Zpěvačka Barbara Slezáková: “V nejtěžších chvílích mi pomáhá hudba”

Diabetes 1. typu jsem dostala až po dvacátém roce, a přestože jsem nevěděla, jak se s tím vyrovnat, dnes si říkám, že jsem vlastně měla velké štěstí, na rozdíl od jiných, kteří se musí s těmito trampotami potýkat třeba již od prvních let svého života.

Zpěvačka Barbara Slezáková: “V nejtěžších chvílích mi pomáhá hudba”

Vzpomínám si, že jsem na hodinách zpěvu nechápala, proč mám stále takovou žízeň, přestože jsem právě dopila třetí, čtvrtou sklenici vody, ale bylo léto a horko, tak jsem se tím tolik netrápila. Že jsem výrazně zhubla, mi spíše udělalo radost, zvlášť když jsem tomu zdánlivě nepřinesla žádné oběti. Když mi lékař při jednom z banálních odběrů krve zavolal, že mám příliš vysokou hladinu cukru v krvi a musím hned do nemocnice, měla jsem právě po výběrovém konkurzu na natáčení zahraniční reklamy, pro kterou hledali zpěvačku klasické hudby. V slzách za mnou přišla do nemocnice maminka říct mi, že si mne tehdy režisér vybral a mám týden na přípravu, než začne natáčení.

ŽIVOT DOKÁŽE BÝT KRUTÝ I KOMICKÝ ZÁROVEŇ

Seděla jsem v nemocnici na posteli, dívala se kolem sebe na pokročilé komplikace cukrovky, učila se píchat si inzulin a modlila se k Bohu za starou paní v pokoji, která čekala na rozhodnutí lékařů o amputaci prstů na noze. V noci, když všechny pacientky v pokoji usnuly, jsem si nasadila sluchátka s překrásnou árií Abigail z Verdiho Nabucca, kterou jsem měla za pár dní umět, stoupla si ve tmě na postel a učila se jí zpaměti za doprovodu chrápání, gest a hereckého prožitku hodného Sarah Bernhardové – za který jsem později sklidila potlesk celého štábu, ale jen já věděla proč. Tenkrát mne fascinovalo, jak život dokáže být krutý i komický zároveň a že je to jeho ironie, kterou nám dává najevo, že se v těch těžkých chvílích nemáme utápět, ale snažit se s úsměvem jít dál. A zároveň jsem si uvědomovala nádhernou hloubku hudby, která pomáhá překonávat lidský strach i bolest. Hudba je zázračné kouzlo, které působí léčebnou magickou silou intuitivně přesně tam, kde je člověk zraněný. A co se týká mé tehdejší spolupacientky, na amputaci nakonec k její i mé velké radosti nemusela.

OCITLA JSEM SE V ABSOLUTNÍM ZMATKU

Protože mne toto onemocnění zastihlo v posledním ročníku Hudební akademie, v podstatě v momentě, kdy jsem začínala vystupovat v divadle, neměla jsem zkušenosti ani s jedním a ocitla jsem se v absolutním zmatku. Vůbec jsem si nevěděla rady. Netušila jsem, co se se mnou na jevišti bude dít, jak se v emočně vypjatých situacích cukrovka chová, bála jsem se, že zkolabuji na jevišti nebo zapomenu, co mám zpívat a hrát. Nedokázala jsem rozpoznat, jestli se chvěji trémou z vystoupení, nebo jestli se blíží hypoglykemický kolaps. Kdybych se teď mohla v čase vrátit, dala bych si alespoň rok na to, abych v klidu pochopila, jak vlastně moje tělo bude fungovat, a trochu se s novou situací sblížila.
Svým založením a přístupem jsem spíše umělec a bohém. Ne vždy jsem dodržovala – ať už vinou vlastní či okolností – při diabetu tolik potřebný režim a pravidelnost a děkuji vyšší moci i své genetické odolnosti, že se tyto výkyvy na mne prozatím neměly čas projevit. Vím ale, že hodně lidí toto štěstí nemá a že je důležité pochopit včas, že máme možnost, na rozdíl od jiných onemocnění, ovlivnit průběh i následky svého diabetu my sami.

K REKONDICI MĚ LÉKAŘKA MUSELA PŘEMLOUVAT

Necítím potřebu před veřejností či známými svou cukrovku tajit, ale zároveň je to pro mne celkem osobní věc. Spíš zvážím, kdy a komu se svěřit, ale jinak nesouhlasím například s názorem jednoho pána, který mi kdysi přiznal, že si injekci píchne kdekoliv a kdykoliv, doslova „ať si lidé zvykají“. V tomto směru opravdu nejsem exhibicionista.
Všechno zlé je ale i pro něco dobré. Asi před deseti lety jsem se po několikaletém naléhání své paní doktorky přihlásila do rekondičního pobytu pořádaného IKEM a Svazem diabetiků a překonala tak svoji plachost i pochyby, jestli mi takový „hromadný“ pobyt může něco dát. Stalo se něco, co jsem vůbec nečekala. Nejenže jsem poznala opravdu skvělé přátele, se kterými se od té doby vídáme pravidelně i mimo organizované podzimní rekondice, ale dozvěděla jsem se tolik věcí o cukrovce, které jsem sama neměla šanci pochopit ani z knih a odborných příruček. A pokaždé se snažím přispět k dobré atmosféře a náladě i zpěvem. Chtěla bych proto tyto rekondiční setkání, které se pořádají na těch nejkrásnějších přírodních místech v naší republice, doporučit zejména nově diagnostikovaným pacientům v každém věku. Věřte mi, velmi vás to ve vašem „životním boji“ posílí.

HUDEBNÍ INSPIRACE NA ZÁVĚR

Ráda bych se s vámi rozloučila krásnou hudbou, která je pro mě jednou z nejpevnějších životních opor, a věřím, že může být inspirací k tomu, abychom zůstávali dál silní a nevzdávali se. Posílám vám jednu z mých nejoblíbenějších árií – Mozartovo Laudate Dominum, v jednom z nejkrásnějších přednesů, který jsem kdy měla možnost slyšet, sopranistky s řeckými kořeny Anji Harteros. Posaďte se, zavřete oči a jen poslouchejte. Ucítíte, jak všechno to, co vás trápí a bolí, pomalu odchází… A nezapomínejme nikdy na to, že naše tělo – ať zdravé či nemocné, krásné více nebo méně – je tady jen na chvilku. Největším bohatstvím je naše duše. Opatrujme ji a bojujme o ni jako lvi, ať zůstane čistá a – zdravá.

Barbara Slezáková
Článek je převzatý z časopisu DIAstyl 3/2018


ZPÍVALA PRINCI I KRÁLOVNĚ

Sopranistka Barbara Slezáková absolvovala Konzervatoř a Hudební fakultu AMU v Praze a studijní stáž na konzervatoři ve Florencii. Vystupuje jako sólistka koncertně s předními pěvci v Čechách i v zahraničí. Hostovala ve Státní opeře v Praze, v Divadle J. K. Tyla v Plzni a dalších. Je jednou z hlavních pěveckých hvězd agentury SINTON, která pořádá koncerty k významným událostem. Barbara tak měla možnost zazpívat Jeho královské Výsosti dánskému princi Henrikovi a vystoupila na významném koncertu k 50. výročí korunovace britské královny Alžběty II. Získala Cenu Franze Kafky (v rámci koncertních vystoupení ve Španělské synagoze v Praze) a Evropskou cenu Gustava Mahlera.

Zobrazit diskuzi
Diskuze k článku
Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x