Syndrom vyhoření u diabetu: Každá vaše aktivita má vliv na hladinu krevního cukru

Syndrom vyhoření u diabetu: Každá vaše aktivita má vliv na hladinu krevního cukru
Burnout (vyhoření) diabetika je stav emoční únavy, znechucení a rezignace vůči nemoci. Týká se obvykle pouze cukrovky samotné a úkolů s ní spojených Zdroj: Pixabay

Syndrom vyhoření je pojem, který je nejčastěji spojován s profesním prostředím. Je popisován jako emoční vyčerpání, nedostatek sebevědomí a motivace, izolace od okolí a celkový odstup až ignorace práce a zaměstnání. Podobné příznaky spojené s životem s cukrovkou a její léčbou může někdy pociťovat každá osoba s diabetem.

Vždyť cukrovka je v podstatě práce na několik úvazků. Syndrom vyhoření u diabetu je závažný stav, ze kterého je velmi těžké se vymanit, a proto je důležité nebát se o něm mluvit a říct si o pomoc.

Ve znamení neustálého počítání

Každá aktivita, kterou přes den vykonáváme, může mít vliv na hladinu krevního cukru. Všechna naše rozhodnutí tedy předchází úvaha, zdali je potřeba přidat nebo ubrat inzulín, sníst nějaké sacharidy, anebo teď ještě počkat a všechno znovu přehodnotit za hodinu. Fungovat jako externí slinivka je velmi náročné a pokud se i přes úpornou snahu a úsilí nedaří dostat glykémii do cílového rozmezí, může to být velmi frustrující.

Zátěž cukrovkou a náročnost těchto rozhodovacích algoritmů v souběhu s „obyčejnými“ problémy každodenního života může nakonec vyústit v syndrom vyhoření. A nejsou to jen ty nikdy nekončící výpočty.

Velkým strašákem jsou dlouhodobé komplikace diabetu, na které každá osoba s diabetem podvědomě myslí a které jsou často připomínány nejen zdravotnickým personálem, ale i osobami blízkými (často ze strachu o svého blízkého diabetika).

Obezita: Na hmotnost má vliv genetika. Děti obézních rodičů budou pravděpodobně zase obézní

Podle údajů Českého statistického úřadu ohrožuje obezita 18,5 % Čechů, z toho téměř 20 % mužů a 18 % žen, mírnou nadváhou trpí 47 % mužů ...

Pozor na stres

Syndrom vyhoření u diabetu vzniká jako důsledek neustálého stresu, který je s diabetem spojen, a nátlaku, který vytváří okolí, společnost i lidé s diabetem sami na sebe. Jedná se o stav, kdy je člověk s diabetem psychicky i fyzicky vyčerpán z péče o cukrovku, cítí se bezmocný a izolován nejen od ostatních, ale i sám od sebe, a nakonec může začít diabetes úplně ignorovat. Vyhoření provází hněv a vztek na sebe, na ostatní, a hlavně na své onemocnění. Tyto pocity mohou být naprosto ochromující a je velmi náročné se z tohoto začarovaného kruhu nějak vymanit.

Syndromu vyhoření u diabetu se věnuje pouze málo vědeckých prací, v literatuře se často zaměňuje s pojmy jako diabetický distres nebo deprese. Vyhoření může trvat několik měsíců a bohužel i let, má negativní dopad na nemocnost, úmrtnost a kvalitu života osob s diabetem.

Příznaky syndromu vyhoření u diabetu:

  • Pocit psychického a fyzického vyčerpání z cukrovky
  • Pocity hněvu a sebelítosti
  • Pocit selhání, neúspěchu léčby
  • Pocity osamění, nedostatek pomoci a pochopení od ostatních
  • Izolace od přátel, rodinných příslušníků
  • Zanedbávání léčby cukrovky až ignorace léčby
  • Odloučení od sebe sama
  • Bezmoc, úzkost
  • Silný strach z komplikací a strach o život

Jak z toho ven?

Zpočátku je důležité snížit vnitřní tlak, který na sebe vytváříme my sami. Osoby s diabetem mají často pocit, že musí mít stále perfektní hodnoty glukózy a hodně od sebe očekávají. Je potřeba si uvědomit, že i když děláme všechno správně, mohou být glykémie nevyzpytatelné, často v tu nejméně vhodnou chvíli. Je velmi obtížné udržet stále dokonalé hodnoty a je potřeba se smířit s tím, že někdy prostě „není dobrý den“. Důležité je se neobviňovat, nevyčítat si chyby a nevzdávat se. Je dobře, že usilujeme o ty nejlepší hodnoty, ale když to někdy nejde, musíme sami sobě odpustit a jít dál.

Péče o diabetes vyžaduje spoustu úsilí, proto je dobré postupovat po menších krůčcích a dávat si dílčí úkoly, jako například, že si budu inzulín aplikovat před každým jídlem, nebo že zkusím alespoň v jednom jídle denně spočítat sacharidy podle tabulek atd. Pro někoho může být velkým pokrokem i každodenní nošení senzoru. Každá snaha se počítá!

Kokosová voda: Zdravý nápoj nejen pro diabetiky. Dodá minerály a podpoří zdraví srdce i ledvin

Kokos je plodem kokosovníku ořechoplodého neboli kokosové palmy. Ty prosperují v teplých oblastech s dostatkem vlhkosti, proto se jim nejlépe ...

Technologie a syndrom vyhoření

Paradoxně může být syndrom vyhoření spojen i s používáním technologií, tedy s tím, co dokáže život s diabetem nejvíce usnadnit. I moderní technologie mají však svá úskalí. K vyhoření mohou vést nejen opakované technické obtíže se senzorem a inzulínovou pumpou, ale jen samotné používání těchto technologií, stálá fyzická přítomnost přístrojů na těle a práce s nimi může způsobit vyčerpání a odpor k pokračování v léčbě. V literatuře se objevuje pojem „alarm fatigue“ neboli únava z neustálých alarmů a nutnosti reagovat na ně. V takovém případě je nejlepší si od technologií dát na chvíli pauzu, pumpu vyměnit za inzulinová pera a glykémie měřit glukometrem, nebo na senzoru alespoň vypnout alarmy, pokud to jde. K používání technologií se můžete potom kdykoliv vrátit.

Kde hledat podporu?

Pokud máte pocit, že jste na život s diabetem sami a cítíte se kvůli cukrovce izolovaní od ostatních, svěřte se svým nejbližším přátelům či rodině. Pro osoby bez diabetu je obtížné vycítit, že je něco v nepořádku a neví, jak přesně Vám mohou pomoci. Proto se nestyďte za nimi přijít a své pocity dopodrobna popsat. Velký zdroj podpory mohou být i další osoby s diabetem. Dokáží si přesně představit, jak se cítíte a mohou Vás dále motivovat. Pokud nikoho dalšího s diabetem neznáte, zkuste zabrousit v online komunitě na internetu.

Kontaktujte svého poskytovatele zdravotních služeb. Praktický lékař, diabetolog nebo edukační sestra vás zajisté vyslechnou, pomohou namotivovat, zpracovat obtíže a přemýšlet o řešeních. Případně vás mohou nasměrovat k dalším specialistům (psycholog, psychoterapeut, psychiatr), kteří se zabývají duševnímu zdraví u osob s diabetem. Syndrom vyhoření může překrývat symptomy i jiného onemocnění, jako je např. deprese. Zásadní je nezůstat sám izolován od okolí.

Nepropadejte panice

Diabetes je onemocnění, které nikdy nespí, nedá člověku vydechnout, nejsou od něj pauzy. Stav vyhoření proto může za svůj život pocítit každý člověk s diabetem. Pokud se vám nějakou dobu s diabetem nedaří, zkuste nepropadat panice a dát si menší, dosažitelnější cíle, které vás zase postupně krok po krůčku dostanou k žádaným hodnotám a do pohody. Hlavně nezapomínejte, že v tom nejste sami a že se s diabetem dá žít dlouhý, šťastný a zdravý život.

MUDr. Zuzana Hladíková | zdroj: se souhlasem autorky MUDr. Zuzany Hladíkové

MUDr. Zuzana Hladíková

Lékařka Centra diabetologie IKEM v Praze. V rámci klinické a výzkumné činnosti se zabývá transplantační léčbou diabetu (transplantace slinivky, Langerhansových ostrůvků). Věnuje se také edukacím a technologiím v diabetologii.

Zdroj: časopis DIAstyl,

autorizovaný text použitý v původním znění a se souhlasem MUDr. Zuzany Hladíkové

42554

Diskuze k článku