Vědce zajímal vliv syntetických parfémů na lidské zdraví, zaměřili se také na to, zda ovlivňují vznik diabetu

Díky Evropské kosmetické legislativě se již podařilo odhalit a eliminovat mnoho látek, které byly odborníky sledovány a vyhodnoceny jako škodlivé lidskému zdraví. Buď byly na našem kontinentu v zemích Evropské unie zcela zakázány, nebo výrazně omezeny z hlediska jejich koncentrací v kosmetických produktech.

Není vůně jako vůně

Vůněmi jsme obklopeni dnes a denně. Navykli jsme si na ně tak, že si bez nich mnozí z nás neumí představit svůj život. Historicky patřily ke všem myslitelným kulturám, jejich každodennímu životu, ať už se týkal vonného kultu nebo všedních povinností. Vůně a pachy se prostě prolínaly do všech vrstev společnosti.

Vůně jsou také v dnešní době spojovány s příjemnými požitky a bez nich si již nedokážeme představit dobré hygienické návyky.

Používají je ženy, muži a také děti. Potěšení limbického systému se stalo nedílnou součástí moderního člověka. Rozmach petrochemického průmyslu a z něho pocházejících syntetických parfemací pak otevřel dveře k různorodým vonným kombinacím, snazší dostupnosti parfémů. Parfuméři je obhajují jako prostředky, které přispívají k zachování nedotčených přírodních zdrojů a brání jejich drancování. Syntetické přísady umožňují například reprodukovat ingredience živočišného původu, takže díky parfemářskému průmyslu nemusí trpět zvířata.

Na druhé straně ale stojí ti, kteří si kladou otázku, zda hojné používání syntetických parfémů nevede k našemu přesycení vůněmi, k zbytečnému plýtvání a navíc se čím dál častěji skloňuje jejich účinek na životní prostředí. Například se diskutuje to, jakým způsobem ovlivňují vodní zdroje. A také se čím dál více mluví o jejich možném negativním vlivu na lidské zdraví, včetně toho, zda mohou mít nějaké spojení se vznikem diabetu.

Ellagitaniny i kyselina ellagová mají pozitivní vliv na diabetes. Význam mají také pro oběhový systém

Kyselina ellagová představuje slibný prostředek, který je zkoumaný jako přírodní doplněk léčby mnoha nemocí. Používá se mimo jiné v kosmetice. ...

Obrovský svět syntetických vůní

Syntetické parfemace najdete v tělové i pleťové kosmetice, vůních do auta, domácích čisticích a pracích prostředcích. Používáte je dnes a denně, a jejich působení se tak kumuluje. Kosmetika, která obsahuje syntetické vůně, přichází do přímého kontaktu s pokožkou. Skrze kůži pak mohou být látky, které je tvoří, vstřebané do lidského organismu.

Šampony a sprchové gely se při koupeli nebo sprše smývají a končí v odpadních vodách, takže se v nich obsažené chemické složky, ať už přírodního nebo syntetického původu, uvolňují do životního prostředí.

Proto mnozí odborníci bijí na poplach a snaží se dokázat pomocí vědeckých metod jejich nepříznivé účinky na lidský organismus. Jako příklad může sloužit hojně používané syntetické pižmo, které je často zmiňováno jako látka hromadící se v jezerních sedimentech. V různých koncentracích se pak vyskytuje v tělech mořských ptáků, ryb a měkkýšů. Bylo detekováno také v lidské krvi a mateřském mléku.

Co můžete konkrétně udělat, hodláte-li omezit používání syntetických parfemací?

• Pokud chcete mít jistotu o nezávadnosti konkrétního produktu pro vaše zdraví a ekosystémy, řiďte se jeho složením, cena bohužel moc nenapoví.

• Zkuste vůně nekumulovat, nemůžete-li být bez svého syntetického parfému a ty přírodní vám nevoní, zkuste požívat jemnější prací a čistící prostředky na rostlinném základě, stejně tak šampony a sprchové gely.

• Objevujte nové přírodní vůně, které vám sednou a budete se k nim rádi vracet.

• Nemůžete-li se vzdát světla svíček a používáte je pro vytvoření pohodové domácí atmosféry, zvolte ty neparfémované z certifikovaného sójového nebo kokosového vosku. Certifikace zajistí uživateli to, že sója, z které jsou svíčky vyrobeny, nebyla geneticky modifikována.

• Zkuste nahradit syntetické čističe ekologickými nebo přímo těmi, které splňují kritéria non toxic životního stylu.

• Přírodní certifikovaná kosmetika nemusí být strašákem vaší peněženky. Kosmetický minimalismus si zamilují všichni ti, kterým záleží na přírodě a zároveň chtějí být krásní. Dobře zvolený rostlinný olej umí udělat s pletí hotová kouzla.

Působení syntetických vůní na zdraví člověka

Probíhající studie se stále více zaměřují na dopad používání synteticky parfemovaných prostředků denní potřeby na zdraví člověka. Po konzultacích s odborníky se pak následně upravuje Evropská kosmetická legislativa.

Typickým příkladem látky, která byla dlouhodobě hojně používána v rámci kosmetického průmyslu, ale následně v rámci Evropské unie vyhodnocená jako zdraví škodlivá, je lilial.

Mezi nejčastěji uváděné vedlejší nepříznivé efekty syntetických vůní na lidský organismus patří jejich podíl na vzniku onkologických onemocnění, kožních potíží, respiračních potíží, astmatu, alergií, výskytu migrén, je zmiňováno jejich možné neurotoxické působení.

Krásná a zdravá pokožka nemusí být vědou! Pomoci může kyselina glykolová. Znáte ji?

Pokud si koupíte kosmetiku, která obsahuje kyselinu glykolovou, určitě neprohloupíte. Její schopnost pracovat s pletí na více úrovních oceníte ...

Vůně, endokrinní disruptory a jejich spojení s diabetem

Nikdy nekončící boj mezi zastánci syntetických vůní a jejich opozicí však asi jen tak neskončí. Ať už patříte k jedné, nebo naopak k druhé straně, určitě by vás měly zajímat pohledy odborníků na to, zda a jak mohou ovlivnit vznik a vývoj diabetu.

Starší studie provedená ve Švédsku odkryla, že přítomnost ftalátů v kosmetice a výrobcích denní potřeby může mít souvislost s přibíráním na váze a také vznikem diabetu II. typu.

Vědci se také zajímají o to, jakým způsobem ovlivňují syntetické látky používané v kosmetice, které jsou řazeny mezi endokrinní disruptory, vznik a vývoj diabetu II. typu. I když jich zatím není mnoho a je potřeba soustavnějšího bádání, studie opravdu vykazují, že zvýšená přítomnost látek narušujících endokrinní systém v životním prostředí může také hrát důležitou roli ve výskytu metabolických onemocnění – a tedy být jedním ze spouštěčů projevů cukrovky II. typu a dalších potíží s ní spojených.

Zdroje: Britannica.com, Mdpi.com, Eur-lex.europa.eu, Ncbi.nlm.nih.gov

2182