Syndrom spánkové apnoe u diabetiků

O syndromu spánkové apnoe mluvíme, když u postiženého dochází k zástavám dechu (apnoe) nebo sníženému dýchání (hypopnoe) během spánku. Pro vyslovení této diagnózy přitom musí tyto zástavy trvat nejméně 10 sekund a objevovat se minimálně 5krát za hodinu spánku.

Kde hledat příčinu?

Příčina dechových zástav může být v ucpání horních dýchacích cest následkem anatomických abnormalit (např. zvětšených uzlin), ale také v ochabnutí svalů při uložení tuku v oblasti krku a dalších. V tomto případě jde o obstrukční spánkovou apnoi, kdy obstrukce zabraňuje nádechu a postižený vyvíjí úsilí se nadechnout. Zatímco při centrální spánkové apnoi je porušena stimulace nádechu v dechovém centru (prodloužená mícha, střední mozek) a postižený se tak při dechové pauze nesnaží nadechnout. Pokud je problém na obou úrovních, mluvíme o smíšené spánkové apnoi.

Před vyšetřením ve spánkovém centru je vhodné provést jednoduchý screening pomocí domácího monitoru, který potvrdí přítomnost poruchy. Sleduje tepovou frekvenci a přítomnost kyslíku v krvi. Jeho součástí je čidlo na prst a hadička, která se vkládá do nosních otvorů.

Následkem není jen nevyspání

Pacienti často ani nemusí tušit, že trpí tímto onemocněním a upozorní je na to až jejich partneři, kteří si stěžují na hlasité chrápání následované pauzami bez dechu.

Velmi nekvalitně se vyspí jak partner, tak hlavně postižený. Budí se unavený, má pocit nevyspání, během dne se mohou objevovat mikrospánky při monotónních činnostech, zvláště pak při řízení motorových vozidel. Syndrom spánkové apnoe zvyšuje riziko dopravních nehod, náhlé mozkové příhody, srdečního infarktu a poruch rytmu srdce. Nezanedbatelné je i snížení výkonnosti, zhoršení koncentrace, zvýšení výskytu deprese a sexuálních poruch.

Kombinace s diabetem

U diabetiků se zatím málo ví o propojenosti obou nemocí. Dosavadní data však ukazují na zvýšený výskyt syndromu spánkové apnoe u diabetiků a současně na to, že syndrom spánkové apnoe se může naopak podílet na vzniku diabetu 2. typu. U pacientů s diabetem a spánkovou apnoí se navíc zhoršuje citlivost na inzulin a zvyšuje se závažnost periferní neuropatie (postižení nervů na nohou).

Rozhodne noc v laboratoři

Diagnóza spánková apnoe se stanovuje ve spánkových centrech či laboratořích na speciálním přístroji – polysomnografu. Pacient na vyšetření přichází večer, před spaním je napojen na různá čidla a monitoruje se jeho spánek. Často spánková centra vyžadují, aby pacient měl nejprve provedené ORL (oční, nosní, krční) vyšetření, kde mohou navrhnout operativní léčbu anatomických překážek. V případě, že jde jen o chrápání bez přítomnosti zástav dechu, je pacient posílán do speciální ronchopatické poradny.

Přenosný dýchací přístroj, který zajišťuje průchodné dýchací cesty po dobu spánku.

Léčba přinese rychlou úlevu

Léčba samozřejmě zahrnuje režimová opatření, jako je vhodný pohyb a strava, zákaz kouření a redukce hmotnosti. Následně pak podle závažnosti poruchy je pacientovi navrženo přetlakové dýchání po dobu spánku (CPAP) pomocí nosní nebo obličejové masky a přenosného dýchacího přístroje. Pacientům se tato léčba může zdát náročná a sami uvádějí, že by s nějakou maskou na obličeji nemohli spát, nicméně při pochopení celého onemocnění a závažnosti důsledků mohou lépe překonat svoje bariéry. Už po první noci s dýchacím přístrojem zjišťují, jak se jim dobře spalo a že během dne zvládnou více práce. Během léčby bylo prokázáno snížení hypertenze a zlepšení dalších souvisejících onemocnění. Postupně se zvyšuje i citlivost na inzulin.

H. Kůsová, Diabetologické centrum I. IK, FN Plzeň

1609

Zdroj fotografie: Shutterstock, není-li uvedeno

Zdroj informací: archivní číslo časopisu DIAstyl, není-li uveden jiný