Tuberkulóza – překonaný strašák?

Světová zdravotnická organizace vyhlašuje každoročně 24. březen za Světový den tuberkulózy. V tento den roku 1882 Dr. Robert Koch oficiálně oznámil v Berlíně, že ví, co nemoc vyvolává. Připomeňme si Roberta Kocha, velikána lékařské vědy, který svými výzkumy zachránil mnoho miliónů lidských životů.

Tuberkulóza – překonaný strašák?

Infekční choroby, i když se jich nikdy zcela nezbavíme, byly metlou lidstva především v minulých stoletích. Nejrůznější epidemie, způsobené bakteriálními nákazami mají na svědomí velké množství lidských obětí. Vědci se proto snažili a neustále snaží přijít na kloub záhadným chorobám a najít účinný způsob jak se jim bránit.

Bakteriologie vládla medicíně v 19. století

Jedním z oborů, který se zabývá také problematikou infekčních chorob, je bakteriologie. Díky pokrokům v bakteriologii se podařilo lidstvu najít cestu jak léčit nebo předcházet nejrůznějším infekčním chorobám. Tato věda se stala vůdčím odvětvím medicíny 19.století. K nejvýznamnějším objevům pak došlo zejména v jeho druhé polovině.

Robert Koch objevil původce tuberkulózy

Za zakladatele bakteriologie je považován německý vědec Heinrich Hermann Robert Koch (1843- 1910). Za objev původce tuberkulózy se stal laureátem Nobelovy ceny v roce 1905. Robert Koch studoval na universitě v Göttingen a doktorát získal v roce 1866. Pracoval v Hamburském léčebném ústavu a během prusko-francouzské války jako vojenský lékař. Později si provozoval lékařskou praxi na pruském venkově. Aby zjistil, co způsobuje antrax (sněť slezinná), který tehdy působil velké škody na dobytku, pátral pomocí mikroskopu po možném původci, kterého nejen objevil, ale i navrhl způsob jak bacily sněti vyhubit. Dále se věnoval výzkumu na různých univerzitních pracovištích.

Každý druhý umíral

Nalezl původce antraxu (Bacillus anthracis – 1877) a následovaly další objevy. Objevil původce tuberkulózy (Mycobacterium tuberculosis-1882), která patřila mezi častá onemocnění v druhé polovině 19. století a první polovině 20. století. Téměř každý druhý nakažený člověk ve věku mezi 15. až 40. rokem umíral na tuberkulózu, která tak zavinila asi jednu sedminu všech úmrtí. Koch dokázal vypěstovat kmeny bakterií této choroby a umožnil tak později očkování a úspěšnou léčbu tuberkulózy.

Nasadili ho proti choleře

V roce 1883 musel Koch přerušit svoje zkoumání tuberkulózy, neboť si jej britská vláda vyžádala jako vedoucího lékařské expedice do Indie, jejíž populace byla decimována cholerovou epidemií.
Koch na základě svých znalostí biologie a způsobu šíření vibria cholery formuloval pravidla a základní metody pro zvládnutí epidemie, které se používají dodnes.
V roce 1891 otevřel v Institut pro infekční choroby, dnešní Robert-Koch Institut v Berlíně.

Bakterie pro lepší viditelnost obarvil

V roce 1890 Koch představil novou látku izolovanou z tuberkulózních bacilů, tzv. tuberkulín. Tuberkulín, jak se později ukázalo, nebyl vhodný pro léčbu nebo prevenci, ale stal se významným diagnostickým prostředkem pro stanovení aktuální imunity vůči tuberkulóze u každého jedince.
Kromě zásadních objevů původců nebezpečných infekčních chorob stanovil Koch soubor pravidel,která se dodnes používají pří prokazování příčinné souvislosti mezi předpokládaným původcem choroby a chorobou samotnou – tzv. Kochovy postuláty.
Dále vypracoval některé velmi důležité postupy barvení bakterií, aby byly viditelné nebo snáze rozpoznatelné při pozorování v mikroskopu, vypracoval základní postupy práce v bakteriologické laboratoři a metody kultivace bakterií na umělých půdách.

Očkování zachraňuje životy

Významného pokroku v boji proti tuberkulóze bylo dosaženo teprve v roce 1908, kdy francouzský bakteriolog Albert Calmette a veterinář Camille Guérin zahájili práce na přípravě očkovací látky obsahující živý tuberkulózní oslabený bacil – Bacille Calmette-Guérin (BCG), který získali několikanásobnou kultivací bakterie Mycobacterium bovis (původce tuberkulózy skotu). V roce 1921 tuto očkovací látku poprvé použili pro perorální očkování novorozence, jehož matka zemřela na tuberkulózu. Očkování bylo úspěšné. Po 2. světové válce byly prováděny rozsáhlé klinické zkoušky u lidí po celém světě a vakcína proti tuberkulóze byla postupně zaváděna do očkovacího kalendáře. Modifikovaná očkovací látka BCG je používána dodnes.

Jak funguje očkování?

Očkovací látka proti tuberkulóze po podání vyvolává v těle člověka buněčnou imunitní odpověď. Vyvolá produkci určitých buněk lidského organismu (lymfocytů), které umí nejen rozpoznat mykobakterie tuberkulózy, ale zároveň je zničit. Takto uměle vytvořenou imunitu je třeba překontrolovat. K těmto účelům se provádí tzv. tuberkulínová zkouška.
Tuberkulínová zkouška se provádí nejprve po 3 měsících od provedení základního očkování u novorozence. Pokud bylo očkování novorozence z jakéhokoli důvodu odloženo či tuberkulínová zkouška byla negativní, přeočkování se provádí ve věku dvou let, případně 11 let.
V roce 2009 došlo v České republice ke změně v očkovacím schématu proti tuberkulóze na základě doporučení Evropské unie a WHO. Přeočkování v 11 letech se v Evropské unii provádělo jen v České a Slovenské republice. Proto bylo od března 2009 se vyhláškou 65/2009 zákon o infekčních nemocech změnil a byla povinná pouze primovakcinace (tj. očkování rizikových skupin novorozenců od 4. dne do 6. týdne života, u nerizikových dětí po základním očkování, tedy kolem 18 měsíce života).

Očkování proti TBC již není povinné

K další změně došlo k 1. 11. 2010, od kdy platí novela vyhlášky č. 299/2010 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, podle které je očkování povinné pouze pro děti z rizikových skupin. Rizikovou skupinou se především míní novorozenci, kteří se narodili v domácnosti, kde někdo má tuberkulózu (přesné vymezení rizikové skupiny je uvedeno ve vyhlášce). Pouze asi 5 % novorozenců spadá do rizikové skupiny a musí být očkováno.
Zrušení povinného přeočkování neznamená, že se nesmí provádět. Rodiče mohou děti za úhradu nechat očkovat v 11 letech. Přeočkování předchází provedení tzv. tuberkulínového testu, který musí být negativní.

Nemoc stále přetrvává

Dlouhotrvající zápas s tuberkulózou, i přes úspěšné očkování trvá do dnešní doby. V devadesátých letech minulého století byl zaznamenán vysoký a neustále rostoucí počet osob s TBC. Tento vzestup je přičítán zvyšujícímu se počtu HIV pozitivních osob, které mají postižený imunitní systém a mohou být tuberkulózou nakaženy velmi snadno. HIV pozitivní osoby se stávají lidským zdrojem tuberkulózy.
Každý rok jsou na ve světě nakaženy tuberkulózou 2 miliardy lidí. Ze zemí střední a východní Evropy patří Česká republika mezi země s nejnižším ročním výskytem tuberkulózy (zhruba 20 případů onemocnění na 100 000 obyvatel) ve srovnání s průměrným ročním výskytem v západní Evropě (25 případů na 100 000 obyvatel). Dochází však k mírnému zvyšování zastoupení cizinců mezi pacienty, kteří přichází především ze Slovenska, zemí bývalého Sovětského svazu, Vietnamu, Číny, Mongolska. Cizinci představují 19 procent nemocných.

Zavedená léčba může být neúčinná

Se vzrůstajícím počtem imigrantů ze zemí s vysokým výskytem tuberkulózy může dojít ke zhoršení situace v kontrole tuberkulózy v České republice. Novým nebezpečím je skutečnost, že v současné době tuberkulóza úspěšně vzdoruje zavedené léčbě, protože zejména u cizinců se vyskytují kmeny bacilů odolných běžně používaným léčivům. Se vzrůstajícím počtem imigrantů ze zemí s vysokým výskytem tuberkulózy může dojít ke zhoršení situace v kontrole tuberkulózy v České republice.

Přes to všechno se ČR se řadí do skupiny zemí s nejnižším výskytem nemoci.

Mgr. Vít Černý

Zobrazit diskuzi
Diskuze k článku
Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x