V současné době stojíme v Česku na prahu pandemie demence, kterou dosud nedokážeme léčit, říká lékař

V současné době stojíme v Česku na prahu pandemie demence, kterou dosud nedokážeme léčit, říká lékař
Čelíme pandemii demence? Zdroj: Freepik

Mozek a vysoký krevní tlak toho mají společného více, než se zdá. Hypertenze neboli vysoký krevní tlak je stav, který může mít vážné dopady na lidské zdraví. Lékařské výzkumy ukazují, že hypertenze v mládí může mít dlouhodobé následky, které se pak projeví v pozdějším věku. Jedním z nejvýznamnějších rizikových faktorů je vznik demence, což je stav spojený s postupným úbytkem kognitivních funkcí a poklesem fungování paměti.

Lidé, které trápí hypertenze, mají nejen vyšší riziko cévních mozkových příhod, ale i poklesu kognitivních funkcí a demence. Poškození mozku způsobené vysokým krevním tlakem se pak postupně rozvíjí, dokonce i u mladých lidí. Účinek vysokého tlaku krve na cévy se sčítá v průběhu času, a proto má hypertenze u mladších lidí větší riziko vzniku demence již ve středním věku. Pokud není hypertenze v mládí řádně kontrolována a trvá dlouhodobě, může to mít negativní dopad nejen na naše srdce, ale i mozek, ledviny a cévy. Skoro polovina mladých pacientů s hypertenzí má ve věku 50 let poškozen jeden z těchto orgánů.

Ale pokud se včas hypertenze léčí, lze negativní vývoj směrem k demenci příznivě ovlivnit. Důležité je zvolit správnou léčbu antihypertenzivními léky a jejich vhodnou kombinaci. U mladších jedinců s hypertenzí klademe důraz na změnu životního stylu, snažíme se zabránit tloustnutí, pacient by měl mít dostatek pohybu, zdravou výživu, neměl by kouřit, a naopak by měl mít pravidelné kontroly hodnot krevního tlaku. Pokud tato režimová opatření nestačí, dochází k nasazení antihypertenzní léčby.

Srdce chraňte pomocí stravy: Jídlo jako prevence vzniku kardiovaskulárních chorob

Potíže kardiovaskulárního systému představují celosvětově hlavní příčinu nastalých úmrtí. Mezi mnoha rizikovými faktory, jež vedou k potížím se ...

Počet pacientů s demencí se může více než dvojnásobit

Nejen v ČR dochází vlivem stárnutí k nárůstu četných kognitivních poruch (problémy s pamětí, myšlením apod). Odhaduje se, že do roku 2050 se počet pacientů s demencí u nás více než zdvojnásobí – ze stávajících 180 000 na 400 000 případů. „A k rozvoji demence přispívá i hypertenze, a to cestou zvýšení tuhosti tepen v mozku. Jak vyplývá z klinického výzkumu, přítomnost hypertenze ve středním věku zvyšuje riziko vzniku demence o 61 %. Neléčená mírná až střední hypertenze ve věku 50–60 let zvyšuje riziko lézí bílé hmoty (abnormality na mozku) spojených s demencí. Již krevní tlak 120/80 mm Hg ve věku 19–40 let je spojen s redukcí šedé hmoty mozkové. To vše naznačuje, že cestou, jak omezit rozsah nástupu demence, je včasná a důsledná léčba hypertenze již od mládí,“ říká prof. MUDr. Miroslav Souček a dodává: „V současné době stojíme v ČR na prahu pandemie demence, kterou dosud nedokážeme léčit. Změny v mozku související s demencí navozenou hypertenzí jsou nevratné. Jejich rozvoj začíná se vznikem hypertenze již od mládí a kumuluje se v čase.”

Pro mozek je věk vzniku hypertenze zásadní: hypertenze, která se rozvine již v mládí, je spojena s horší prognózou než hypertenze se začátkem v pozdním věku. Včasné zachycení a zahájení antihypertenzní léčby v mládí a důsledná dlouhodobá kontrola hypertenze mohou rozvoj poklesu kognitivních funkcí a demence zvrátit. S léčbou je třeba začít již u mladých nízkorizikových pacientů.

Demence je multifaktoriální onemocnění a vysoký krevní tlak je pouze jedním z mnoha faktorů, které mohou přispět k jejímu vývoji. Existuje mnoho dalších rizikových faktorů, jako je genetika, obezita, diabetická onemocnění, kouření, fyzická nečinnost a vysoké hladiny cholesterolu, které mohou také hrát roli v rozvoji demence.

KVIFF 2023: Diabetici se účasti na festivalu bát nemusí. Organizátoři mysleli i na ně

Filmový festival je v plném proudu a lázeňské město vítá každý den zástupy fanoušků. V davu se můžete snadno ztratit, ovšem jako diabetik máte ...

Mozek jako cílový orgán hypertenze

Mezi cílové orgány hypertenze patří cévy, srdce, ledviny, mozek a oči. Ve studii se 142 pacienty s hypertenzí ve věku nad 65 let bylo zjištěno poškození srdce u 21 %, poškození ledvin u 26 % a poškození mozku u 44 % zúčastněných. Poškození mozku je diagnostikováno pomocí magnetické rezonance, kde je vidět zmnožení bílé hmoty, drobné infarkty a drobná krvácení. Bez magnetické rezonance pacienti o těchto změnách nemusí vůbec vědět. Pro dosažení rychlé a účinné kontroly hypertenze je obvykle potřeba změna životního stylu a farmakologická léčba, především kombinační.

Negativní vliv vysokého krevního tlaku na cílové orgány se časem zvyšuje. Pokud jsou tedy cévy vystaveny vysokému krevnímu tlaku dlouhodobě, je riziko poškození cílových orgánů výraznější. Z tohoto pohledu je riziková zejména hypertenze u osob mladšího a středního věku s předpokládanou větší zbývající délkou života, a tedy i dlouhodobější expozicí cévní stěny vysokému krevnímu tlaku. Hypertenzi v mládí proto nelze považovat za neškodné onemocnění a její léčbu odkládat.

Zdroj: MUDr. Miroslav Souček, srdcevhlave.cz, redakce

1693

Diskuze k článku