mezi ně patří i inzulín). Narušené hormony v našem těle jsou nejčastěji spojeny s průmyslovým znečištěním, kontaminovanými potravinami a vodou. Málo známý je však fakt, že tyto látky obsahují i některé léky a zdravotnické prostředky používané v nemocnici.
Fakt: Vystavení chemikáliím je dnes globálním problémem a představuje vážnou hrozbu pro budoucí generace.
Plasty jsou potenciálním rizikem, které narušuje cirkulaci živin, což vede k fyziologickému stresu, jako jsou imunitní reakce a metabolické abnormality. Lidem, kteří jsou těmto rizikovým plastům denně vystaveny, se zvyšuje riziko metabolického onemocnění o 30 až 63 %.
Onemocnění diabetem je samo o sobě rizikovým faktorem pro rozvoj poruchy příjmu potravy. Od diabetika se totiž očekává, že dodrží dietu, bude ...
Vlivu toxicity a změn imunitních reakcí si všímají vědci v posledních dvou desetiletích. Jejich bádání je poměrně alarmující, protože právě rizikové chemikálie obsažené v plastech mohou zasahovat do fyziologických procesů, narušovat metabolismus lipidů, ale dokonce ovlivnit i funkci jater. To má však za následek i zvýšení zánětlivých onemocnění nebo změny ve střevním mikrobiomu.
Australská studie dokonce prokazuje, že ftaláty nemusí způsobovat jen riziko onemocnění diabetem 2. typu, ale mohou také zapříčinit vysoký krevní tlak nebo riziko kardiovaskulárních onemocnění.
Fakt: Jedna studie uvádí, že rizikové chemikálie mohou způsobit dokonce i modifikaci DNA. To znamená, že je-li vystavena těhotná žena těmto plastům, může to ovlivnit nejenom její dítě, ale i další generace.
Zrychlená výroba plastů je přímo úměrná rostoucímu počtu diabetiků. Rozhodně nelze dávat vinu pouze rizikovým chemikáliím, ale faktem je, že plastový odpad se stává mezinárodním zdravotním problémem. Je z toho cesta ven?
Bohužel dnes nestačí „pouze“ třídit odpad. Už výrobci by se měli snažit identifikovat škodlivé chemikálie a eliminovat je (minimálně tedy u zdravotnických prostředků). My však můžeme udělat mnohem víc – například podpořit místní farmáře, kupovat co nejméně balených potravin, případně se zaměřit na potraviny přímo bezobalové a zároveň konzumovat co nejvíce čerstvého ovoce, zeleniny a co nejméně zpracované potravy. Protože tam, kde není kupce, není ani prodejce.
Fakt: Hladiny mikroplastů v těle se už nejspíše nikdy nezbavíme, ale rozhodně stojí zato ji minimálně zmenšit.
Zdroje: sciencedaily.com, sciencedirect.com, diabetes.co.uk
1102