Stres z hospitalizace zpomaluje léčbu. Pacient nesmí mít pocit, že je lékařům vydán napospas

Stres z hospitalizace zpomaluje léčbu. Pacient nesmí mít pocit, že je lékařům vydán napospas
Přichází v lékařském prostředí důležité změny? Zdroj: Freepik

Stačí jen běžná návštěva lékaře a mnoho lidí pociťuje napětí, nejistotu a obavy o své zdraví. Při pobytu v nemocnici se tyto pocity ještě násobí. Pacient se ocitá v prostředí, které nezná, ztrácí část své autonomie a musí důvěřovat cizím lidem, jejichž rozhodnutí má přímý dopad na jeho tělo i psychiku. Stres, úzkost a nejistota často působí jako neviditelný protivník, který dokáže zkomplikovat i tu nejlépe vedenou léčbu. Moderní zdravotnická zařízení proto hledají způsoby, jak obavy pacientů zmírnit a hospitalizaci jim co nejvíce zpříjemnit. Základem je empatie a dostatek informací.

Odborníci se shodují, že psychický stav pacienta významně ovlivňuje průběh i úspěšnost léčby. Stres, úzkost či pocity ohrožení mohou zpomalovat hojení, oslabovat imunitní systém a prodlužovat rekonvalescenci. „Pacient svěřuje své zdraví, tedy to nejcennější, co má, do rukou odborníků, a přirozeně očekává, že se setká s lidským přístupem, pochopením a otevřenou komunikací. Klíčové je, aby pacient dostal dostatek informací o plánovaném postupu a měl pocit, že jeho obavy jsou brány vážně,“ upozornila psychiatrická lékařka Marta Lendlová.

Stres totiž není jen pocit nervozity nebo napětí, jde o komplexní reakci těla na zátěž. V okamžiku, kdy se člověk ocitne v ohrožení, mozek spouští tvorbu stresových hormonů, především adrenalinu a kortizolu. Ty připravují tělo na akci: zrychlují tep, zvyšují krevní tlak a mobilizují energii. Krátkodobě může být tato reakce užitečná, ale dlouhodobý stres, který trvá celé dny či týdny, působí na tělo destruktivně.

Pacienti, kteří prožívají výrazný stres, se proto zotavují pomaleji. Jejich imunitní systém funguje méně efektivně, rány se hůře hojí a zvyšuje se riziko pooperačních komplikací. Naopak klid podporuje zotavení a přispívá k rychlejšímu návratu k normálu. „Psychika a fyzické zdraví jsou úzce propojené nádoby. Negativní prožívání hospitalizace může skutečně zhoršit průběh i výsledky léčby, zatímco pocit bezpečí, důvěry a porozumění napomáhá rychlejší rekonvalescenci,“ potvrdila Marta Lendlová.

Nemocí cév přibývá: Těch, co je léčí, je ale málo. Náš obor je v současné době jen pro hrdiny, říkají angiologové

„Když se řekne angiologie, málokdo přesně ví, co všechno tento obor obnáší. Srozumitelnější pojem je cévní medicína. Staráme se totiž o všechny ...

Obavy z bolesti i z neznámého

Podle primáře ARO brněnské SurGal Clinic Zdeňka Chvátala mívají pacienti obavy z bolesti. „U těch, kteří jsou na operaci poprvé, je to hlavně strach z neznámého. Starší pacienti se mohou děsit smrti. Někteří lidé v minulosti zažili komplikace při anestezii a obávají se zvracení. Obavy jsou různé a je potřeba na ně empaticky reagovat,“ vysvětluje lékař.

Významným zdrojem stresu u pacientů však nemusí být samotné lékařské zákroky, ale faktory, které hospitalizaci provázejí. Podle českého lékaře Felixe Irmiše, který se zaměřoval na psychosomatiku, mnoho traumat vzniká z nevhodné komunikace s personálem, nedostatku informací, pocitu, že obavy nejsou brány vážně, nebo z konfliktů s dalšími pacienty. Významnou roli hrají i nenaplněná očekávání, například vůči samotnému průběhu léčby.

Informovat prakticky a srozumitelně

Předejít nadměrnému stresu lze především kvalitní přípravou. Pacientům pomáhá, když jsou dopředu podrobně informováni o plánovaném zákroku i o tom, co mohou během pobytu v nemocnici očekávat. „V praxi se nám osvědčuje dostatečně dlouhý rozhovor s pacienty na anesteziologické ambulanci. Snažíme se je ujistit o zbytečnosti obav a předat jim co nejvíce informací ve srozumitelné formě. Včetně praktických věcí, jako například v kolik hodin na operaci půjdou, jak dlouho bude trvat a co mohou čekat po probuzení,“ popsal Zdeněk Chvátal.

V případě, že pacient už předem cítí silné obavy z hospitalizace, může se sám obrátit na psychologa, který mu pomůže obavy zvládnout a nastavit realistická očekávání. Důležité je, aby se člověk cítil vyslyšený a měl možnost ptát se na vše, co mu není jasné.

Zdroj: redakce, psychiatrická lékařka Marta Lendlová, dále dle textu, doi.org, doi.org 

Diskuze k článku

Udržte cukrovku pod kontrolou – zjistěte své kardiovaskulární riziko Udržte cukrovku pod kontrolou – zjistěte své kardiovaskulární riziko