Úmrtnost na nemoci srdce a cév u nás klesá

Od 90. let klesá v České republice celková úmrtnost a výrazně se prodlužuje doba dožití u mužů i žen. Největší měrou se na tom podílí snižování úmrtnosti v důsledku srdečně-cévních onemocnění., hlavně ischemické choroby srdeční a cévních mozkových příhod.

Úmrtnost na nemoci srdce a cév u nás klesá

Za poslední dvě desetiletí klesla předčasná úmrtnost na nemoci oběhové soustavy asi o 60 procent. Toto období se někdy označuje jako „kardiovaskulární revoluce“. Svou roli hraje změna životního stylu, a především úspěchy v léčbě akutních kardiovaskulárních příhod (zejména infarktů myokardu) a inovativní farmakoterapie.

Kardiologická pracoviště nikdy nezavírají

“V uplynulých deseti až patnácti letech se výrazně zlepšily možnosti prevence a léčby v kardiologii. Zásadní roli má zavedení nového invazivního způsobu léčby akutního infarktu myokardu a na něj navazující farmakoterapie. V České republice byla jako v první zemi na světě otevřena síť 22 invazivních kardiologických pracovišť, která mají službu 365 dní v roce, 24 hodin denně,“ uvádí přední český kardiochirurg prof. MUDr. Jan Pirk, DrSc.

Do těchto center jsou podle jeho slov transportováni nemocní s akutním infarktem myokardu, kterým je prováděna tzv. perkutánní transluminální koronární angioplastika. „To znamená, že jim je zprůchodněna uzavřená tepna, která způsobila infarkt. A nejen, že je tepna otevřena, zpravidla je také vyztužena pomocí takzvaného stentu. Na to navazuje duální antiagregační léčba, trvající podle typu stentu půl až jeden rok,“ vysvětluje prof. Pirk.

Česká kardiologie podle něj může být příkladem pro řadu jiných evropských států. „Vždyť na základě studií, které inicioval prof. Widimský a které nesou označení Prague, byla postupně na celém světě zavedena moderní léčba ischemické choroby srdeční. V čem zatím pokulháváme, ačkoli již dochází ke zlepšování, je moderní léčba cévních mozkových příhod. I pro ně se rovněž začínají vytvářet specializovaná centra,“ popsal situaci profesor Jan Pirk.

Nové léky jsou bezpečnější

Farmaceutické společnosti podle slov ředitele Asociace inovativního farmaceutického průmyslu, Mgr. Jakuba Dvořáčka, MHA, stále vyvíjejí nové léky pro oblast kardiovaskulárních chorob právě proto, že jde o tak závažný problém, který se týká velké části populace. Z nedávných posunů lze jmenovat schválení prvního léku
na srdeční selhání z roku 2014. Jeho působení je založeno na kombinaci dvou účinných látek.
Důležitý je též vývoj antiagregační a antikoagulační terapie. Antiagregační léky brání shlukování krevních destiček. Prvním ze skupiny těchto léků byl starý známý aspirin, ale v současnosti se používají další a méně rizikové antiagregační léky. Antikoagulancia zase brání tvoření „krevních zátek“ z vláken fibrinu. Doposud hojně používaný
antikoagulační warfarin je od počátku třetího tisíciletí postupně vytlačován přímo působícími antikoagulancii (DAOC). „Tyto léky se užívají taktéž v prevenci cévní mozkové příhody při fibrilaci síní, což je častá srdeční arytmie. Když není léčena, hrozí až pětkrát vyšší riziko mrtvice. Data ukazují, že 20 procent mrtvic je způsobeno fibrilací síní,“ dodává Dvořáček. Nová antikolaguancia jsou bezpečnější a pacient tím pádem nemusí chodit na časté kontroly k lékaři.
Jen v USA je nyní ve vývoji na 200 léků na kardiovaskulární nemoci, včetně 42 na srdeční selhání. Třiadvacet vyvíjených léčiv má pomoci proti infarktům a 14 proti vysokému krevnímu tlaku.

Znáte pojem “kardiabetes”?

Nemoci srdce a cév jdou často ruku v ruce s diabetem. Někdy se dokonce hovoří o „kardiabetu“ – tedy provázaném srdečně-cévním onemocněním s diabetem. Diabetes se dnes naštěstí často daří pomocí moderní léčby kompenzovat.
Dalším „dílem do skládačky“ a významným rizikovým faktorem je vysoký krevní tlak. Přelomový byl pro terapii rok 1967, kdy začala studie, která prokázala, že léčbou hypertenze lze snížit výskyt cévních mozkových příhod a srdečního selhání i úmrtnost. Druhá polovina 20. století byla érou vývoje nových léků na vysoký krevní tlak a vývoj pokračuje doposud (inhibitory ACE, blokátory angiotensinových receptorů – sartany, blokátory kalciových kanálů, beta blokátory, blokátory aldosteronu, hypotenziva s centrálním působením…).

Pacienti potřebují pomoc i po propuštění z nemocnice

Medicína sice prodlužuje lidský věk (a léčba srdečně-cévních onemocnění na tom má obrovský podíl), ale přibývá spíše let prožitých v nemoci. K lepšímu osudu pacientů přispívají pacientské organizace, ale je jich zatím s ohledem na počty pacientů a rozsah problematiky velmi málo. „S pacienty je přitom nutné pracovat. Medicína pokročila a třeba po mozkové příhodě se můžete za krátký čas dostat z nemocnice zpátky domů. Pacient ale potřebuje následnou péči a pomoc s každodenními záležitostmi. Ne vždy to dokáže plně zajistit rodina,“ popisuje Ing. Edita Šimáčková, ředitelka DiaKaru, zřejmě jediné pacientské organizace v ČR, která se do hloubky věnuje oblastem diabetu a kardiovaskulárních onemocnění zároveň. Šíří informace o nemocech a léčbě, vydává magazín. Každý rok organizuje akci Barometr zdraví, díky němuž si lidé mohou ověřit, jak jsou na tom s hladinou cukru, cholesterolu, krevním tlakem a dalšími hodnotami.

Jak si zachovat zdravé srdce?

Kardiovaskulární potíže se projevují u čím dál mladších ročníků – vyskytují se dokonce infarkty u třicátníků. Pozornost se proto zaměřuje i na včasnou prevenci, která jediná dokáže odsunout samotný vznik onemocnění. „Důsledná prevence bude jistě hrát zásadní roli i budoucna. Konkrétně jde o dodržování zásad prevence aterosklerózy. Patří k nim nekouření, správné stravování a dostatek pohybu. V případě některých onemocnění jako hypertenze či cukrovka je ale nutná správná léčba i těchto rizikových faktorů,“ potvrzuje profesor Pirk.

 

Zobrazit diskuzi
Diskuze k článku

Komentujte

avatar
  Subscribe  
Upozornit na